Robert Silverberg, po zásluze titulovaný jako Velmistr žánru, má za sebou úctyhodně dlouhou autorskou kariéru táhnoucí se až šest desetiletí. Zároveň proslul svou nezlomnou produktivitou, kdy v některých ročnících vydával až stovku příběhů ročně. Nyní v češtině vychází reprezentativní sbírka jeho kratší tvorby o úctyhodném rozsahu téměř 700 stran. Jste připraveni na pořádnou jízdu historií fantastiky?

Robert Silverberg není jméno tuzemským čtenářům fantastiky neznámé. Vyšlo mu u nás několik povětšinou kratších románů (např. Dolů k zemi, Tvář vod, Umírat v nitru), řada antologií, které sestavil (Legendy 1 a 2, Legendy SF 1 a 2, Síň slávy mistrů fantasy 1 a 2 – všechny na přelomu tisíciletí) a především řada jeho vlastních povídek, které mu byly stěžejním oborem i v originále. Přesto pokud by se někdo tomuto autorovi náhodou doposud vyhýbal, svazek To nejlepší z Roberta Silverberga: Příběhy šesti desetiletí je nejlepším úvodem. Užijí si ho ovšem i ti čtenáři, kteří už autorovi propadli, protože reprezentativnější výbor tvorby by člověk pohledal. A v neposlední řadě poslouží i jako skvělá učebnice toho, jak se angloamerická fantastika v druhé polovině 20. století a na počátku toho 21. vyvíjela.

Od padesátek dál a dál

Celý sborník o úctyhodné délce takřka 700 stran začíná v polovině 50. let, kdy bylo Silverbergovi teprve dvacet, obdivoval tehdejší autory Zlatého věku sci-fi a snil o tom, že si bude psaním fantastiky vydělávat. Vzhledem k tomu, jak populární tehdy byly časopisy s pulpovou SF, a vzhledem k jeho nespornému talentu, a především produktivitě se záhy uchytil a začal vydávat jako na běžícím pásu. Dle bibliografií měl v některých úvodních letech své kariéry vydávat až 100 povídek ročně, objemy textů jdou potenciálně až do jednoho milionu slov za 12 měsíců. Jak dokládají autobiografické poznámky, jimiž v novém sborníku každý svůj příběh uvádí, takové vražedné tempo nevydrželo dlouho, přesto právě v této dekádě rychle získával své první zkušenosti. V porovnání se zbytkem sbírky jsou úvodní příběhy kratší, prostší a pulpovější, právě to jim ale dodává autentický punc tehdejších poměrů v žánru a soudobého naturelu autora. Za všechny jmenujme třeba chytrou hříčku Východ slunce na Merkuru, kde se výzkumníci potýkají mimo jiné s nenadálými depresivními sklony vlastní posádky.

Předmluva autora

• Padesáté roky. 1950–1959. 1. Cesta do temnoty. 2. Macauleyho obvod. 3. Východ slunce na Merkuru. 4. Vřelý člověk.
• Šedesáté roky. 1960–1969. 1. Vidět neviditelného. 2. Mouchy. 3. Pasažéři. 4. Křídla noci. 5. Sluneční tanec.
• Sedmdesáté roky. 1970–1979. 1. Dobré zprávy z Vatikánu. 2. Kozorožčí hry. 3. S mrtvými narozeni. 4. Schwartz mezi galaxiemi.
• Osmdesáté roky. 1980–1989. 1. Na druhé straně Gaussovy křivky. 2. Papež šimpanzů. 3. Jehla v kupce času. 4. Plout do Byzance. 5. Vstoupí voják. Později: vstoupí další.
• Devadesáté roky. 1990–1999. 1. Lovci v pralese. 2. Dokud nás smrt nerozdělí. 3. Noční krása.
• Nulté roky. 2000–2009. 1. Milenium expres. 2. S Cézarem v Podsvětí. 3. Proti proudu. 4. Obránci hranice. 5. Vězeň.
• Martin Šust: Robert Silverberg

Čas ale šel dál a s šedesátými a sedmdesátými lety nabrala fantastika nový dech a začaly se vydávat hloubavější, tu experimentálnější a tu prostě kvalitnější příběhy. Právě v těchto dekádách napsal autor svá neznámější díla, ve kterých střídá fantasy, sci-fi a horor, aby čtenáře uchvátil svými nápady – například Vidět neviditelného o dystopické společnosti, která kriminální živly ponechává běžně žít, avšak se znamením nedotknutelného, vtipná a svižná groteska Dobré zprávy z Vatikánu o možnosti, že by se papežem stal robot, nebo hororová S mrtvými narozeni, kde mohou být těla lidí po smrti znovu oživena, ovšem s nenávratnými změnami na duši a povaze.

Navzdory tomu, že právě šedesátky a sedmdesátky přály autorově kvalitě nejvíce, zahanbit se rozhodně nedal ani v následujících dekádách. Ostatně odsud pochází snad nejdrsnější a nejlepší text Noční krása o světě, kde Zemi vládnou krutí mimozemšťané, nikdy ovšem tak krutí jako váš nevlastní otec. Najdou se však i jiné zajímavé kousky jako Vstoupí voják. Později: vstoupí další, kde se setkávají k disputaci duchové Franciska Pizarra a Sokrata, či *S Cézarem v Podsvět*í, fragment delšího cyklu povídek z alternativní historie, v níž Římská říše nikdy nepadla, ale trvá dodnes.

Nikoli geniální, ale přesto velmi dobrý

Navzdory všem zásluhám je Tomu nejlepšímu ze Silverberga třeba vytknout, že v porovnání s jinými reprezentativními autorskými sbírkami, jež u nás v posledních letech vyšly, nedosahuje vždy srovnání. Není ani takový podvratný génius jako Harlan Ellison v jeho Vrcholu vulkánu ani splétač skvělé atmosféry a příběhových linek jako George R. R. Martin ve dvousvazkových Snových písních. Věren svým formativním letům na počátku kariéry je Silverberg i v přemýšlivějších textech pozdního data spíše autor prvotního nápadu, kterým čtenáře uhrane, načež ho za pomoci pečlivě vystavěných postav a řemeslně výborného příběhu dostane až k závěrečné pointě – což je pořád velmi dobrý výkon. Výrazným motivem tu je cestování v čase a alternativní minulost/součas­nost/budoucnos­t, zároveň ale i náboženství, smrt či osobní vztahy a tragédie. Ostatně řada posbíraných žánrových cen (Hugo, Nebula i Locus) o kvalitě autora svědčí více než dobře, třebaže při snaze vybrat do sbírky z každé z šesti dekád nějaké zajímavé příběhy tratí větší zástupy povídek, které autor napsal na vrcholu svých sil, ale na stránky souhrnného svazku už se nedostaly.

Robert Silverberg v pěti bodech

1. Narodil se v roce 1935 v Brooklynu v New Yorku.
2. Od mládí byl náruživým čtenářem a vystudoval také anglickou literaturu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
3. Kromě fantastických románů a povídek zmiňovaných v článku napsal také řadu nebeletristických knih a rovněž i erotických příběhů (ty poslední často pod pseudonymem Don Elliott). Připravoval také plejádu sborníků soudobých autorů.
4. Za jednotlivá svá díla a také celoživotní přínos získal čtyři ceny Hugo, tři ceny Locus a šest cen Nebula. Byl také uveden do Síně slávy autorů science fiction a fantasy.
5. Se svou druhou ženou Karen Haberovou žije v Sanfranciském zálivu.

Přesto snad ještě důležitější pointou sbírky než kvalita samotných textů (mimochodem skvěle přeložených zkušenými Petrem Kotrlem a Danou Krejčovou) jsou autobiografické poznámky, pomocí jichž ožívá Silverbergův vlastní svět. O takřka každé povídce se dozvíme, jak a proč vznikla, a padají u toho stohy jmen legendárních autorů, editorů a redaktorů, s nimiž tento americký spisovatel za úctyhodnou délku své kariéry spolupracoval. Robert Silverberg totiž byl přímo v předních sedadlech žánrového dění po takřka celou dobu jeho dosavadní existence, a právě to jeho vlastnímu dílu dodává nezpochybnitelnou váhu. Pokud se považujete za fanouška fantastiky, tahle sbírka vám tudíž doma nesmí chybět.

• To nejlepší z Roberta Silverberga: Příběhy šesti desetiletí
• Laser/Euromedia Group, 2021
• překlad: Petr Kotrle, Dana Krejčová
• obálka: Jim Burns
• 688 stran, 599 Kč (v e-shopu Fantasye již za 539 Kč)