Isobel je nadanou malířkou, která maluje portréty víl. I přes své mládí si svým uměním pomalu buduje pověst napříč vílí komunitou, i tak ji překvapí, když se dozví, že má namalovat portrét tajemného podzimního prince, kterého nikdo ze smrtelníků již několik století nespatřil. Víly necítí lidské emoce, přesto v očích prince Havrana zahlédne jednu z nich – smutek. Dopustí se obrovské chyby, když ji vyobrazí v princově portrétu, což ho může stát život. Rozhněvaný Havran chce vzniklou situaci zachránit tím, že Isobel odvede na podzimní dvůr, kde má stanout před soudem.

Všude kolem Isobel jsou kouzla – od všudypřítomných víl až po skutečnost, že ve vesnici, odkud pochází, vládne stále jen léto. Víly si umění nade vše cení, možná i kvůli tomu, že samy nejsou schopné žádné provozovat. Lidé si za své umění nechávají zaplatit vílími kouzli, díky kterým můžou získat věčnou krásu, bohatství nebo cokoli jiného, avšak čím složitější kouzlo, tím více se může vymstít. A čím výjimečnější umělec, tím větší šance, že se může sám stát vílou, avšak navždy ztratí schopnost se umění věnovat a možná i mnohem víc. Je toto snad osudem, který čeká i hlavní hrdinku?

Ústřední protagonistku vychovává teta a od mala jí vtlouká do hlavy, aby za žádných okolností nevěřila vílám, přesto nedbá těchto rad a při tvorbě portrétu se zamiluje do prince Havrana, i když ví, že láska mezi vílou a smrtelníkem je zakázána. Princ Havran působí tajemně, pohledně a jako každá víla trochu namyšleně. Přestože víly nemají cítit lidské emoce, tak Havran jich brzo projeví celou škálu. Ač ústřední dvojice působí trochu plytce, většina čtenářů si ji určitě oblíbí.

Margaret Rogerson v pěti bodech

1. Margaret píše fantasy pro dospívající mladé čtenáře.
2. Když nepíše, věnuje se malování čtení, hraní her, vaření pudinků nebo se prochází po lese a hledá žáby a houby.
3. Žije v Cincinnati ve státě Ohio a jednoho dne by se chtěla přestěhovat ke strašidelnému lesu
4. Magie havranů je jejím knižním debutem, i když v České republice vychází až jako v pořadí její třetí kniha.
5. Je autorkou knih Kouzla rodu Thornů a Vespertina – Temná kněžka.

Krásná obálka nejen zaujme čtenáře, ale vyobrazuje rovněž Isobel a havrana, jedno ze zvířat, ve které se princ může změnit. Anotace pak zaujme všechny milovníky víl, magie a umění, avšak dojem z této knihy je poněkud smíšený. V prvé řadě si čtenář musí uvědomit, že i když Magie havranů u nás vyšla v pořadí až jako třetí, jedná se o knižní debut Margaret Rogerson a jak to tak s prvotinami bývá, výsledek není vždy dokonalý. Román nemá žádné pokračování, a nejedná se tedy o žádnou rozsáhlou sérii. Autorka v něm nastínila čtyři dvory víl, rozdělené podle ročních období a celkově zajímavý svět, který ovšem neměla šanci v jedné knize více rozvést. Velmi zajímavě však působí myšlenka, že víly ve skutečnosti nejsou krásné, ale jedná se o jedno z jejich kouzel, které skrývá jejich skutečnou nelidskou a děsivou podobu.

Děj Magie havranů také má svoje mouchy, neboť většinu knihy ústřední dvojice bezcílně pobíhá po lese. Pokud čtenář přimhouří oči nad těmito drobnými nedostatky, tak dostane celkem příjemný titul, který působí trochu jako pohádka, čemuž napomáhá rovněž fakt, že jsou všechny víly pojmenované podle zvířat nebo květin. Nejen to z něj činí ideální jednohubku na jeden z pochmurných, nejen podzimních víkendů.

• Margaret Rogerson: Magie havranů
• Fragment, 2022
• Překlad: Jan Kozák
• 320 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)