Doktor se svou TARDIS poprvé přiletěl mezi české čtenáře, Tommy Donbavand: Závoj smutku (Doctor Who)
 |
Universum Doctora Who se rozvíjí už přes padesát let. V roli Doktora se vystřídala řada herců, po boku mu stálo mnoho společníků a proti němu nespočet nepřátel. Seriál je v Guinessově knize zapsán jako nejdéle vysílané sci-fi. Jak dopadla Doktorova první cesta k českým čtenářům?
Píše se 23. listopad roku 1963, uplynul den od atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho. Svět drží smutek. A lidem se ve skvrnách či v kapkách deště zjevují tváře jejich zesnulých milovaných a psychicky je mučí. Stihne Doktor, humanoidní mimozemšťan a poslední z Pánů času, zastavit mystickou invazi neznámého druhu, než se celá Země nenávratně ponoří do bezvýchodného smutku?
Nadešla fanoušky očekávaná chvíle – objevila se první česky vydaná kniha z universa Doctora Who. A dá se říct, že Tommy Donbavand příběhu Závoje smutku vtiskl vše, co se od Doctora a jeho TARDIS očekává. Jedenáctka má poťouchlé hlášky, lítá z místa na místo, mává sonickým šroubovákem a Clara mu běží v patách. Zamotá se do toho pár nevinných lidí, jejichž důvěru si Doktor okamžitě získá, a několik miozemšťanů, kteří s nikým nehodlají vyjednávat. Jenže to, co funguje na obrazovkách televize jako dobrá oddechová zábava na pětačtyřicet minut, na román zdaleka nestačí.
Nikoli sci-fi, nýbrž Doktor
Ačkoli se Doctor Who vždy řadí mezi science fiction, skalní fanoušci tohoto žánru na to tvůrcům doktorovského universa neskočí, obzvlášť když ti prezentují mechanická udělátka s nijakými názvy a pouze jakž takž snesitelně fungující fyzikální zákony. Čert to vem, je to Doktor a ten si na tvrdou vědu nikdy nehrál. Problém je, že v tištěné verzi to působí tak nějak divněji, když se Doktor najednou vytasí se supr čupr vynálezem, jenž magicky zachrání situaci, nebo supr dupr teorií, která sice stojí na jen jedné noze, ale potvrdit by se mohla.
Stejně je to s neustálým bezúčelným pobíháním po dějišti – v rychlém seriálu se to ztratí, scény se míhají, hudba hraje, Doktorovi vlaje kabát a divák se baví. Je to svižné a zábavné. Ale když se může člověk během čtení příběhu zastavit, dojít si uvařit kafe a mezitím si popřemýšlet, proč Doktor zase někam utíká, celá hekticky rozjetá atmosféra se najednou rozplyne.
Tommy Donbavand v pěti bodech
- Narodil se v Liverpoolu v roce 1967.
- Mimo psaní se živil jako klaun, herec či učitel kurzů o hraní a psaní. Motá se i kolem divadla.
- Píše hlavně knihy pro děti.
- Mezi jeho oblíbené autory patří například Terry Pratchett, Stephen King, Darren Shan či Neil Gaiman.
- Žije v Lancashiru se svou ženou a dvěma syny.
Jedenáctý Doktor byl z nové generace vždy největší podivín. To se Donbavandovi podařilo udržet a Doktor se vyjadřuje poťouchle zábavně. Ale na knize, a především v rozhovorech postav, je až příliš znát, že autor píše spíš literaturu pro děti. Ne, že by nebyl Doctor Who do jisté míry pohádkou. Ale nesmyslnost, strojenost a frázovitost některých dialogů příliš bije do očí, celý děj zbytečně zpomaluje a ubírá mu na vážném tónu, jenž by zápletce slušel. Autorem zvolené téma, tedy boj se smutkem, si navíc přímo říká o krátká zamyšlení a uctivější přístup.
Kniha není televize
Pro skalní fanoušky britského seriálu je Závoj smutku povinností. Na poličce vypadá hezky, čte se příjemně a kdekdo mu jistě odpustí téměř cokoli. Navíc se drží přesně v těch kolejích, v nichž projel jedenáctý Doktor celé tři televizní série. Je ale nutné si uvědomit, že to, co funguje v televizi, vyzní úplně jinak v psané podobě. Záleží totiž na rýpavosti čtenáře, protože milovníci sci-fi asi sáhnou po něčem jiném. A ti, kdo se chtějí s Doktorem a jeho společnicí teprve seznámit, mají dobrou příležitost přibližně zjistit, na jaké vlně se jeho dobrodružství nesou. Další Doktorovo řádění, Dalecká generace, vyjde na začátku roku 2015 a zhostil se ho autor Nicholas Briggs.
- Tommy Donbavand: Závoj smutku (Doctor Who)
- Jota 2014
- překlad: Tomáš Oakland
- obálka: Lee Binding
- 256 stran, 278 Kč (v e-shopu Fantasye již za 250 Kč)
