Existuje v literární vědě termín weird graphic novel? Pakliže ne, nejspíš nastal nejvyšší čas si jej vymyslet. Britského komiksového výtvarníka Davea McKeana zná tuzemský čtenář především coby tvůrce obskurně snových obálek k populárnímu Sandmanovi Neila Gaimana. V nedávno vydaném komiksu Dravec však McKean čtenáře pouští i do komůrek své vlastní pokřivené fantazie. A je to skutečně podivné místo.

Slovíčko pokřivené nezaznívá výše zcela náhodou a nejde nutně jen o metaforu. Ale nepředbíhejme. Raději si nejprve řekněme, jak tyto komůrky Davea McKeana vypadají zvenčí. Děj grafického románu Dravec se točí kolem dvojice mužů obývajících dva odlišné, a přece v lecčems podobně temné světy: Sokol, tulák a lovec s tváří zakrytou maskou se pohybuje v šedivém, neukotveném světě, v němž je drobná špeluňka s bandou štamgastů či polorozpadající se kaple v hloubi lesa stejnou samozřejmostí, jako obrovská hmyzí příšera žijící při mořském pobřeží. Sokol zjevně není odtud, krajem jen prochází. Ale kam míří? A je dravý pták, jenž jej doprovází, skutečným společníkem z masa a kostí, anebo jen jakýmsi fyzickým odlitkem Sokolova vlastního já, jeho odštěpenou, ve zvíře proměněnou součástí?

Na druhé straně stolu sedí spisovatel Arthur, muž, který nedávno pochoval svou milovanou manželku a nyní nachází útěchu v psaní. Nebo je to spíš nutkání, neovladatelný pud, jemuž se tento roztěkaný, přecitlivělý muž v domku kdesi na venkově zcela poddává? A opravdu je žádoucí, aby se v tomto roztřeseném, truchlivém rozpoložení účastnil spiritistických seancí?

Zprvu se zdá, že světy obou protagonistů existují nezávisle na sobě, s přibývajícími stránkami je však stále zjevnější, že mezi oběma muži existuje určité pouto. To se přirozeně promítá i do blízkosti jejich paralelních světů. Je snad příběh jednoho z nich výsledkem bujné fantazie toho druhého? Anebo je třeba přijmout zcela nový pohled na věc? Co je to vlastně fantazie a odkud se berou příběhy? Zhmotňují se pouze v okamžiku svého vzniku, anebo existují odnepaměti a jen v danou chvíli nacházejí svého adresáta? A dalo by se pak v takovém případě hovořit o protnutí vícera světů?

Soubor otázek výše by nejspíš mohl zaznít i na semináři filozofie pro pokročilé, už z toho je však patrné, že Dravec není typ přímočarého, na ději vystavěného komiksu, s nímž se obvykle setkáváme na pultech knihkupectví. Dokonce lze s jistotou tvrdit, že vícero otázek nadhazuje, než se jich pokouší zodpovědět. Nebylo by tedy divu, kdyby se nezkušený komiksový čtenář mezi nimi úplně ztratil. Svou podivností a nedopovězeností, jakož i svým střídavým způsobem výstavby Dravec rozhodně není četbou pro začátečníky, ale spíše čtenáře, kteří se této podivnosti nezaleknou, a v lepším případě se jí nechají i polapit.

A chytit se je rozhodně do čeho. Byla-li na počátku řeč o pokřivené fantazii autora, patří se doplnit, že McKeanova kresba je i v konkrétním slova smyslu plná křivých, lehce deformovaných tváří. Jako by jej inspirovala lehká verze kubismu či zešikmené, klaustrofobní kulisy raného expresionistického filmu. Nažloutle střídmé pasáže z Arthurova světa, kreslené podle všeho tužkou či obdobným nástrojem a plné šedě vystínovaných ploch, nicméně tvoří jen jeden podklad. Střídají je barevnější, snové panely nejasných kontur, jež kreslíř vytvořil vodovkami či příbuzným typem barev. Kresba se rozpíjí do stran a upírá obrazu konkrétnější fyzickou formu. A pak jsou tu ještě graficky čistě vyhlazené pasáže ze Sokolova fantasy světa. Ty se nejvíce blíží široce užívané formě zpracování komiksového obrazu, uhranou ale pohledem na místy až podivně surreálný svět hrdiny. Ten se mimochodem i v anglickém originále jmenuje Sokol. Při překladu do češtiny tak tajuplnost jeho jména z pochopitelných důvodů získává konkrétnější rysy.

Jakkoli laicky může znít popis autorova výtvarného stylu, lépe řečeno stylů, už zmíněná rozmanitost čtenáři prozrazuje, že tady se na věrné napodobování reality nehraje. A příběh, dá-li se vůbec hovořit o uceleném příběhu, tento dojem jen podtrhává. Když se to vezme kolem a kolem, lze Dravce chápat mj. jako McKeanovu dějem zpestřenou úvahu o zdroji tvůrčí inspirace. Vzniká Sokolův příběh pod Arthurovýma rukama, anebo existuje sám o sobě a svým způsobem se pouze na papíře zhmotňuje? Je snad proces psaní branou do jiných, paralelních světů? Těmito a dalšími otázkami škádlí Dave McKean čtenáře. V kombinaci s magicky podmanivou kresbou to asi ke spokojenosti musí stačit, kousavý červíček v hlavě se přesto ptá, jestli se z námětu nedalo vyčarovat ještě víc.

• Dave McKean: Dravec. Komiksový román o Sokolovi
• Argo, 2022
• Překlad: Richard Podaný
• 132 stran, 688 Kč (v e-shopu Fantasye již za 619 Kč)