Elenium a Tamuli, Dva příběhy jednoho rytíře
 |
Vzhledem k tomu, že nakladatelství Triton pokračuje ve vydávání nových překladů trilogií Davida Eddingse Elenium a Tamuli (na trhu se objevil první díl druhé jmenované, nazvaný Duhové paláce), rozhodli jsme se oprášit rok starý článek Martina Fajkuse z Pevnosti, který tato díla rozebírá.
Je obecně známou skutečností, že každá správná královna má svého šampióna. Hlavním úkolem takového rytíře je samozřejmě chránit svou paní, a to i za cenu vlastního života. Bohužel, každá královna má také pár nepřátel, takže být šampiónem je, mírně řečeno, poměrně rizikové povolání. Ani královna Ehlana, mladá vládkyně Elénie, není v tomto ohledu výjimkou. I na jejím dvoře se najde pár „chytráků“, kteří právě rozehrávají svou velkou hru a Ehlana se jim jaksi nehodí do plánu. Naštěstí pro ni se ale vrací z dlouholetého vyhnanství její ochránce…
 |
„Pršelo. Drobné kapky padaly z nočního nebe na podsadité strážní věže města Cimmury, syčely v ohni pochodní po obou stranách široké brány a leskly se na černé kamenné dlažbě. K městu se blížil osamělý jezdec na velikém huňatém grošákovi s dlouhým čumákem a zlomyslnýma očima. Pocestný byl také veliký, s mohutnou kostrou a pevnými svaly. Měl černé hrubé vlasy a špatně srostlý nos po dávné zlomenině. Zachumlaný do tmavého pláště seděl v sedle pohodlně, ale nezapřel ostražitost zkušeného bojovníka.“ Přesně takto vjel do bran Cimmury poprvé před sedmnácti lety rytíř Sparhawk, aby se ujal role ochránce trůnu a začal naplňovat osud, který mu přisoudil americký spisovatel David Eddings ve své trilogii Elenium.
Trocha literární schizofrenie autora (snad) nezabije
Když začal Eddings poprvé o Eleniu přemýšlet, nebyl to už
žádný spisovatelský zelenáč. Měl za sebou fantasy pentalogii
Belgariad, která přinesla popularitu i komerční úspěch jemu
i jeho vydavateli (Ballantine Books).
Právě to také vedlo jedno z konkurenčních vydavatelství k nabídce
pěkně kulaté sumy dolarů, pokud napíše nový fantasy cyklus právě pro
ně. Sám autor později přiznal: *„Bylo to takové číslo, které
okamžitě upoutá vaši pozornost.“ *
 |
Jakmile se o nabídce dozvěděl, začal vážně uvažovat o novém cyklu.
Neuběhlo ani šest týdnů a měl svět Elenia a navazující trilogie
Tamuli téměř hotový. Připravil také asi čtyřicetistránkový
koncept příběhu, který jeho agent rozeslal vydavatelům. Ballantine Books
nakonec konkurenci přeplatilo, takže se Eddings opět „upsal“ jim a rozjel
práci na novém projektu.
Byla to pro něj docela hektická doba. Zároveň s prací na Eleniu
musel psát i další díl pentalogie Belgariad, ke které se rovněž
zavázal. V praxi to tedy vypadalo tak, že „pendloval“ mezi rukopisy a
jejich psaní pravidelně střídal. S notnou dávkou černého humoru své
počínání později komentoval jako hloupost, která se učeně nazývá
„literární schizofrenie“.
Naštěstí to na něm nezanechalo žádné trvalé následky, což bylo
i zásluhou jeho ženy Leigh, jež s ním spolupracovala na téměř všech
románech. (To, že se na obálce objevilo jen jméno Davida Eddingse, měl na
svědomí nakladatel, protože tvrdil, že se knihy spoluautorů špatně
prodávají.)
V roce 1989 tak kromě pokračování Malloreonu konečně vyšla
i první kniha cyklu Elenium – Diamantový trůn (1989,
The Diamond Throne), v níž poprvé přivedl na scénu rytíře Sparhawka.
Román měl u čtenářů takový úspěch, že jeho pokračování dostalo
přednost před vším ostatním. Proto hned v následujícím roce mohl vyjít
Rubínový rytíř (1990, The Ruby Knight) a o rok později autor
trilogii zakončil Safírovou růží (1991, The Sapphire Rose).
 |
Rytíři a temná magie
Elenium vypráví příběh pandionského rytíře Sparhawka, jenž se
po mnohaletém vyhnanství vrací zpět do vlasti, aby se ujal funkce ochránce
trůnu. Proto ho nanejvýš rozzlobí zjištění, že jeho mladá královna se
zmítá mezi životem a smrtí. Naživu ji drží jen kouzlo, které však bude
působit pouze omezenou dobu, a navíc jeho udržování si u lidí žádá
daň nejvyšší – jejich životy. Rytíř se ihned vydává na cestu, aby
našel lék na královninu nemoc.
S družinou přátel Sparhawk harcuje světem a navštíví spousty podivných
míst, jen aby se dozvěděl hroznou pravdu: královna byla otrávena svými
politickými protivníky a zachránit ji může jen magický krystal ohromné
síly zvaný Bhelliom. Jenže ten se před dávnými lety ztratil, a tak
Sparhawkovi a jeho přátelům nezbývá než ho najít. Proti nim však stojí
temné síly pod vedením boha Azaše, který chce získat Bhelliom pro sebe.
Ovšem ani Sparhawk není bez božské ochrany, skrytě mu pomáhá mladinká
bohyně Aphrael. Přesto je cesta družiny plná nebezpečí a navíc se jí
krátí čas. Rytíři musí najít Bhelliom, zachránit královnu a vypořádat
se s Azašem i jeho nejsilnějšími přisluhovači: zemošským císařem
Othou a cimmurským primasem Anniášem. Nejlstivějším a
nejnebezpečnějším protivníkem se však pro ně stává renegát
pandionského řádu Martel.
 |
Svět hrdinů a padouchů
Elenium je hrdinskou fantasy v té nejklasičtější podobě:
družina hrdinů se řítí z jednoho questu do druhého, jen aby nakonec
získala mocný magický artefakt, vyléčila s jeho pomocí královnu a
zničila hlavního „zloducha“, čímž vlastně zachrání i svět.
Eddings tento „modus operandi“ využil neobyčejně zručně, ovšem nad
průměr povýšila text jeho fantazie a schopnost improvizace. Představil
nový, originální svět a zároveň zajímavé hrdiny, se kterými se
čtenář dokázal lehce ztotožnit. Když k tomu připočteme řemeslnou
zručnost a opravdový vypravěčský talent, není se co divit, že si cyklus
získal miliony fanoušků po celém světě.
Svět Eósie a Darésie vychází z obvyklého středověkého typu, který
však autor hojně upravoval i inovoval. Překvapivé je například využití
rytířů církve coby kladných figur. Přitom církev jako instituci si
Eddings nijak zvlášť neidealizuje a otevřeně poukazuje na mnohé její
nešvary. Servítky si nebere ani u moci světské, šlechta i nejrůznější
vládci dopadají stejně nelichotivě. Jeho postoj se nemění ani
v případě autority nejvyšší, tedy bohů. V jeho pojetí jsou
malicherní, zuřiví, hloupí i vychytralí – tedy se nijak neliší od
lidí. Přitom je v textu spousta nadsázky, ironie, černého, ale
i laskavého humoru, což čtenáři umožní bavit se nad situacemi, které by
pro něj jinak byly nepřijatelné.
 |
Sparhawk a ti další…
Můžete mít sebelépe vytvořený svět a výborně vymyšlenou zápletku, ale
pokud se vám příběh nepodaří obsadit věrohodnými postavami, nemáte
šanci napsat bestseller. Toto si Eddings velmi dobře uvědomoval, proto jejich
konstruování věnoval velkou péči. I když při popisování různých
národů často sklouzává k schematizaci pomocí několika typických rysů,
u jednotlivců tak skoupý nebyl.
Nosnou postavou Elenia je samozřejmě Sparhawk, rytíř církevního
řádu Pandionů, zdatný válečník, který však není tupým bijcem a
dokáže překvapivě dobře používat i mozek. Navíc má smysl pro humor a
také je čestný, spolehlivý a drží dané slovo. Takže prototyp ideálního
rytíře.
I členové Sparhawkovy malé družiny jsou jedineční. Zdánlivě trochu
hloupější Kalten hýřící nechtěným humorem, poněkud upjatý Bevier,
málomluvný Ulath či vtipálek Tynian, ti všichni vytvářejí jednolitou
skupinu přátel, kteří se na sebe mohou spolehnout. Rytíře doplňuje mnoho
dalších silných charakterů: Sparhawkův panoš Kurik vidí věci praktickým
selským rozumem, mladý zloděj Talen umí najít překvapující paralely a
rozverná Aphrael svým „dětským“ přístupem dokáže snadno ovlivňovat
ostatní. Jakousi protiváhou Sparhawka je pak královna Ehlana, která si umí
prosadit svou i jemu navzdory.
Každá z kladných postav je tu svébytnou individualitou s vlastními
názory a pohledem na svět. A to je také jeden z důvodů, proč jsou
Eddingsovy knihy tak čtivé. Vystupují v nich totiž skuteční lidé,
někteří dobří, jiní zlí, i další, kteří tak jednoznačně
vyhranění nejsou.
 |
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky… Nebo ano?
Potěšen úspěchem Elenia navázal Eddings na první trilogii takřka
vzápětí pokračováním v podobě dalších tří knih z cyklu
Tamuli. Jeho první část se v knihkupectvích objevila rok po
Safírové růži pod názvem Plamenné chrámy (1992, Domes
of Fire). V ročních rozestupech pak následovaly Zářící (1993,
The Shining Ones) a Ztracené město (1994, The Hidden City).
V Tamuli postavil Eddings Sparhawka & spol. před další
nebezpečný úkol. Jen několik let po zničení Azaše se kdosi opět
pokouší vyvolávat nesváry a podněcovat nesnášenlivost. Využívá k tomu
prastarých hrdinů přenesených z dávné historie. Neklid se vzmáhá i na
sousedním kontinentu, kde se zejména mohutná Tamulská říše ocitá až po
krk v problémech. A právě odsud přichází prosba o pomoc, které
Sparhawk nemůže nevyhovět, a tak se tam s Ehlanou a přáteli vypraví.
Jejich cesta je plná nebezpečí, nástrah a lstí. Je jisté, že proti
Sparhawkovi stojí opět bůh, takže je čas vyzvednout Bhelliom z úkrytu a
pěkně nepříteli pocuchat fasádu. Co když je ale všechno vlastně trochu
jinak?
Při psaní využil autor stejný princip jako u Elenia. Ačkoli je
zápletka velmi podobná, neopomněl autor okořenit příběh spoustou
originálních prvků, novými prostředími, humornými komentáři
i překvapivými zvraty. I díky tomu si Tamuli získalo téměř
stejnou popularitu jako první trilogie.
Jak Elenium, tak Tamuli si od doby svého vzniku získaly
miliony fanoušků po celém světě a dnes už se řadí mezi klasiku
subžánru hrdinské epické fantasy. Každý rok Sparhawka objeví spousta
nových čtenářů, kteří se pak nechají unášet na vlnách jeho
příběhů a přitom sní o tom, že jsou na jeho místě a v černém
brnění a s mečem v ruce se vrhají proti nepřátelům. A spousta těch
starších vytáhne z knihoven Diamantový trůn a vrátí se s ním
do dob, kdy bezpečí jedné vzdálené říše záviselo na schopnostech
několika statečných hrdinů.
ELENIUM & TAMULI V ČESKÝCH VYDÁNÍCH
Elenium
1. Diamantový trůn (Classic, 1994; druhé vydání Triton, 2005)
2. Rubínový rytíř (Classic, 1994; druhé vydání Triton,
2006)
3. Safírová růže (Classic, 1995; druhé vydání
Triton, 2006)
Tamuli
1. Plamenné (Duhové) chrámy (Classic, 1995; druhé vydání Triton,
2008)
2. Zářící (Classic, 1995; druhé vydání připravuje Triton)
3. Skryté město (Classic, 1995; druhé vydání připravuje
Triton)
- Článek je převzatý z magazínu Pevnost 2/2007.