Devět autorů podlehlo Zpěvu kovových velryb, Vlado Ríša ed.: Zpěv kovových velryb
 |
Antologií tuzemských autorů je u nás jako šafránu. Proto je nutností při sebemenší zmínce o zpracovávání nějakého sborníku jásat a při jeho vydání provolávat slávu. Do pomalu se rozrůstající kolekce českých antologií se přidává i XB-1 se Zpěvem kovových velryb, které přinášejí devět povídek od devíti různých autorů.
Byly časy, kdy byl český čtenář rád za jakýkoliv text tuzemských autorů. Nejlépe v nějakém sborníku, aby měl možnost si jich přečíst víc. Většinou však takové sbírky zahrnovaly povídky různých žánrů. Nebo byly obecně řazeny na fantasy, sci-fi a horror. Doba však pokročila a desítky subkategorií fantastických žánrů se dostávají i do Česka. Zpěv kovových velryb se zaměřil na urban fantasy a sci-fi. Hlavním dějištěm jsou zde města rozličné rozlohy, velikostí, sestavy domů. Stará, nová či futuristická.
Tato sbírka přináší městskou fantasy na devět různých způsobů. Každá z nich čtenáře přivábí jiným přístupem, rozdílným stylem vyprávění. Ústřední postavy nejsou vždy zrovna hrdinové, ale kdokoliv si v devíti vybraných příbězích najde toho svého.
Snad nejzajímavějším faktem, je složení týmu autorů – tři muži (Vlado Ríša, Jan Kotouč, Jaroslav Mostecký) a šest žen (Lucie Lukačovičová, Hanina Veselá, Anna Šochová, Julie Nováková, Františka Vrbenská, Jana Rečková). Současná generace fantasy a sci-fi spisovatelek je opravdu silná a bohatá a neměla by se v žádném případě podceňovat. Opomenout nelze ani mužské trio, jež svými texty též potvrzuje své kvality.
Obsah antologie Zpěv kovových velryb
- Lucie Lukačovičová: Zpěv kovových velryb
- Hana „Hanina“ Veselá: Pro rudé pentle, pro modré oči
- Anna Šochová: Puberťák
- Julie Nováková: Šeré město
- Františka Vrbenská: Knihovna v Nové Ninive
- Vlado Ríša: Čajovna
- Jan Kotouč: Válečné hry
- Jaroslav Mostecký: Prázdné místo u stolu
- Jana Rečková: Na spadnutí
Zpěv kovových velryb otevírá Lucie Lukačovičová stejnojmennou povídkou, která je zajímavě konstruovanou a dobře vypointovanou městskou detektivkou. Františka Vrbenská dokazuje, že stále nepatří do starého železa a sci-fi povídkou Knihovna v Novém Ninive dokáže pobavit nejednoho řádně erudovaného knihovníka. Válečné hry Jana Kotouče jsou zase více filozofické a donutí čtenáře přemýšlet.
Povídky jsou různorodé a mají společné pouze jedno – městské prostředí. Proto každý člověk, který Zpěv kovových velryb vezme do ruky, může najít svůj oblíbený kousek, jež ho zaujme natolik, že ho vypíchne nad ostatní. Jako u každé antologie, i u této je největším problémem, že se sejde větší množství textů. Čtenář tak má možnost porovnávat a vybírat si v rámci stylů, který mu vyhovuje nejvíce a může tak bez problémů odsoudit po pár prvních stranách text, jež má své nepopiratelné kvality.
Jistě jsou tu jisté kvalitativní rozdíly, některé povídky jsou lepší, druhé horší, ale žádná z nich není vysloveným propadákem, za nějž by se autor musel stydět. Co se ale nesmí Zpěvu kovových velryb upřít, je s jakou odvahou se spisovatelé odvážili jít proti proudu. Urban fantasy v takových podobách, jaké nám přinášejí, jsou na tuzemskou scénu dost odvážné a svým způsobem originální. Tematicky tato antologie pluje proti proudu. Rozhodně to není něco, s čím se český čtenář obvykle na poli fantastiky vídá, a tomu je třeba vzdát hold.
- Vlado Ríša ed.: Zpěv kovových velryb
- Konektor XB-1; 2014
- obálka: Petr Kopl
- 336 stran, 320 Kč (v e-shopu Fantasye již za 288 Kč)
