Cesta slepých ptáků, Ludvík Souček
Nové vydání knihy, která je dnes už vlastně klasikou. Kdysi dávno mělo její první vydání rozhodující vliv na další výběr mé četby.
Navíc se jednalo o knihu po formální stránce zpracovanou tak, že jsem téměř do poloviny byla na vážkách, jestli to přece jenom není reportáž o skutečných událostech. Vracela jsem se k ní několikrát, i když kouzlo prvního čtení a objevování netušených souvislostí už nemohlo fungovat. Dodnes pokaždé, když v knihkupectví tuto Součkovu knihu uvidím, neodolám a alespoň nahlédnu. A stejně jako poprvé, zase podlehnu a někde v koutku duše začne hlodat červíček: Co když ten Souček přece jenom věděl něco víc? Byl to zkrátka mistr, který právě ve formě fiktivní reportáže dodnes nemá v našich luzích a hájích konkurenta.
Bohužel, nové vydání v Baronetu (stejně jako již několik předchozích) nezohledňuje ani v náznaku grafickou úpravu prvního vydání. Kniha tak ztrácí onen nádech dokumentu či reportáže v obrázkovém magazínu. Je to škoda, protože v tomto případě forma navýsost souzněla s obsahem a byla-li opuštěna, ztrácí se i kus toho kouzla, kterým právě první vydání působilo. Ani standardní úprava obálky není zrovna dvakrát přitažlivá, ale to je prostě Baronet.
Chápu, že při dnešních nákladech knih každý pokus o nadstandard zvyšuje cenu knihy a tím snižuje její prodejnost, ale přece jen… I v této formě však Cesta slepých ptáků rozhodně stojí za přečtení.
- Ludvík Souček: Cesta slepých ptáků
- vydal: Baronet, Praha 2006
- obálka: Richard Carrasco
- 232 stran / 199 Kč