Příhraničí. Místo věčné zimy a chladu. Jenže Jevgeniji Apoštolovi začne po jedné nevydařené prácičce pořádně hořet za patami, a tak se namísto neustálého skrývání rozhodne změnit vzduch. A protože je obchodník tělem i duší, kývne na jeden malý, zdánlivě nevinný kšeftík.

V předchozím díle nazvaném příznačně Ledové citadela se Jevgenij připletl s pár komplici k artefaktu nesmírné hodnoty. Toto počínání samozřejmě nemohlo ujít některým skupinám v Pevnosti, a díky tomu se musí Žeňa pohybovat ulicemi s nasazenou kuklou a strachem o život. Ale co, v ulicích je stejně zima, žádný problém! Jenže kulku ani ocelovou trubku lehká pletená kukla nezastaví, to si náš hrdina velmi záhy uvědomí. Bude třeba změnit vzduch…

Výlet za teplem

Pavel Korněv nabízí čtenářům další, v pořadí již šestý, výlet do světa Příhraničí. Příběh začne ve zdech Citadely, v místě, kde o nadvládu bojují skrytě i otevřeně různé mocenské frakce. A protože Jevgenij má tohohle zpropadeného města akorát po krk, rozhodne se přijmout nabídku a vyrazit do Severoříčí. Zde se chce usadit, užívat si teplejšího podnebí a vrátit se ke svému podnikání – a především schovat se před lidmi z města, kteří s ním mají nevyřízené účty.

Na cestu si nechá přibalit do saní ledek, který má za úkol prodat, a dva společníky – pyromanta (tedy paranormála ovládajícího oheň) Napalma a zrzavou krasavici Marinu. Mimochodem, Apoštol je také paranormál se schopností jasnozřivosti, což mu v minulosti párkrát zachránilo život i za cenu ukrutné bolesti hlavy. Problém tkví v tom, že v Severoříčí nejsou paranormálové vítáni, a tak je třeba své nadání neprojevovat a tvářit se jako běžný občan, což je mnohdy problém.

Tam, kde je teplo je v rámci celé série poměrně specifickou knihou. Cestování totiž probíhá v relativně malé skupině, nejste zahrnuti přehršlí postav, jako tomu bylo v Pevnosti. Téměř nemusíte řešit žádné politické boje nebo skryté motivy; všechno je sevřenější, přehlednější a především mnohem jednodušší na orientaci. Povětšinou nepotkává Apoštol ani staré známé, tudíž odpadá i sáhodlouhé přemýšlení kdo je kdo.

Pavel Korněv v pěti bodech

1. Narodil se v roce 1978 v ruském Čeljabinsku. Vystudoval vysokou školu s ekonomickým zaměřením.
2. Jako spisovatel prorazil až v roce 2005 románem Led, první částí pentalogie Příhraničí.
3. Série Příhraničí se stala jeho nejvýznamnějším spisovatelským počinem – vyšla například i v polštině.
4. Kromě toho napsal několik samostatných románů a povídek a také další cykly Město Podzim nebo Exorcista.
5. Tento autor, libující si především v próze akčního ražení, se v současné době věnuje spisovatelskému řemeslu na plný úvazek.

Na počátku knihy dokonce autor krátce rekapituluje a připomíná důležité postavy, což se dosud nedělo. Kromě toho odpadly cesty ulicemi a zdánlivě bezvýznamná setkání s postavami, jejichž účel se objasnil často až v pozdějších fázích knihy nebo byly občas jen pouhou dějovou vycpávkou. Je třeba říct, že zjednodušení a přímější tok děje přinesly čtenáři určitý pocit „komfortu“, a šestý díl série je díky tomu velmi příjemné čtení.

Kvůli výraznému zjednodušení má děj navíc pořádný spád. Na cestě je karavana několikrát vystavena různým útokům, přičemž musí čelit lidem ozbrojeným palnými zbraněmi i všemožnými kouzly, ale také různým netvorům. Problémem na zasněžené cestě však může být i pouhé uhnutí se rychleji jedoucím vozům.

Samotný závěr knihy se nese v rytmu pořádného akčního kvapíku a čtenáře doslova strhne; samozřejmě že kdo, co a proč vám neprozradíme!

Hezky rusky

Korněvovy knihy mají navíc kromě zajímavých zápletek a slušné akce velmi specifické kouzlo, pro nedostatek lepšího výraziva bych použil termín ruského ducha. Těžko říct, zda je to překladem, ale text sám působí malebně. České texty a mnohé překlady z angličtiny jsou „tvrdé“, kdežto korněvovky působí měkce, nadýchaně; najdete v nich mnoho neobvyklých obratů, zvláštní libozvučný slovosled… Zkrátka poměrně zajímavý studijní materiál pro milovníky češtiny.

Od „klasické“ fantastiky odlišuje korněvovky ještě jeden typický ruský rys. Pro děj jsou VELMI důležité dialogy – v aktuální knize jich sice není takové množství… Ale co je podstatné: hrdinové si rádi popovídají v poklidu, zapálí si cigaretku, zakousnou pirožku nebo něco jiného a dají vodku nebo třeba koňak. Tyhle známky typicky ruské mentality zkrátka jinde nenajdete a je na čtenáři, zda ho budou odpuzovat nebo si je naopak bude užívat. Hodně zpomalují tempo, navozují dojem líné pohodičky, ale na druhou stranu jsou unikátním prvkem. A protože u nás zas tolik ruských titulů nevychází (troufl bych si srovnávat s některými knihami od Lujkaněnka, zejména sérií Pohraničí), jen tak se tento přístup neokouká.

Tam, kde je teplo je zřejmě doposud nejzábavnějším počinem celé série. Autor využívá známého světa, takže čtenář ví, co čekat. Tentokrát však pošle hlavního hrdinu do neprobádaných částí svého univerza, přičemž samotná cesta zabere poměrně slušnou část knihy. A na samotném závěru čeká i malé překvapení! Zbytek je na čtenáři. Pokud preferujete rozvláčnější urban fantasy a bavily vás předchozí díly, pak budete trochu zklamáni. Pokud naopak rádi akčnější a méně komplikované knihy, budete potěšeni.

Korněv se tentokrát zbavil mnohdy zbytečných dějových zákrut a odboček – přímost a spád šestému dílu série Příhraničí opravdu sluší! Mnohem výrazněji vynikne akční složka, postavy dostanou víc prostoru vyprofilovat se. A především – údernost sebou nese zábavnost.

• Pavel Korněv: Tam, kde je teplo (Příhraničí 6)
• FANTOM Print, 2019
• Překlad: Hana Vlčinská
• Obálka: Dominik Broniek
• 352 stran, 339 Kč (v e-shopu Fantasye již za 237 Kč)