Československá socialistická republika bere ochranu svých hranic opravdu vážně. A přesto má s tímto úkolem jisté problémy. Ne, že by se soudruzi nesnažili. Někteří se snaží a jiní jenom plní rozkazy. Každopádně v oblasti kolem řeky Křemelná se snaha a poslušnost ztrácí. Občas se najde aspoň mrtvola, jindy pouze tajemná světla. Ale ať už jde o bludičky nebo první vlnu zákeřného imperialistického útoku, musí to přestat.

Armáda dá dohromady tým vědců a pověří je úkolem prozkoumat tajemné světelné úkazy. Dostane se jim stručného proškolení a najednou se ocitají ve středu dění. Navíc těsně u hranic, což u některých může probudit nutkání pokusit se o útěk. Utéct ale není kam. Ne před světly. Z výzkumu se velice rychle stává boj o přežití. Nadpřirozeno či halucinace, někdo nebo něco se je snaží zabít. Aniž si to uvědomují, mají všichni účastníci této mise nějakou spojitost se Šumavou. Což v nastalé situaci nepůsobí jako polehčující okolnost, spíš rozsudek. Krom toho to vypadá, že lidé stojící za výpravou opomenuli vědcům prozradit, co všechno je zkoumáno.

Petra Klabouchová v pěti bodech

1. Narodila se roku 1980 v Pracha­ticích.
2. Vystudovala mediální vztahy a žurnalistiku na Masarykově univerzitě.
3. Pracovala v regionálním tisku a televizi.
4. Je manažerkou několika rockových skupin.
5. V současnosti žije střídavě v Itálii, USA a České republice.

Existují místa, která si přímo říkají o to, aby se v nich odehrál napínavý příběh. A Petra Klabouchová má v Šumavě téměř bezednou studnici inspirace. Stačí se podívat do relativně nedávné historie (jako v případě jejího románu Prameny Vltavy). Anebo zkombinovat minulost tohoto kraje, s mytologií a legendami, přidat uvěřitelné postavy a pak už jen očekávat zatajený dech čtenářů, kteří si ani nepokouší slibovat, že příští stránka bude až do rána tou poslední.

Čtenáře zároveň čeká nejedno překvapivé odhalení, přičemž k těm nejzajímavějším patří osobní historie jednotlivých postav. A protože jsou všichni nějak spojeni se Šumavou, ať už přímo či skrz své předky, dostávají jejich osudy mnohem ucelenější podobu. V již zmiňovaných Pramenech Vltavy se autorka v závěru trochu víc zaměřila na vysvětlování, tady se jí povedlo udržet rovnováhu mezi množstvím informací a vyprávěním. Nikdy tak nesklouzne k přednášce. Některé věci je lepší ponechat v náznacích.

Ačkoli děj občas přeskočí či odbočí v čase a autorka pravidelně přidává detaily popisující záhady dané lokality, vyprávění nikdy neztratí na tempu. Zároveň nelze předem určit, co se stane příště, aniž by tím byla porušena logika příběhu. Žádná nečekaná záchrana na poslední chvíli, jen temné šumavské lesy a nadpřirozeno, které si pamatuje.

Sama o sobě je tato kniha výborně napsaná, tajemná a napínavá. Obsahuje ale zároveň dostatek reálií na to, aby dokázala překlenout propast mezi žánry, a snadno se tak může stát oblíbeným dílem pro širší publikum. A to všechno, aniž by autorka musela sáhnout ke kompromisům. Ignis Fatuus se tak může stát velice úspěšnou knihou. A Petra Klabouchová opět dokazuje, že umí překvapit.

• Petra Klabouchová: Ignis Fatuus
• Host, 2024
• Obálka: Zuzana Doňková
• 335 stran, 429 Kč