Vidět přední britské čaroděje při práci je čest. Zvlášť pokud za normálních okolností operují spíš na stránkách románů a novel, a čtenář tak musí spoléhat pouze na vlastní představivost. Ne, že by na tom bylo něco špatného, ale čas o času je příjemné udělat si změnu. A tak po úspěchu prvního komiksového dobrodružství Petera Granta přichází další. Jenomže tentokrát bude příběh patřit někomu docela jinému.

Varvara Sidorovna, známé též jako noční kouzelnice. Obávaná ruská čarodějka, která svého času hrdinně bránila rudou vlast před německou rozpínavostí. Dnes se ale víceméně úspěšně schovává v Londýně za masku sympatické starší dámy. Ale jestli někdy toužila doopravdy zpřetrhat vazby na starou otčinu, rozhodně si k životu nevybrala nejvhodnější město. Protože Londýn je oblíbenou adresou pro ruské emigranty, zejména pro ty bohaté pochopitelně.

A když se jedné takové rodině ztratí dcera, kterou údajně unesl magický tvor původem z východní Evropy, lze rozhodně počítat s tím, že Rozmar využije zkušeností čarodějky Varvarina formátu. Nebo spíš využil by, kdyby se jednalo o běžný (čti: sokolí) policejní případ. Ruští miliardáři ale na policii chodí neradi. A když něco potřebují, mají poněkud svérázné způsoby získávání vaší pozornosti. Noční kouzelnice se tak dostane k hledání ztracené dívky mnohem blíž, než by se jí líbilo. Protože za každým rohem číhají vzpomínky. A ne všechny jsou příjemné.

Ben Aaronovitch a Lee Sullivan v pěti bodech

1. Ben je synem bývalého úspěšného ekonoma Sama Aaronovitche.
2. Jeho série o Peteru Grantovi je považována za jednu z nejúspěšnějších městských fantasy.
3. Napsal tři romány ze světa Doctora Who.
4. Sullivan pracoval jako ilustrátor pro Barnfield College a pro výrobce letadel British Aerospace.
5. Má za sebou bezpočet komiksů ze světa Doctora Who nebo třeba Transformers.

Noční kouzelnice je ve srovnání s předchozím komiksovým dobrodružstvím podstatně akčnější. Snad se autoři u Čarojízdy teprve rozehřívali. Tentokrát totiž vyrukovali s celým arzenálem. Příběh, ač krátký, je pečlivě vystaven tak, aby čtenáři měli dostatek času na seznámení se s prostředím a situací. Zároveň obsahuje přesně ten typ humoru, pro nějž je tato série tak oblíbená. Aaronovitch ve spolupráci s kolegy využívá všech výhod komiksového zpracování. Jen obtížně by se totiž pouhými slovy popisovala situace, do níž se dostane parta chlapů z komanda, které má za úkol přepadnou jednu nejmenovanou říční bohyni. Anebo Mollyina reakce na způsob, jakým se rozhodnou Rusové spolupracovat s jejím šéfem.

I postavy se zde s ničím nepářou. Ačkoli jde v celém rámcovém příběhu o pouhou epizodku, oblíbený Muž bez tváře (respektive jeho pravá ruka) zde dostane dostatek prostoru na to, aby se čtenářům připomnělo, co na ně může čekat v dalších románech. Noční kouzelnice není pochopitelně rozsahem tak bohatá, aby si zde mohli jednotliví protivníci uštědřit víc než jen pár šťouchnutí. Ale funguje to skvěle nejen v samotném příběhu, ale i jako odkaz na celou sérii. Kresbou je tento komiks přímým pokračováním Čarojízdy. Tatáž čistá linka s realistickým zpracováním. Barevné kompozice pak nádherně doplňují atmosféru, ať už jde o temnější pasáže příběhu nebo třeba tematicky světlejší záchvaty nostalgie. Noční kouzelnice rozhodně patří do knihovničky k ostatním příběhům Petera Granta.

• Ben Aaronovitch, Andrew Cartmel, Lee Sullivan: Noční kouzelnice
• Argo, 2018
• Překlad: Richard Klíčník
• Obálka: Lee Sullivan
• 128 stran, 298 Kč (v eshopu Fantasye již za 268 Kč)