Eifelheim – dialog mezi vědou a vírou, Michael Flynn
 |
Dva příběhy propletené v čase i prostoru. Záhady současnosti i minulosti. Středověká vesnice Oberhochwald stíhaná morem, u které se jednoho dne objeví záhadně vyhlížející postavy připomínající kobylky. Na druhé straně barikády stojí dva vědci z velmi blízké budoucnosti, kteří se dívají na záhadu Oberhochwaldu po svém. Může tohle všechno dát dohromady smysluplný příběh?
Píše se rok 1348. Jestliže jste dávali pozor v hodinách dějepisu, budete si o něm pamatovat dvě věci: Karel IV. založil Pražskou univerzitu a v západní Evropě řádí dýmějový mor. Temný středověk a ne zrovna oblíbené učivo – nic zajímavého. Také si to myslíte? Michael Flynn naštěstí ne.
Velmi podstatnou součástí příběhu je právě morová epidemie. Do děje vstupuje čtenář ve chvíli, kdy černá smrt začíná nabírat na obrátkách a nezadržitelně se šíří do dalších a dalších měst a vesnic. Oberhochwald – vesnička v německém Schwarzwaldu – je zatím ponurého osudu ušetřen. Ale nic tu není takové, jako dřív a křesťanská víra jeho obyvatel dostává pěkně zabrat.
Pak přijde zvláštní bouře a v blízkém lese ztroskotá stříbřité plavidlo ve tvaru disku, z něhož vystoupí podivné šedivé bytosti připomínající hmyz. Prostí lidé v nich okamžitě začnou vidět démony, ale vzdělaný pastor Dietrich je jiného názoru a nabídne jim pomoc. Roztočí tím velké kolo vzájemné pomoci, úspěchů i neúspěchů. Návštěvníci z vesmíru i lidé ve vesnici se postupně upínají k jedinému cíli: přežít.
Do hlavního příběhu se postupně vplétají ještě jiné osudy. Cliologa Toma a fyzičky Sharon, kteří se v blíže neurčené budoucnosti setkávají s tajemnou historií středověké vesnice, jež nebyla po odchodu morové rány už nikdy osídlena. Pojí se k ní tajemné stigma. Proč by jinak byl Oberhochwald přejmenován na Teufelheim a tento název později zkomolen na nynější Eifelheim?
Ve znamení dialogu
Křesťanská středověká společnost a vyvinutá civilizace cestující vesmírem – jen těžko si můžete představit dva odlišnější světy. A přesto musí mezi nimi dojít k vzájemné komunikaci a porozumění. Pastor Dietrich se zhostí role prostředníka opravdu dobře. I když je zmítán pochybami o tom, jestli mají stvoření zvířecího vzhledu jednající podle instinktů duši. Snaží se jim i přes jejich podivné zvyky vysvětlit podstatu života založeného na křesťanské lásce a pomoci a samozřejmě je přivést do řad pokřtěných katolíků.
Postavu vesnického pastora autor vůbec vykreslil velmi dobře. Jeho minulost a touha po odpočinku ho dohnaly k tomu, že se se svolením hradního pána Manfreda ukryl v Oberhochwaldu. Je to člověk velmi vzdělaný, který se nebojí pohlížet na věci víry i z jiné perspektivy, i když se nikdy vysloveně nerouhá. Vůči novým příchozím (které pojmenuje krenkové) nepostupuje nijak agresivně a snaží se je vlastním příkladem přivést pod ochranu Krista. Dokonce jim dává jména.
Jeho úkol ale není jednoduchý. Společnost krenků je založena na striktním dodržování starých zvyků a na mottu, že „zadarmo ani kuře nehrabe“. Dietrich může dělat jediné – vysvětlovat. Vede rozhovory s tajemnými cizinci a často se dostává na horkou půdu. Právě dialogy mezi Dietrichem a krenky jsou asi nejpovedenější částí knihy. Jsou napsány svižným a barvitým stylem, takže se u nich čtenář nenudí. Najdou se tu i úsměvné momenty – například když Dietrich vysvětluje význam pojmu bydlení.
Žít a umírat s postavami
Ano, přesně to by čtenář měl. Dobře napsané postavy doslova ožívají na papíře. A nejinak je tomu i u obyvatel vesnice Oberhochwald. Michael Flynn si s jejich vytvářením dal opravdu práci. Jsou tak krásně plastické, že si je i průměrný čtenář bude pamatovat ještě dlouho poté, co odloží dočtenou knihu na poličku.
Dobrý hradní pán, prostopášná mlynářka, plachá Theresie a mnoho dalších. A nejinak jsou na tom krenkové. Během příběhu procházejí postavy postupným vývojem, ať už pod tíhou hrozby moru nebo kvůli přítomnosti vesmírných návštěvníků. O to citelnější je jejich ztráta, když se mor konečně dostane do vesnice. Slabší povahy uroní slzičku, ostatní si jen pomyslí něco o nespravedlnosti života. Ale nikdo dozajista nezůstane chladným.
Zásnuby cliologie a fyziky
Na úvod by se asi slušelo vysvětlit, co je to ta cliologie. Je to vědecké odvětví, které zkoumá historii v matematických souvislostech. Že si neumíte něco takového představit? Cliolog Tom vám vše velmi brzy vysvětlí. O něco horší je to s fyzikou, tedy hlavně tou kvantovou, kterou se zabývá jeho dlouholetá přítelkyně Sharon. Její vědecké teorie jsou povětšinou psány tak složitým jazykem, že jim běžný čtenář porozumí jen tehdy, když si je přečte několikrát a ani to mu občas nepomůže.
Naštěstí ani Tom není v podobných otázkách příliš zběhlý, takže se Sharon musí leckdy uchýlit k vysvětlování. Hurá. Ovšem kniha se dá velmi dobře číst i bez těchto technických momentů. Všeobecně příběh dvou vědců působí v ději spíše nadbytečně. Zvlášť Tomovi se daří ze zaprášených archivů a zapomenutých dokumentů vydolovat fakta až dávno poté, kdy už byla čtenáři prozrazena ve středověkém příběhu.
Je to paradox, protože předlohou pro napsání knihy byla autorova raná novela se shodným názvem Eifelheim (1986), která sleduje právě jen osudy obou vědců. Středověká část byla dopsána až mnohem později.
Vše pro milovníky historie
Román se doslova hemží nejrůznějšími daty a historickými událostmi. Obsahuje také přehledný žebříček postav skutečných i smyšlených a závěrem osvětluje některé historické nesrovnalosti. I čeští čtenáři narazí na několik známých dějinných zvratů. Tedy žádný nedatovaný středověk, ale skutečné 14. století.
Eifelheim se čte opravdu velmi dobře. Ne náhodou byl nominován na cenu Hugo. Děj nemá žádné výraznější zádrhele, a i když v jednom okamžiku sleduje i čtyři příběhové linie, nepůsobí zmatečně ani roztříštěně. Zápletkou i stylem zpracování jde o velmi povedené a originální dílo, které by nemělo chybět v knihovničce každého milovníka historie, nadšence pro setkání s mimozemskými kulturami, vědecky založeného čtenáře nebo jednoduše každého, kdo miluje silné příběhy s překvapivými konci.
- Flynn, Michael – Eifelheim (Eifelheim)
- Triton, 2011
- překlad: Zdeněk Uherčík
- obálka: Renata Brtnická
- 424 stran, 359 Kč
Michael Flynn v pěti bodech:
- Americký autor science-fiction narozený v roce 1947.
- Úspěšně dokončil bakalářské studium matematiky a magisterské studium topologie.
- Představitel tradiční technologicky zaměřené science-fiction.
- Má na kontě řadu úspěšných románů, např. Fallen Angels, The Nanotech Chronicles nebo Eifelheim, který vyšel v ČR jako první větší autorovo dílo.
- Historicky první nositel Ceny Roberta A. Heinleina (2003).
