Vzdor názvu si rozhodně tuto knihu neberte s sebou do postele... Takto zní upozornění nakladatele – a pokud jej neposlechnete, rozhodně neprohloupíte. Vždyť co je příjemnějšího než krátká povídka se zajímavou pointou pro každého milovníka dobrého hororu, jemuž po únavném dni již při desáté stránce přečtené před spaním nebezpečně padají víčka.

Nejen těmto unaveným čtenářům proslulý britský autor literatury pro mládež předkládá devět hororových příběhů, jejichž hrdiny jsou děti. Zdrojem hrůzy se stávají ve většině povídek předměty každodenní potřeby, kterým dal Horowitz nečekaný rozměr – zákeřná viktoriánská vana zakoupená v obchodě se starožitnostmi, fotoaparát z blešího trhu ukrývající zlé síly, zcela nečekaně fungující démonický počítač zděděný po zemřelém novináři, expresní automat na fotografie, stojící nenápadně na nástupišti, a naprosto kuriózní suvenýr – nahluchlé opičí ucho, které plní přání. Tyto povídky jsou sice plné napětí a hrůzných představ, ale tématu násilí, či dokonce smrti se dotýkají jen okrajově.

Oblíbeného tématu posmrtného života se Horowitz dotýká jen lehce, a to prostřednictvím povídky Noční autobus. Ten totiž může způsobit, že se návrat z halloweenového večírku stane pro dva bratry doživotní noční můrou.
Příroda je v popředí v povídce nazvané Strach. Tady může čtenář popřemýšlet nejen o tom, zda je příroda všemocná, jak tvrdí babička chlapce, jehož těší každé způsobené zlo, ale zda se umí také mstít.
Násilí jako nosný prvek má pouze povídka Kariéra v počítačových hrách a násilné vyústění má svým pojetím i zcela odlišný příběh Harrietin hrůzný sen.
Horowitz miluje vše pochmurné a děsivé. Jeho svět je plný nečekaných, temných překvapení, kterých se můžeme dočkat v naprosto předvídatelných každodenních situacích a od zcela obyčejných věcí. A pointa je u těchto příběhů téměř vždy nečekaná, až šokující. Povídky nejsou plné mrtvých těl, příšer lezoucích z tělních otvorů ani stříkající krve… Jeho horory, to jsou „stíny, které leží těsně za hranicemi našeho vidění, tajemství ukrytá za zavřenými dveřmi“ (Anthony Horowitz).

Autor zde vládne úsporným jazykem, kterým je ale schopen říct vše potřebné. Mistrně stupňuje napětí, aby vygradovanou povídku vzápětí ukončil pointou, jež v prvním okamžiku nedovolí čtenáři vydechnout. S odstupem ji musí nejprve strávit a srovnat si myšlenky v hlavě, než se pustí do dalšího hororového bonbónku na následující stránce.

Horowitz určil tyto příběhy s nedospělými hrdiny v prvé řadě mládeži, ale určitě je ocení milovníci hororu každého věku. Je tomu tak především díky sugestivní atmosféře, mnoha citacím, které jsou bližší spíše dospělému a znalému hororovému čtenáři, jenž dokáže ocenit důmyslně rozvinutá klasická témata, a hlavně kvůli úžasnému anglickému černému humoru. A jako čtení na dobrou noc? Rozhodně doporučuji.

• Anthony Horowitz: Horory na dobrou noc
• vydal: BB/art, Praha 2009
• přeložil: Zdeněk Hofmann
• obálka: Jan Matoška
• 150 stran / 199 Kč

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).