Lidstvo se konečně poučilo ze svých chyb. Cenou za tuto lekci byl bezpočet válek, obětí a téměř zdevastovaná planeta. Není proto divu, že tato nová společnost je fascinována historií. A díky moderním technologiím dokáže minulost zkoumat opravdu precizně – pozorováním událostí dávných věků. Co se ale stane, naskytne-li se příležitost chybná rozhodnutí předků zvrátit dřív, než přerostou v katastrofu?

Zatímco mnozí zkoumají minulost s čistě akademickým zájmem, jistá vědkyně se rozhodne zjistit, zda existuje událost, která odstartovala jedno z největších neštěstí v dějinách. Objevení Ameriky dalo vzniknout nejenom základům koloniálních říší a globální ekonomice, ale také zničilo mnoho jedinečných civilizací a zotročilo miliony lidí. Není snadné vinit jednoho konkrétního člověka, nicméně Kryštof Kolumbus svými ambicemi a touhou po nalezení nových obchodních cest vypadá jako ideální kandidát.

Tagiri je tímto mužem doslova fascinována a rozhodne se co nejvíce pochopit Kolumbův život a myšlenky. Když ale zjistí, že mořeplavcův osud dramaticky ovlivnila nečekaná intervence, začne se zajímat o možnosti provést jisté kroky, díky nimž by svět čekala mnohem optimističtější budoucnost. Změnit kurz historie však není jednoduché. Na každou zodpovězenou otázku připadá tucet dalších otazníků a pakliže nechce Tagiri dosáhnout pouze přejmenování objevitele Nového světa, bude se muset o svůj projekt podělit se svými kolegy, z nichž ne každý má pro podobné zásahy pochopení.

Orson Scott Card v pěti bodech

1. Narodil se v roce 1951 ve státě Washington.
2. V letech 1971–1973 působil jako mormonský misionář v Brazílii.
3. K jeho nejznámějším dílům patří Enderova sága (první díl, Enderova hra se dočkal i filmového zpracování).
4. Získal několik významných literárních cen (Hugo, Nebula).
5. V současné době žije v Severní Karolíně.

Lze vůbec změnit minulost? A co všechno by takový čin znamenal? Autor vypráví nejen příběh oněch několika vědců, kteří se pokouší nalézt nejlepší řešení pro nápravu historie, ale popisuje také některé klíčové události ze života samotného Kolumba. Představuje tak čtenářům obě strany způsobem, díky němuž lze velice snadno pochopit motivace všech účastníků a zároveň s nimi i sympatizovat. Byť pochopitelně Kolumbův život je ukončenou rovnicí (dokud neuskuteční Tagiri spolu s ostatními svůj důmyslný plán).

Jednotlivé přechody mezi časy působí plynule a neexistuje zde místo, kde by se dalo ztratit či kde by konec jedné části rušil začátek té nové. Vědci z budoucnosti mají své vlastní motivace a názory a jejich diskuze nad možnostmi změny Kolumbovy plavby jsou až překvapivě věcné a bez nějakých vášnivých výlevů. Ačkoli ne vždy se dokáží okamžitě domluvit, respektují názory ostatních a jsou připraveni si vyslechnout protiargumenty. Pokud něco ilustruje skutečnost, že se tato část děje nachází v daleké budoucnosti, pak jde právě o tento aspekt.

Podstatná část příběhu se zaobírá Kolumbovým životem a Tagirinou cestou od pozorování k aktivnímu plánování, jak do tohoto života co nejefektivněji zasáhnout. Až do závěrečných kapitol přitom není jasné, jestli a do jaké míry budu tato mise úspěšná. Už jenom proto, že změnit minulost v podstatě znamená přijít o současný svět. Včetně všech osob v něm žijících. Toto morální dilema však autor velice rychle odstraní a od tohoto okamžiku se děj plaví ve vodách utopie. Protože všechno, co následuje, vychází podle představ vědců. Je třeba na tuto skutečnost přistoupit a neočekávat katastrofy. Ostatně, co je špatného na dobrém konci, kterému předchází opravdu pečlivé plánování, díky němuž realizace tohoto konce představuje na první pohled vcelku snadnou záležitostí? Ano, někteří čtenáři se mohou cítit ochuzeni o závěrečné drama, ale jednou za čas si zasloužíme být překvapeni dokonalým plánem, který neselže.

Vykoupení Kryštofa Kolumba je fascinujícím příběhem plným otázek místy až filozofických. Úvodní novela Atlantida, která v českém překladu vychází vůbec poprvé, pak funguje jako velice elegantní start do problematiky zkoumání minulosti skrze pozorování, a její děj slouží jako odrazový můstek pro události románu. A ačkoli by Strážci času Poula Andersona s podobnými zásahy do minulosti rozhodně nesouhlasili, čtenáři mohou být více než spokojeni.

• Orson Scott Card: Vykoupení Kryštofa Kolumba
• Laser, 2022
• Obálka: Jan Patrik Krásný
• Překlad: Jan Kotrle
• 480 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)