Vždy po dvě stě padesáti letech se hvězda lidmi nazvaná OnOff zničehonic rozzáří a pak čtyřicet let pozvolna vyhasíná. Na její oběžnici, planetě Arachně, přesto existuje život, civilizace tvorů podobných pavoukům. Podivné chování hvězdy přiláká hned dvě hvězdné flotily – obchodníků Qeng Ho a otrokářů Emergentů. Každá z nich má jiné cíle a jejich nevyhnutelný konflikt navždy nezvratně změní i život Pavouků.

Americký spisovatel Vernor Vinge, povoláním matematik, patří k nejvýznamnějším postavám současné sci-fi literatury. Jeho bibliografie, která se pohybuje v žánrovém rozmezí od hard sci-fi blízké space opeře až po kyberpunk, není nijak zvlášť rozsáhlá, ale když už Vinge něco vydá, stojí to za to. Ne nadarmo se většina jeho románů i novel dočkala minimálně nominací buď na cenu Hugo, nebo Nebula. K rozvoji sci-fi Vinge výrazně přispěl i svou proslulou přednáškou o singularitě z devadesátých let minulého století, v níž prognózuje, že vývoj informačních technologií může postupem času nabrat takové tempo, že nad ním lidstvo ztratí kontrolu. A že díky tomu brzy vznikne i nový typ inteligence, vyšší než je lidská. Přímo z této přednášky čerpal námět pro svůj román Accelerando, v tomto čísle rovněž recenzovaný, Charles Stross.

Věčný koloběh světla a Tmy
(„Vznícení.“ V záběru na celé slunce se přesně uprostřed objevil jasný bod, zvětšil se a během dvou sekund zaplnil celý disk. Záběr z nízkého orbitu mezitím zmizel. Záře byla stále silnější, silnější a silnější. Místností se rozlehlo tiché, užaslé vydechnutí. Světlo vykreslilo na protější stěně stíny a potom jeho jas tapeta ztlumila…)
Děj Vingeho románu Hlubina na nebi se odehrává ve dvou paralelních liniích, které se pozvolna k sobě přibližují, aby se v závěrečném, dech beroucím finále propojily v jeden celek.
Konflikt mezi flotilami na obchod zaměřených Qeng Ho a otrokářských tyranů Emergentů, které obě v touž dobu přiletěly zkoumat jak hvězdu OnOff, tak Pavouky na povrchu planety Arachna, vyvrcholí katastrofou. Emergenti ovládnou Qeng Ho pomocí smrtícího viru zasahujícího lidský mozek, ale následná sabotáž ze strany přeživších obchodníků znemožní návrat lodí z hvězdné soustavy domů.
Jedinou nadějí, jak se dostat z tohoto pro všechny nedobrovolného vyhnanství, je čekat, až vývoj Pavouků na planetě dosáhne takové úrovně, že jim budou schopni pomoct lodě opravit. Mezitím někteří Qeng Ho v utajení připravují vzpouru, která by měla poměry opět zvrátit v jejich prospěch. Na první pohled senilní stařec Pham Trinli a potomek majitelů flotily, Ezr Vinh, na to mají času dost a dost…
Život Pavouků na planetě je mezitím řízen věčným a stále stejným koloběhem – po čtyřiceti letech, kdy hvězda OnOff svítí, přicházejí staletí Tmy, jež Pavouci prospí v tunelech hluboko pod povrchem. Tradice jsou proto předem dané – děti se rodí pouze jednou za celý cyklus, aby mohly prožít plnohodnotný život, a když slunce vyhasne, všichni odcházejí do tunelů.
To vše se pozvolna začíná měnit s příchodem snílka, fantasty a génia Sherkanera Underhilla. Jeho nápad zůstat na povrchu i za Tmy pomůže jeho území, Dohodě, nejen vyhrát vleklou válku s protivníkem, Korunou, ale je to i on, kdo vědomě začíná porušovat další tabu a nesmírně se zajímá o vesmír jako takový, jejž Pavouci do té doby zcela pomíjeli… Že tím získá status blázna a zvrhlíka a musí čelit nenávisti všech možných tradicionalis­tických fanatiků, kteří si chtějí vyrovnat účty nejen s ním a jeho rodinou, ale i s jeho zemí, je nasnadě…

Dokonalý soulad řemesla s vizionářstvím
Hlubina na nebi je výjimečná především tím, jak se Vingemu podařilo propojit do jednoho celku své revoluční vizionářské představy, suchopárnou vědu – a požadavky na řemeslnou kvalitu díla. Román se na jednu stranu tváří jako působivá a čtivá směs space opery a hard sci-fi, ale pokud se ponoříte trochu pod povrch, zjistíte, že autor si dal nesmírně záležet i na všech ostatních, spíše literárních aspektech díla.
Linie „studené války“ mezi zbytky Qeng Ho a Emergenty na oběžné dráze Arachny má parametry špičkového špionážního románu, osudy pavoučí civilizace zase spíš připomínají chvílemi rodinnou kroniku, chvílemi polit-fiction, a občas i thriller. Tento žánrový mix však ve výsledku působí naprosto přirozeně a harmonie na první pohled nesouměřitelných složek nepůsobí ani trochu rušivě, spíš jen podtrhuje čtenářský zážitek. Vinge si navíc dal nesmírně záležet i na veškerých kulisách – dokonale promyšlená je jak civilizace Pavouků, tak motivace chování Emergentů i Qeng Ho. Rovněž jednotlivé postavy, ať už lidí nebo Pavouků, jsou uvěřitelné, vztahy mezi nimi mají vnitřní logiku, a i když se autor někdy trochu nevyhne stereotypu rozdělování na černé a bílé, i ti největší „zlosyni“ jsou psychologicky propracovaní a nepůsobí jen jako dvourozměrný plakát.
Vernor Vinge Hlubinou na nebi dokázal, že patří mezi žánrovými spisovateli k absolutní špičce, a tak si nezbývá než povzdechnout, jaká je škoda, že píše tak málo – podobně kvalitních space oper není totiž nikdy dost.

• Vernor Vinge: Hlubina na nebi
• vydal: Fantom Print, Ostrava 2004
• přeložil: Tomáš Richtr
• obálka: Petr Willert
• 480 stran / 335 Kč

Recenze je převzata z magazínu Pevnost 8/2009.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).