První pilotovaná mise na planetu Mars přinesla nečekané výsledky. Smrt celé posádky je sice tragická ztráta, nicméně každá vesmírná cesta je nebezpečná. Jenomže jak je díky druhé misi zjištěno, zůstal po jejich předchůdcích na Marsu i potomek dvou členů posádky. A vychovali ho Marťané.

Sousední planeta v okamžiku získá nejen své původní obyvatele, ale zároveň pro lidstvo fascinujícího Muže z Marsu. Ten má dle lidského práva nárok jak na pohádkové dědictví po rodičích, tak také na samotnou rodnou planetu. Že tam někdo bydlí je podle zákonů homo sapiens irelevantní. Není proto divu, že jakmile se Michael dostane poprvé na Zemi, okamžitě se na něj vrhnou ze všech stran. Politici vyžadují přepsání vlastnického práva, novináři se domáhají exkluzivního interview a jedna zdravotní sestra si usmyslí, že přišel čas, aby Muž z Marsu konečně poprvé spatřil ženu. Tím se však Gillian odsoudí k dobrodružství, které navždy změní nejen její život, ale i životy mnohých na této planetě. A ne všichni budou za tuto změnu zpočátku vděční.

Robert A. Heinlein v pěti bodech:

1. Narodil se roku 1907 v Missouri.
2. Je znám jako jeden z tzv. Velké trojky science fiction (Clark, Asimov, Heinlein).
3. Mezi jeho nejznámější díla patří například Hvězdná pěchota, Měsíc je drsná milenka, Cizinec v cizí zemi.
4. V roce 1974 získal jako první ocenění za celoživotní zásluhy o fantastiku.
5. Za svůj život napsal přes 32 románů a 59 povídek.

Zpočátku je Michael bezbranným návštěvníkem, kterého rozruší sebemenší kulturní rozdíl. Zatímco lidská společnost je plná nedůvěry, snahy obohatit se a všechna důležitá sdělení se vyskytují mezi řádky, ta marťanská je na první pohled mnohem primitivnější. Neexistuje zde lež či klam, slovo je posvátné a přátelství věčné. Samozřejmě se ihned nabízí paralela mezi evropskými velmocemi v době koloniální horečky a původními obyvateli, jejichž zemi směl zabrat první cizinec s vlajkou a takzvaně civilizovanými způsoby.

Nicméně Marťané nejsou primitivní v žádném smyslu tohoto slova. Ve skutečnost jsou natolik vyspělí, že vládnou téměř božskou silou. Je-li něco špatné, prostě to mohou nechat zmizet a je jedno, zda se jedná o předmět, jedince či celou civilizaci. Naštěstí pro lidstvo je před takovým rozhodnutím třeba onen objekt náležitě pochopit. A obsáhnout populaci celé planety není záležitost jednoho dne.

Muž z Marsu je jedinečný nejen svým původem, ale též skutečností, že se v něm snoubí dědictví obou světů. Nejde jednoduše o Marťana v lidském těle. Nicméně jeho dědictví sahá dál než k nepředstavi­telnému ekonomickému bohatství a pochybnému nároku na celou planetu. On svým způsobem JE opravdovým Marťanem. Což znamená, že se na něj vztahuje stejná božská moc, se stejně omezeným rozsahem použití. Zároveň tím autor ukazuje na možnost, že tyto schopnosti lze získat.

Stejně jako je důležitá víra, záleží i na prezentaci. Heinleinem popsaná budoucnost plná reklam (v USA již nesponzorují jen pořady a jejich části, ale i jednotlivé zpravodajské novinky) a absolutního náboženství (nejzmiňovanější církev spojuje vše od komunity, přes teleshopping až po hazard) nevypadá zpočátku příliš optimisticky. I tyto vlivy však pomáhají hlavnímu hrdinovi postupně proniknout do tajů naší civilizace a pochopit je natolik, aby se mohl pustit do jejího zachraňování či likvidace. Záleží na interpretaci.

Příběh muže za Marsu je mnohovrstvý a komplikovaný a s každým dalším čtením lze v textu nalézt něco nového. A opakovaným návštěvám této knihy se čtenáři jen stěží ubrání. Za což je třeba poděkovat i skvělé práci překladatelky Alžběty Lexové. Stejně jako skutečnosti, že aktuální vydání vychází z původního rukopisu, který byl u nás publikován poprvé.

• Robert A. Heinlein: Cizinec v cizí zemi
• Argo, 2020
• Překlad: Alžběta Lexová
• 621 stran, 698 Kč (v e-shopu Fantasye již za 628 Kč)