Některá vyprávění prostě musí uzrát. A mladý, nezkušený hraničář Jonni Faylorg si na shrnutí toho svého životního příběhu musel počkat dvacet let, již od prvopočátků Krvavého pohraničí. Až nyní, během pandemie, která nás všechny donutila sedět zavřené doma, si Vladimír Šlechta našel čas vrátit se ke kořenům, dotáhnout Jonniho osud a především také jeden zásadní kousek historie Pohraničí, na který už jsme snad ani nedoufali čekat.

Jonni Faylorg, mladý kluk z hraničářské osady Chawyna, nemá mládí jednoduché. Přes jeho domov často táhnou komanda na Orcigard, někdy s cílem najít pradávné poklady podivných pterrů a zpeněžit je, občas čistě se zaslepenou záští rubat orky a jindy… jindy s ještě zvláštnějšími úmysly. Dospívání tenhle sympatický, avšak občas bolestně nezkušený a naivní kluk rozhodně nebude mít lehké. A to ještě ani netuší, že se nachomýtne ke klíčovým okamžikům, které změní chod dějin.

Střípky z mozaiky

Nenechte se zmást – sbírka Hraničář obsahuje čtyři různé příběhy, z nichž tři a kousek už kdysi dávno vyšly roztroušené v různých antologiích a časopisech. V mnoha ohledech tudíž jde o vyprávění dávno známá, se zápletkami a zvraty, které jste už buď dávno četli, anebo z náznaků v různých jiných svazcích z Pohraničí alespoň čekali. Zatímco kratičká, avšak výborně vypointovaná Dětská dýka nás zavádí do Jonniho dětství, Zvykové právo přidává epizodu z jeho dospívání, kterou vypráví Rolf Bargun (známý především z trilogie Gordonova země). Text Šťastná Náhoda zase propojí Jonniho kroky s Rogerem Schniregou a osudem města Selkida.

Vladimír Šlechta v pěti bodech

1. Vladimír Šlechta se narodil roku 1960 v Liberci, většinu života však prožil v Českých Budějovicích.
2. V roce 1994 vystudoval Stavební fakultu ČVUT (obor vodní stavby) a vodohospodářství ho provází v různých podobách celým jeho životem.
3. Svoji první povídku s názvem Legendární zbraň publikoval v roce 1993 v časopisu Ikarie. Byla to první předzvěst série knih o majoru Oggerdovi, která v současné době čítá přes deset svazků.
4. Dalším významným projektem Vladimíra Šlechty je cyklus Krvavé pohraničí, který definoval hranice nového fantasy subžánru – tzv. zálesácké fantasy.
5. Mimo tyty cykly ještě přispěl autor do série JFK, vytvořil několik dalších povídek do různých časopisů a sborníků a napsal alternativní příběh z Tolkienovy Středozemě nazvaný Tajemství Morie.

Reálně jediným novým příběhem tedy je prostřední a rozsahem nejmohutnější novela Nevinná oběť, která rozpracovává Jonniho neúmyslný odchod z Chawyny před jejím vypleněním. Co zprvu začíná jako typická šlechtovská pouť divočinou s cílem najít starodávná tajemství se postupně zvrhne v honičku s nepřítelem v zádech. Zbude prostor i na zapracování až ironicky humorného příběhu Stará válka, též kdysi vydaného separátně. A po víceméně nečekaném zvratu vyprávění vyvrcholí v přímý popis klíčového momentu celého Šlechtova cyklu. Nápověda pro znalé: na Nevinnou oběť víceméně přímo navazuje zcela první román autorova světa, titulní Krvavé pohraničí.

Zpátky za starými známými

Navzdory tomu, že v mnoha směrech jde v Hraničářovi o texty starší či dlouho očekávané, novinkou je jejich shrnutí do jednoho svazku sevřeného životním obloukem Jonniho Faylorga. Kvitovat tuto skutečnost budou především fanoušci cyklu, kteří si tak budou moci doplnit vzdělání. Sbírka je totiž přímo propojena jak s Krvavým pohraničím, tak Šíleným lesem a Válečnou lstí, volně pak s Likarijskou trilogií i trilogií Gordonova země a velmi volně (tedy náladou textů o dospívajících young adult hrdinech) také s Kukaččími mláďaty a jejich navazujícími příběhy. Jinými slovy, Hraničář souvisí prakticky se všemi svazky z autorova světa, který tak před čtenářem vyvstane velmi plasticky jako jednotný celek. Až si člověk občas říká, že by se u Pohraničí hodila nějaká fanouškovská encyklopedie, který by zapomětlivému napomohla shrnutím životních osudů toho či onoho hrdiny.

Soubor čtyř příběhů, psaných původně samostatně, kde ve dvou vystupuje Jonni Faylorg pouze jako vedlejší (byť stále klíčová) postava, naneštěstí přináší i jednu nevýhodu. Texty jsou velmi epizodické a hrdinův životní oblouk spíše tušíme mezi řádky, než že bychom reálně sledovali, jak se jeho charakter část od části tříbí a vyzrává. Pokud by se v každém z textů jednalo o jinou postavu, pravděpodobně by z hlediska děje či čtenářské pozornosti nijak neztratily. Z tohoto důvodu tedy rozhodnutí sumarizovat všechny příběhy s Jonnim v jednom svazku působí spíše jako chytrý tah, jak zaplnit mezery v historii Pohraničí než reálná snaha prohloubit povědomí o dosud opomínaném hrdinovi.

Obsah Hraničáře dle vnitřní chronologie

• Část první: Dětská dýka (povídka)
• Část druhá: Zvykové právo (povídka)
• Část třetí: Nevinná oběť (novela)
• Část čtvrtá: Šťastná Náhoda (povídka)
• Epilog: Co vyprávěl Šídlo Rufus

To tudíž znamená, že jako samostatný svazek Hraničář navzdory Šlechtovu kvalitnímu psaní a i zde přítomné, charakteristicky zálesácké romantice příliš nefunguje. Ani nové čtenáře nejspíš tentokrát příliš neuhrane. Na druhou stranu to tu zjevně bylo až druhotným účelem za primární snahou doplnit mozaiku Pohraničí o klíčové momenty. A to se naopak povedlo měrou vrchovatou, což roztříštěnost sbírky hravě vyváží. Tyhle staré známé hrdiny a kulisy je totiž pekelně těžké opustit.

• Vladimír Šlechta: Hraničář (Krvavé pohraničí)
• Brokilon, 2021
• obálka: Tomáš Flak
• 330 stran, 268 Kč (v e-shopu Fantasye již za 241 Kč)