Cherie Priestová se s Nepopsatelnými vrací do zamořeného Seattlu, Cherie Priestová: Nepopsatelní (Mechanické století 5)
 |
Steampunku je třeba si vážit, neboť cvakání ozubených koleček a syčení páry se v tuzemsku neozývá zdaleka tak hlasitě, jak by si příznivci tohoto žánru rozhodně přáli. Proto se Mechanické století Cherie Priestové, přestože v něm steampunk často nehraje vždy první housle, těší solidní oblibě. A do její alternativní americké historie nyní přibývá další knížka, v pořadí již pátá. Ta porušuje zavedenou tradici pojmenovávání podle parních kolosů a nese název Nepopsatelní.
Priestová se v ní vrací úplně na start, tam, kde vlastně celé Mechanické století pár let zpátky začalo. Centrem děje je totiž opět Seattle, už tehdy v zuboženém stavu. Steampunkových motivů i zombií sice trochu ubylo, ale smrtící plyn a trosky budov zůstaly pěkně tam, kde je čtenáři po dočtení Zemětřasu opustili. Do města se vydává Rector Sherman, sirotek, který byl v den svých osmnáctých narozenin vyhozen ze sirotčince na Periferii.
Sherman pomáhal Zekovi Wilkesovi, protagonistovi prvního Mechanického století, dostat se do obezděného Seattlu. Díky jeho špatnému svědomí a létům užívání drogy jménem šťáva, která otupila jeho mysl, je Rector přesvědčen, že ho pronásleduje duch mrtvého Zeka. Věří tomu, že pokud najde a pohřbí jeho tělo, Zeke ho přestane strašit a promlouvat k němu. Zároveň je pevně rozhodnut najít si za Zdí práci, aby si mohl vydělat na další dávky šťávy. Jenže v Seattlu se mezitím objeví vetřelci, kteří znamenají hrozbu pro celé město.
Ruku na srdce, hlavní hrdina není úplně sympatický chlapík. Moc mu to nemyslí, je drzý a neustále si stěžuje a remcá. Znemožňuje tak nějaké větší sžití čtenáře s jeho osobou. Postupně se dá do party ještě s Huojinem a Zekem (který je samozřejmě tak zdravý, jak jen to je v Seattlu možné) a většinu jejich společné interakce zabírají hádky, přičemž všichni jmenovaní se chovají dětinštěji, než by s přihlédnutím k jejich věku bylo záhodno.
Cherie Priestová v pěti bodech
- Americká spisovatelka, narodila se na Floridě v roce 1975.
- Debutovala v roce 2005 románem Four and Twenty Blackbirds.
- Od té doby má na kontě již přes dvanáct knih.
- Její nejúspěšnější knihou je Zemětřas (Boneshaker), který vyhrál několik cen, mezi jiným cenu Locus za nejlepší science-fiction, byl nominován na ceny Nebula a Hugo a byl přeložen do devíti jazyků
- Zatím poslední díl série nese název Fiddlehead a byl vydán v listopadu roku 2013.
Čtenáře předchozích dílů potěší spousta starých známých, jako je třeba kapitán Cly nebo zdravotní sestra Mercy, známá z Bitevníku. Takových postav jsou tu spousty, ale jejich role jsou spíše zanedbatelné. Objeví se, prohodí pár slov s Rektorem nebo někým jiným z kluků a zase rychle zmizí. Samozřejmě se najdou i výjimky, jako třeba Princezna Angeline nebo Číňan Yaozu, kteří mají na děj přímý vliv.
Jak je u Priestové pravidlem, kniha je hodně čtivá a její stránky ubíhají doslova jedna za druhou. Ale když se čtenář na vše koukne s odstupem a ve větším měřítku, uvědomí si, že se na nich většinu času vlastně nic moc neděje. Spousta místa je věnována popisům a myšlenkovým pochodům postav, pomocí kterých autorka buduje tu důvěrně známou atmosféru zpustošeného města. Na úkor toho se ale příběh posouvá velmi pomalu, i když si to čtenář nejspíš neuvědomí.
Příběh je víceméně jednoduchý, neobsahuje žádné složité dějové linie ani nečekané zvraty, co by vše zpřeházely vzhůru nohama. O to lépe se pak knize daří čtenáře pohltit. I tak se ale další Zemětřas nekoná a Cherie Priestová sama sebe opět nepřekonala. A přestože se stále jedná o dobrou četbu, v porovnání se zbytkem její tvorby jsou Nepopsatelní průměr.
- Cherie Priestová: Nepopsatelní (Mechanické století 5)
- Triton, 2014
- překlad: Zdeněk Uherčík
- obálka: Jon Foster
- 320 stran, 289 Kč (v e-shopu Fantasye již za 260 Kč)
