Třetí říše drtivě vyhrála druhou světovou válku. Švédsko se jako mnoho dalších zemí odvrací od demokratického uspořádání a otevírá náruč nacismu. Vládní složky umlčují inteligenci a pronásledují židovské obyvatelstvo. Nastal čas nových pořádků.

1976: Oblíbený autor tajemných příběhů Sigge Eriksson zaujímá prominentní místo v nacistickém parlamentu Švédska a naslouchá mu i nejmocnější muž země. Žije prostým spokojeným životem s milovanou ženou. 1946: Zlomený autor několika bezvýznamných děl, ale především zarytý sociální demokrat Sigge čeká na téměř jistou smrt v jednom z nejhorších vězení raně nacistického Švédska. Život mu má zachránit jediná, dlouho nevyslovená nabídka. 1944: Mladý začínající spisovatel Sigge na sklonku války s hrstkou přátel skrze literaturu pacifisticky bojuje proti nárůstu nacismu. Věří, že ideály psaného slova dokáží zachránit svět sklánějící se nad okrajem propasti.

Tři linie příběhu jednoho života švédského spisovatele. Každá funguje prakticky samostatně a v průběhu knihy se pravidelně střídají. Už po šedesáti stranách (tedy po jedné kapitole z každé etapy Siggeho života) tedy čtenář přibližně ví, jaké mezníky a události jej ve zbytku knihy čekají. Moment překvapení na tomto poli tedy téměř chybí a o nějakém napětí také moc nemůže být řeč. Ve výsledku to ale ani není účelem Kafkova pavilonu (který sám o sobě zaujme své místo v románu až v jeho polovině). Tony Samuelsson se staví spíš do role historika než vypravěče. Románu dominují popisy společenského klimatu a změn švédského způsobu života, sem tam s důrazem na vývoj ve zbytku světa. Sigge je po většinu času spíš pozorovatelem událostí než jejich strůjcem.

Zas ten Hitler

Pro milovníky alternativních univers je Kafkův pavilon povinností. Vítězství Hitlera bohužel v tomto žánru patří k jednomu z nejoblíbenějších témat a Tony Samuelsson se jím řadí vedle klasik jako například Muž z vysokého zámku od Philipa K. Dicka nebo Otčina od Roberta Harrise – nadvláda Německa je dnes natolik zmapovanou alternativní historií, že z tohoto hlediska vymyslet něco nového a zároveň logického je nesmírně obtížné. Samuelssonův nacistický svět vnitřně funguje uvěřitelně – ale nijak zvlášť neohromí. Náckové jsou všichni špatní, spisovatelé bezbranně burcují ke vzpouře a bezmocný obyčejný lid mlčky přihlíží likvidaci Židů.

Sám protagonista také zrovna dvakrát nenadchne. Idealistický pisálek Sigge by mohl být skoro jakýkoli kluk od vedle, který ví, co je správné, ale tak jako mnozí jiní si pod tíhou strachu radši zvolí nečinnost, když jde do tuhého. (Což by se ale dalo pokládat i za přednost románu – jak už bylo řečeno, spíš než strůjcem děje je jeho pozorovatelem, proč by tedy měl být nějakým Mirkem Dušínem?) Za zmínku ovšem stojí vedlejší postavy a jejich pohnuté osudy – láska jeho života, odvážná Židovka Nina či geniální spisovatel Stig.

Drobná dramata

Jestli však Samuelsson něco umí vylíčit, pak jsou to temná zákoutí lidských osudů. Tématu navzdory má Samulssonovo vyprávění zřetelně historicky objektivistický nádech. Žádné velké citové výlevy, žádný patos a kopání nohama. Možná i proto kniha občas působí monotónně. O to víc ale autor čtenáře zasáhne, když nezaujatým tónem vylíčí tragické okamžiky životů svých hrdinů, jako by se nic nedělo. Jako by na velký dopad dějin neměly nejmenší vliv – to sice nemají, ale jsou to právě tyto momentky, které míří na čtenářova slabá místa. A trefují se s bolestivou přesností. Nastupují vždy z ničeho nic a o to více bolí. Naneštěstí je jich vzhledem k rozsahu knihy pomálu.

Tony Samuelsson v pěti bodech

1. Narodil se roku 1961 ve švédské Karlskroně.
2. Živí se i jako kulturní novinář.
3. Kafkův pavilon není jeho jediné dílo s nacistickou tématikou, dobrým kritikám se těší i jeho Byl jsem árijcem (Jag var en arier).
4. Debutoval roku 1989 literaturou pro mládež.
5. S oblibou píše kromě románů i povídky a eseje o literatuře.

Kavkův pavilon není jednohubka na večer. Ani na dva. Čtenáři užívající si časté dialogy a sem tam nečekané zvraty knihu pravděpodobně brzy odloží, naopak milovníci obsáhlých popisů sociálních struktur a historických románů si budou chrochtat blahem. Samuelssonův příběh o hledání identity v měnícím se světě, o otázce svědomí a hranici mezi sebezapřením a kolaborací si své místo najde v každé době. Mohl by ovšem zapůsobit víc, kdyby se neodehrával v tak okoukaných kulisách.

• Tony Samuelsson: Kafkův pavilon
• Argo, 2017
• překlad: Jana Holá
• obálka: Martin Radimecký
• 392 stran, 398 Kč (v e-shopu Fantasye již za 358 Kč)