První odstavec našich doporučení by se zhruba od března mohl vytvářet pomocí kombinace kláves CTRL+C a CTRL+V. Červen opět přinesl přetlak dobrých knih, ze kterých vybrat pět, respektive šest není vůbec jednoduché. Až si skoro říkám, že brzy nastane doba popřemýšlet, jestli by nebylo od věci přistavět na našem rodinném domku další patro, které by fungovalo čistě jako knihovna. Počet svazků, které doma mám, totiž neustále rychlým tempem narůstá…

Sestra Alice amerického autora hard sci-fi Roberta Reeda se v minulém měsíci objevila česky dokonce dvakrát. Nejdřív v podobě románu, jejž vydalo nakladatelství Epocha, a pak jako samostatná novela v antologii Vzdálené obzory Gardnera Dozoise, kterou si můžeme přečíst díky Laser-booksu (v tomto případě se jedná o starší verzi první povídky z pěti, jež dohromady tvoří ucelený román). Obě knihy patří k těm, které určitě nevynechám. Dozoisovy antologie jsou zajímavé vždycky – a anotace románu svědčí o tom, že by Reed mohl být vyznavačem té odnože sci-fi, která se pohybuje někde na pomezí ryze vědecké fantastiky a space opery. A to já rád.

Další dvě knížky už mám přečtené a tudíž je mohu doporučit zcela bez jakýchkoli otazníků. Psí zima Petry Neomillnerové je samostatný román o zaklínačce Lotě, jejíž kratší příběhy se objevily roztroušené po různých antologiích a sbírkách (namátkou Legie nesmrtelných, Hry na bolest) a také v magazínu Pevnost. Je to čtení dobrodružné, přímočaré, zato však vrchovatě zábavné… a pozor, měli by se mu vyhnout puristé, kterým vadí hrubší mluva a přehršle sexu stokrát jinak…

To Bivoj Běsobijce Ďura Červenáka v mnohém připomene školní léta a povinné louskání Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Jsou v něm totiž kromě titulního hrdiny a s ním neodmyslitelně spojeného kance i Kazi, Teta, Libuše, Chrudoš a Šťáhlav, Vlasta a Šárka – a další postavy z jmenované povinné četby. Jenže – nebyl by to Ďuro, aby všechny ty provařené mytologické historky nezpracoval po svém a nezaobalil je do přitažlivého kabátku heroic fantasy… která má však pro nás o trochu větší kouzlo i než legendární Conan, neboť naprosto přesně víme, z čeho vychází.

Také horor se v červnu přihlásil o slovo dvěma zajímavými tituly – o Barkerovu krátkém dílku Pane B, zmizte jsme na Fantasyi informovali už v době, kdy vyšlo v originále, a na Stablefordovu Říši strachu máme zde i recenzi, takže záleží jen na vás, jestli vás kniha zaujme, či nikoli. Já osobně jsem Barkera ještě nečetl, Stableforda ano, a i když k němu mám poměrně značné výhrady, za přečtení jako zajímavý experiment, který zkouší otázku upírů řešit i trochu filozofičtěji, než je obvyklé, určitě stojí.

Knihou měsíce je pro mě navzdory některým kritickým ohlasům Asherův Mosazňák. Řemeslně skvěle zvládnutá dobrodružná space opera s přidanou hodnotou v podobě nespoutaného gejzíru fantazie při budování ekologického systému další bizarní planety (těšte se na zabouny, jsou stejně skvostně vymyšlení jako kapucíni), a k tomu velkolepý návrat pana Jeřába a jeho hraček. Nevím, co si přát víc. A pokud se v poslední době rozšířil obecně přijímaný názor, že snaha o to být zvláštní a atypický za každou cenu nebo snaha o rozbourání klasické vyprávěcí formy, a to i v případě, že výsledek je rozpačitý, jsou něco víc než dokonale zvládnuté řemeslo, pak s tím musím hrubě nesouhlasit. Řemeslo i vizionářství jdou v literatuře ruku v ruce a jedno bez druhého kvalitní knihu neudělá. A to ani kdyby byl prvotní úmysl jakkoli dobrý.

Moje červnové TOP 6:
1. Neal Asher: Mosazňák
2. Juraj Červenák: Bivoj Běsobijce
3. Gardner Dozois (ed.): Vzdálené obzory
4. Petra Neomillnerová: Psí zima
5. Robert Reed: Sestra Alice
6. Clive Barker: Pane B, zmizte

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).