Fantasy Cesta rudé tanečnice: Pětice autorů, dva díly a jedno velké moře zklamání, Petra a Lucie Lukačovičovy a kol.: Cesta Rudé tanečnice I+II
 |
Suchozemské krysy, poslyšte můj příběh! Jmenuji se Vicente a jsem lodním kapitánem, i když v poslední době se mi zrovna nevede. Piráti, ztroskotání a vzbouřená posádka není nic, čím bych se chtěl chlubit. Ale měl jsem i trochu štěstí – během pobytu na pustém ostrově jsem narazil na tenhle červený drahokam!
Cesta Rudé tanečnice sestává ze dvou dílů, přičemž každý díl je tvořen samostatnou knihou. Ve výčtu autorů se nachází známá (Lucie a Petra Lukačovičovy) i poměrně neznámá jména (Adéla Vaňková, Petr Urban a Bára Beránková). První část bohužel vypadá jako by tvůrčí tým bojoval o kormidlo příběhu a nemohl se dohodnout čí linie je lepší – je to slepenec různých počátků příběhů, který dokáže čtenáře opravdu pořádně zmást. Dějových linií postupem času přibývá bez toho, aby se postupně spojovaly. Postavy se kupí a některé z nich jsou čtenáři podrobně popsány, aby během dalších pár stran ukončily svoji epizodní roli v příběhu s nožem v zádech či prostě a jednoduše vyšuměly do ztracena. A do toho libůstka, která se objeví pouze jednou v průběhu obou knih a ještě víc vše „zgulášuje“ – každý přece ví, že pokud je text napsán kurzivou, pak se zcela samozřejmě jedná o pohled do minulosti, zvlášť když to z kontextu děje vůbec nevyplývá.
Už jen sám název, ve kterém figuruje Rudá tanečnice, je slušnou boudou – tento prokletý rudý diamant se v knize mihne opravdu jen sporadicky bez toho, aby bylo podrobněji vysvětleno, k jakému účelu slouží nebo jakým způsobem je prokletý.
Blýskání na lepší časy
Pokud se dokáže čtenář přenést přes první díl a dá si čas nad ním trochu přemýšlet, zjistí, že novinka z Edice Pevnost obsahuje spoustu atraktivních motivů, které však v konečném zúčtování zůstávají zcela nevytěžené – piráti, nekromanti, tajná spiknutí, kráska v nesnázích a spousta záhadných postav… A to vše čeká na vyřešení kupy otázek, která se kolem jedničky navršila. Navíc nelze pominout fakt, že řemeslné zpracování první (a i druhé) části je na velmi dobré úrovni.
Pět autorů v pěti bodech
- Lucie Lukačovičová má kromě rozsáhlého portfolia povídek na svědomí také tři samostatné knihy (Vládci času, Stanice Armida a Detektivní kancelář Sirius).
- Petra Lukačovičová se pohybuje převážně v oblasti tvorby povídek. Často tvoří spolu se svou sestrou.
- Doménou Adély Vaňkové je také povídková tvorba. Je známá především ze stránek časopisu Pevnost.
- Petr Urban se kromě publikování povídek věnuje i psaní poezie, vydal sbírku Prolínaní. Také se věnuje divadlu a psaní divadelních her.
- Bára Beránková se pohybuje v oblasti PRG her – je jejich autorkou a také zkušenou vypravěčkou.
Druhá část Cesty Rudé tanečnice je pomyslnou „odměnou za vytrvalost“. Zmatené útržky příběhů se konečně začínají skládat do souvislejšího celku. I přesto však stále existuje spoustu slepých uliček a přečnívajících konců bez ambic na uzavření. Nakonec je uspokojivě ukončena pouze hlavní linie kapitána Vicenteho a několik nepodstatných vedlejších zápletek. Zbytek, ačkoliv se děj posunuje, generuje pouze otázky bez odpovědí a bez náznaků, jakým směrem by se mohly odvíjet osudy opominutých hrdinů.
 |
Cesta Rudé tanečnice tedy bohužel i pod taktovkou zkušeného autorského dua nedopadla zrovna nejlépe. Nové světlo do celého případu však může vnést prohlášení Lucie Lukačovičové, že první dvě části mají být pouze počátkem rozsáhlejšího cyklu – bohužel o tomto záměru nenajde čtenář nikde ani zmínku a tuto informaci nemá ani vydavatel.
Kdyby kniha byla uzavřena zmínkou o dalších dílech, možná by se čtenáři slitovali a vzali cyklus na milost. Za této situace bohužel Cesta Rudé tanečnice přináší pouze porci dobrodružné četby rozcupované do spousty nesouvislých útržků, přičemž hlavní linie je pohřbena hluboko ve změti okolního balastu
- Petra a Lucie Lukačovičovy a kol.: Cesta Rudé tanečnice I+II
- Epocha, 2013
- obálka: Jana Šouflová
- 240 + 216 stran, 149 + 139 Kč