Dovolená se dá strávit lépe než lovem přízraků s Oggerdem, Vladimír Šlechta: Lovci přízraků (Oggerd 7)
 |
Chtěli byste strávit svoji dovolenou s důstojníkem Oggerdem? Snad žádný rozumný člověk by neodpověděl, že ano. Protože kde je Oggerd, tam jsou problémy – a kdo by si tahal na dovolenou problémy dobrovolně? I přesto se Gowery Fink rozhodl, že se o to pokusí.
Bohužel, problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Uprostřed cesty je nalezena mrtvola velitele místní vojenské posádky s dírou v hlavě. Překvapující je i fakt, že tuto mrtvolu nemá na svědomí Oggerd sám, jak to bývá obvyklé. A protože řešení místních vojáků se sestává z konopného provazu, vlajkového stožáru a člověka, který by snad mohl mít motiv k vraždě, nezbývá, než aby se vyšetřování ujal někdo nezaujatý.
Lovci přízraků jsou v pořadí sedmou knihou z oggerdovského cyklu Vladimíra Šlechty, přičemž je třeba do tohoto cyklu počítat i Emmu z umírajícího města. Autor opět přivádí na scénu starou známou trojici – hrubou sílu v podobě kyborga „se zeleným mozkem“ Oggerda, zručného technologa Hala Harga, a muže s hbitým jazykem a brilantní myslí Goweryho „Pěnkavku“ Finka.
Tentokrát však namísto razantní akce zvolil Šlechta trochu jiné balení – jak již zápletka napovídá, ponese se tato kniha ve znamení detektivního žánru. A vyšetřování vraždy není jediným pátráním, které bude úkolem našeho tria na zdánlivě nevinném výletě. V okolí vojenského města Anatarchonne se totiž pohybuje přízrak, který se trojice pokusí polapit.
(Ne)experiment
V doslovu Roku Havrana autor upozorňuje čtenáře, že Lovci přízraků jsou jakožto detektivní román svého druhu experimentem. V doslovu Lovců přízraků pak naopak dokazuje, že v detektivním žánru není žádným greenhornem, a přikládá i potřebné argumenty. Nejpádnějším argumentem je však výsledná kniha sama.
Vladimír Šlechta v pěti bodech
- Vladimír Šlechta se narodil roku 1960 v Liberci, většinu života však prožil v Českých Budějovicích.
- V roce 1994 vystudoval Stavební fakultu ČVUT – obor vodní stavby, a vodohospodářství ho provází v různých podobách celým jeho životem.
- Svoji první povídku s názvem Legendární zbraň publikoval v roce 1993 v časopisu Ikarie. Byla to první předzvěst série knih o majoru Oggerdovi, která v současné době čítá již sedm knih (Projekt: Berserk, Ostří ozvěny, Kyborgovo jméno, Střepy z apokalypsy, Keltská brána, Emma z umírajícího města a Lovci přízraků).
- Dalším významným projektem Vladimíra Šlechty je cyklus Krvavé pohraničí, který definoval hranice nového fantasy subžánru – tzv. zálesácké fantasy.
- Mimo tyty cykly ještě přispěl do série JFK (díl č. 26 – Pár kapek krve) a vytvořil několik dalších povídek do různých časopisů a sborníků.
Šlechta detektivní román zvládl na výbornou. Rychlým a úderným počátkem sice čtenáře navnadí na akčnější ražení knihy, přesto se mu po většinu času daří držet linii detektivního vyšetřování, rozhovorů s podezřelými a jejich výslechů (což není vždy nutně to samé) i hledání důkazů v mezích dobře napsané konverzace a neakčních popisů. Jenže situace v samém závěru dost vygraduje, a tak kniha končí tak, jak začíná – další parádní akční scénou. Ta však do děje výborně pasuje a je jeho logickým vyústěním.
A vůbec – logika a tvrdá detektivní práce mají v Lovcích přízraků své nezastupitelné místo. Pátrajícím hrdinům nehraje příliš do karet náhoda, naopak k důkazům se musí tvrdě propracovat a nic nedostanou zadarmo.
Chytrému napověz
O páně Šlechtových spisovatelských kvalitách opravdu netřeba pochybovat. Přestože tentokrát to s rozsahem knihy zrovna nepřehnal, je zábavná a ponurá zároveň. I přes „detektivkoidní“ pojetí má spád a akční scény tvrdí muziku se správným načasováním. Velkým plusem jsou výborně napsané postavy, díky kterým si čtenář může užívat pátrání spolu s trojicí hlavních hrdinů.
Zároveň však čtenáře, tedy především fanoušky oggerdovského cyklu, potěší provázanost s ostatními díly. Mnohé napovídá již VELMI vydařená obálka Michala Ivana, na které je mimo jiné fotografie tváře Emmy Richter. A právě tato žena má své místo i v Lovcích přízraků, čímž Šlechta překlenuje časovou propast mezi její dobou a časem, ve kterém se odehrává děj knih s Oggerdem. Ale i další ilustrace na obálce napovídají mnohé o tom, co se na stránkách odehraje.
A ještě jednou obálka: kombinace temné černi, podařených ilustrací, poměrně vysoké váhy knihy a formátu padnoucího do ruky, působí majestátním dojmem. Pokud se u jídla říká, že člověk jí očima, pak v tomto případě kniha doslova svádí svým vzhledem ke zhltnutí.
- Vladimír Šlechta: Lovci přízraků (Oggerd 7)
- Brokilon, 2015
- Obálka: Michal Ivan
- 240 stran, 248 Kč (v e-shopu Fantasye již za 223 Kč)
