Úvodní díl fantasy ságy Dynastie pampelišek přivádí čtenáře do kouzelného světa inspirovaného východoasijskou kulturou, kterým zmítají intriky a lidé ohýbají hřbety pod bičem neúprosného vladaře. Všechno to začalo, když císař Mapidéré sjednotil místní království Dary do jednoho velkého státního celku, v jehož čele stojí jediný vládce. Jak už to ale u podobných pokusů bývá, dříve svobodná království a jejich obyvatelé pod nadvládou císařství strádají a tiše vyhlíží moment, kdy stárnoucí vladař zemře a otevře se příležitost svět navrátit do starých kolejí.

Do osudu celého světa zasáhnou dva muži, kteří na první pohled nemají zhola nic společného. Mata Zyndu, potomek slavného rodu, jemuž císař vyvraždil rodinu a on nyní hledá způsob, jak se pomstít, a Kuni Garu, charismatický, vychytralý podvodníček a notorický povaleč. Oba se však rukou osudu nezávisle na sobě stanou vůdci odboje, který začne císařské rodině přidělávat nejednu vrásku. A to všechno na pozadí kouzelného svět, z něhož doslova dýchá vůně Dálného východu.

Svět Dary představuje barvité a neotřelé spojení mezi východoasijskou kulturou a vynálezy, které spadají do devatenáctého století a éry vzducholodí. Ostatně sám autor vytvořil pro toto spojení výraz silkpunk, jakousi alternativu k tradičnímu a populární viktoriánskému steampunku. A právě na tuto nezvyklou fúzi dává Ken Liu hlavní důraz a nechybí málo, aby se jednalo spíše o historický než fantasy román. Fantastických prvků jako takových totiž přidává do celého konceptu spíše pomálu. Kromě některých zvláštních tvorů, žijících v hlubinách moře, zde trhlinu nadpřirozena zlehka natrhává hlavně přítomnost bohů, kteří z hlediska prostoru v knize hrají spíše okrajovou úlohu, zato ale výrazně hýbou soukolím osudu hlavních hrdinů.

V určitých kapitolách má místní božstvo vždy věnované krátké úseky, v nichž můžeme sledovat jejich diskuze a myšlenkové pochody. Svět lidí a děj v něm komentují z pozice více či méně zaujatých diváků, kteří sem tam vstoupí do zápasu. Produkují tím poměrně zajímavou debatu na téma determinismu a ponoukají otázku, do jaké míry mohou být lidé páni svého osudu. Vzhledem k omezenému prostoru a jejich nemalému počtu však bývá pro čtenáře místy poněkud obtížné vyznat se v tom, který bůh kope za který tým, a po dočtení knihy si jen velmi stěží vybavíte konkrétní jména.

Komplexní hrdinové a nezvěstné ženy

To samé se nedá říct o hlavních hrdinech, již se vám nesmazatelně zapíší pod kůži, ne však pro jejich ukázkové chování. Kuni ani Mata nepatří mezi prototypy ušlechtilých hrdinů, kteří vždy a za všech okolností udělají správné rozhodnutí. Oba v průběhu knihy několikrát klopýtnou a zachovají se způsobem, jenž více čí méně narušuje čtenářův morální kompas a zaběhlé etické představy. Koneckonců žádná z postav Ctností králů se nedá jednoduše vecpat do škatulky kladného či záporného hrdiny. I vláda císaře Mapidérého, ač sebe víc zatracovaná, nepřinášela jen bolest a utrpení.

Stejně tak klíčovým protagonistům neschází osobností vývoj a lidé, kterými jsou v závěru, nemají nic společného s muži, s nimiž se setkáme na prvních stránkách. Právě tato jejich komplexita, uvěřitelnost a v zásadě jednoduše lidskost, z nich dělá charaktery, jejichž cestu je radost sledovat. Ostatně celý příběh není ani tak o boji proti jednotnému zlu, jako o rodině, přátelství, touze po moci, pomstě a složitých mezilidských vztazích.

Ken Liu v pěti bodech

1. Americký spisovatel a překladatel pocházející původem z Číny, odkud odešel do Spojených států ve svých 11 letech.
2. Vystudoval angličtinu a právo na Harvardské univerzitě.
3. Do světa literatury pronikl povídkou Papírový zvěřinec, za niž získal ceny Nebula, Hugo a World Fantasy Award.
4. Pokračování ságy Dynastie pampelišek s názvem Wall of Storms vyšlo v USA v roce 2016.
5. Momentálně žije v Massachusetts s manželkou a dvěma dcerami.

V tomto ohledu si nicméně Černého Petra vytáhly ženy. Ken Liu jakoby vyčerpal veškerou kreativitu a úsilí na mužích a opomněl, že ve světě svoji roli sehrává také něžné pohlaví. V prvních dvou třetinách knihy tak ženy plní primárně úlohu manželek a partnerek hlavních hrdinů, tím ale jejich role v celém příběhu končí. Jediná žena, kterou autor pustí ke kormidlu a umožní jí formovat osud Dary, je Gin Mazotiová. Její příchod do děje však působí poněkud nuceně a jako záblesk z čistého nebe, kdy v poslední třetině knihy zničehonic vstoupí do hry. Na rozdíl od Mata, Kuniho a jejich družiny jí tak schází propracovanost, osobní historie a vývoj, které Liu vložil do zbývajících protagonistů.

Podobný přešlap se dá ale Ctnostem králů prominout, a to s ohledem na skutečnost, že se jinak jedná o velmi nadějný vstup do fantasy ságy, kterou nejvíce zdobí perfektní práce s hlavními (mužskými) hrdiny a neotřelý svět, který po celou dobu knihy nepřestává být zábavné objevovat. Ne snad pro propracovaný systém magie, ostatně nadpřirozena, zde najdete po málu, ani pro přehršel všemožných tvorů, ale hlavně díky barvitému a s láskou líčenému spojení východoasijské kultury se světem technologií 19. století.

• Ken Liu: Ctnosti králů (Dynastie Pampelišek 1)
• Host, 2018
• Překlad: Milan Pohl
• Obálka: Ivan Galdík
• 618 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)