Hrabě nula: Vítejte v matrixu!, William Gibson: Hrabě nula (Sprawl 2)
 |
William Gibson, legenda (nejen) žánru science fiction, ve kterém se stal hvězdou svým prakticky prvním dílem. Jeho debut, román Neuromancer, představuje bezesporu jedno z nejzásadnějších děl historie science-fiction a vysloužilo si většinu velkých žánrových ocenění – Huga, Nebulu i cenu Philipa K. Dicka. Zkrátka start jako hrom.
Gibson Neuromancerem položil hranice nového subžánru sci-fi zvaného kyberpunk a zpopularizoval termín „kyberprostor“, který sám vymyslel a poprvé použil v povídce Jak vypálit Chrome z roku 1982. K čemuž dodal: „Líbilo se mi, jak zní. Jako by něco skutečného znamenalo, a přitom je tolik prázdné.“ Ostatně právě z Chromu Neuromancer v mnohém vycházel.
Zároveň Gibson vytyčil novou cestu, kterou se bude sci-fi (především v otázce vztahu ke společnosti) do budoucna vymezovat, a patřil mezi autory, díky nimž se žánr pomalu ale jistě vysvobozovat z pout škatulky „braku“.
Hrabě nula je pak nepřímým pokračováním Gibsonova kultovního debutu, druhou knihou kyberpunkové trilogie Sprawl. Ve třech liniích odehrávajících se sedm let po Neuromancerovi před čtenářem Gibson rozplétá a zase splétá zdánlivě naprosto nesouvisející příběhy žoldáka Turnera, kyberkovboje-zelenáče Bobbyho a kurátorky Marly Kruškové.
William Gibson v pěti bodech
- Narozen 17. 3. 1948 v městečku Conway (Jižní Karolína, USA).
- Studoval na Univerzitě Britské Kolumbie.
- Vymyslel termín „kyberprostor“.
- Přestěhoval se ze Spojených států do Kanady, aby se vyhnul narukování do Vietnamu.
- Uvádí, že jeho dílo ovlivnil William S. Burroughs.
Turner, nejsympatičtější a nejpropracovanější postava románu – v podstatě jediný klasický literární hrdina, drsný, schopný, málomluvný (ve zkratce: jediný skutečný kovboj příběhu) – je v podstatě takovým „stěhovákem“ lidských zdrojů. Ve světě budoucnosti si totiž nadnárodní korporace, které ve skutečnosti řídí svět (což v dnešní době už zase taková budoucnost není), velice střeží své nejlepší mozky, a tak je pro její zaměstnance jen velice náročné a životu nebezpečné stát se přeběhlíkem. Právě takovým však Turner dovede pomoci.
Tentokrát však mise nejde zcela podle plánu a předávka dopadne katastrofálně, když živý vyvázne pouze Turner a dcera Turnerova hlavního cíle, biotechnologického génia Mitchella, který měl změnit dres společnosti Maas-Notek za konkurenční. Je to zdánlivě obyčejná dívenka. Zdánlivě.
Ve druhé linii se tak nějak náhodou dostává samozvaný Hrabě nula, začínající kyberkovboj Bobby do centru dění – a nutno dodat, že přinejmenším záhadného. Ve chvíli, kdy jeho mozek málem odpálí software pro hackování, se o Bobbyho začínají zajímat velcí hráči kyberpodsvětí.
Hlavní postavou třetí linie je Marly Krušková, odbornice na umění, která se stává zaměstnankyní jednoho z největších boháčů sluneční soustavy – Vireka, pro něhož má sehnat celou sérii podivných uměleckých děl.
Hrabě nula je dějovější a čtenářsky méně náročný než Neuromancer, díky čemuž je pro čtenáře nepolíbené Gibsonovou tvorbou lepší vstupní branou do světa Sprawlu než jeho úvodní kniha. Zdaleka však Hrabě nula tváří v tvář svému předchůdci neobstává v otázce velkoleposti a přelomovosti.
Jeho dějové linie (vyjma Turnerovy) po notnou část knihy působí neustále jen jako pouhá expozice k bombastickému příběhu, který v závěru nedokáže zcela naplnit očekávání – především tím, že se odehrává na ploše pouhé čtvrtiny knihy. Gibson ani nedokázal zcela využít některé svoje skvostné nápady – v čele se zapojením božstev vúdú do kyberprostoru, které knize dodávají patřičnou porci záhadné atmosféry a i na dnešní dobu inovátorský prvek. Ocenit nicméně autor zaslouží za skvostné spletení jednotlivých linií a jejich vyústění. Ve výsledku ovšem Hrabě nula působí jako kniha složená z pouhé expozice a pointy.
Přesto by si čtenář science fiction další svazek z řady Mistrovských děl SF nakladatelství Laser neměl nechat ujít. Díky ní si můžeme Gibsonovu druhou Sprawlovskou knihu vychutnat v kvalitním překladu. A to se počítá.
- William Gibson: Hrabě nula
- Laser-books, 2015
- překlad: Pavel Bakič
- obálka: Tomasz Maroński
- 330 stran, 279 Kč (v e-shopu Fantasye již za 251 Kč)
