Devátá sféra 2, Martin Moudrý
 |
Druhá kniha začíná v okamžiku, ve kterém první skončila. Přesná střela ukončila život dalšího hostitele a Jaff se tak ocitá v jiném těle nedaleko hořících domů a trosek letadla, které použil při svém útěku z Eudoxova uralského panství. Dokáže se však rychle oklepat a po přesunu do nového těla si užít i pár dní nespoutaných radovánek. Nepřítel ale také nezahálí, a tak je démon hnán opět na útěk, který má skončit nedaleko nejznámější ostravské ulice, což slibuje nejednu pikantní scénu.
Pokud jsem si u recenze prvního dílu stěžoval na nedostatek akce v celé první polovině knihy, nyní něco takového nehrozí. Je ale pravda, že zpočátku se jedná o akci ryze erotickou. Démon, tentokrát v mladém těle šestnáctiletého hocha, si užívá toho, k čemu se zatím v průběhu předchozí knihy pořádně nedostal. V některých chvílích by mu tak určitě záviděla i Josefina Mutzenbacherová. Sexuální radovánky jsou však záhy vystřídány akcí, při které znovu začínají stříkat ty vzácnější tělní tekutiny. Ke slovu se tak opět dostává prozatím tajemný muž, jehož příchod provází úder blesku a jehož pistole se nikdy nemýlí.
I druhý díl by se dal rozdělit na dvě poloviny. V té první pokračuje akční jízda po naší matičce Zemi a prozatím bezejmennému démonovi, který jako jméno občas používá internetovou přezdívku svého prvního hostitele, jsou v patách nebeští protivníci. Druhou polovinu knihy sledujeme démona a jeho cestu Devátou sférou, tedy peklem. A právě zde začíná kvalita příběhu slábnout. Ne že by ubylo akce, to právě naopak. Jízda peklem je souvislou bitvou s prostředím, dalšími démony a stvořeními tak příšernými, že si je nedovedeme ani představit, a hrdinové mají jen malou chvíli na oddech, než si je na paškál vezme nový protivník. A zde je příslovečný kámen úrazu. Po několika desítkách stránek se začíná autor opakovat a pekelné stvůry ani utrpení hříšníků nepřinášejí nic nového. Poprvé z představy hořícího člověka zamrazí, podesáté je to už jen část pozadí, které sotva vnímáte, a stejné je to i s několika dalšími kulisami Deváté sféry.
Co zůstalo stejné, je vyprávění příběhu v první osobě a postupné stírání lidského vlivu z démonovy povahy. Akce je také požehnaně, jen se s postupem doby stává těžkopádnější, což nedokáží zastřít nebo napravit ani sarkastické hlášky, které v prvním dílu fungovaly daleko lépe. Co se naopak hodně povedlo, je přítomnost Gabrielle, zástupce a vyjednavače Boha všemohoucího. Dialogy plné ironie, dvojsmyslů a náboženských narážek mezi archandělem a Jaffem patří k tomu nejlepšímu z knihy.
Pokud jsem si v recenzi k prvnímu dílu dovolil zaprorokovat, že možná není daleko doba, kdy Martin Moudrý svůj velký vzor Jiřího Kulhánka překoná, tak tento názor musím po dočtení dílu druhého lehce poupravit. Touto knihou se mu to rozhodně nepovedlo. Tak snad příště…
- Martin Moudrý: Devátá sféra 2
- vydalo: Leonardo, Ostrava 2009
- obálka: Martin Izák
- 376 stran, 249 Kč
