Černá krabice, Joe Hill
 |
První román nového mistra temné fantastiky. Ale kdo je to Joe Hill? Je to pseudonym člověka, který má k hororu blíže, než si můžeme myslet. Je to přezdívka Josepha Hillstroma Kinga (*1972). A to je syn krále hororů Stephena Kinga. Jak to tedy vypadá, v tomto případě jablko nespadlo daleko od stromu. Joe svoji první povídku prodal už v roce 1997. Následovala řada dalších, které později vydal v knize „20th Century Ghosts“ (2005). Tato sbírka čtrnácti povídek sesbírala množství cen a ocenění jako Bram Stoker Award či British Fantasy Award. První román na sebe tedy nedal dlouho čekat a v únoru 2007 vyšla kniha „Heart-Shaped Box“ (česky „Černá krabice“).
Jak je vidět, mladý King si libuje v duchařských příbězích, protože duchové jsou hlavními strašidly této knihy. Hrdinou románu je postarší metalový zpěvák Jude Coyne, který si prozměnu libuje, či spíše liboval, v různých sadistických a okultních věcech, jichž má pěknou sbírku. S tímto renomé se po něm sápou i podobně „gotické“ dívky. Každé říkal podle státu, ze kterého pocházela, a střídal je stejně často jako boty. Ale jedna z nich, Florida, byla opravdu divná, až ji nakonec sám vyhodil. Jenže právě ona se stala jeho prokletím – spáchala sebevraždu. Její rodina se chce nyní pomstít, a tak mu pokoutně jako sběrateli podivností nabídne oblek po mrtvém i s jeho duchem. Jude to koupí a tím jeho život dostane nové rozměry. Pomsta ducha otce mrtvé Floridy má jen jeden cíl – Judovu smrt.
Autor se v díle svého otce vzhlédl a musíme konstatovat, že jeho první román si oprávněně našel přehršel příznivců. V knize je samozřejmě vidět jistý Stephenův vliv, třeba texty psané kurzívou nebo klasický syndrom otce násilníka. Ale jinak se Joe snažil o svůj vlastní styl. Otcovo pravidlo, či snad doporučení, že čtenáře musíš v klidu a nenápadně vést textem, abys ho pak „praštil“ pořádně přes hubu, toho se moc nedržel. Osobně mi připadá, že už od prvních stránek je čtenář vtáhnut do marasmu, a je v něm celou dobu. Chybí jistý prvek překvapení a jako by zde chyběla i jistá realističnost. Člověk by se takto, myslím, nezachoval. I když Jude je představován jako excentrická impulzivní bytost, přece jen se na člověka, ještě k tomu multimilionáře, chová netypicky. Nejvíc to ale Joe podle mého názoru přehnal v osudovosti jednotlivých postav. Až trochu nešťastné se mi zdá, že téměř každá osoba v příběhu měla v rodině hromady sebevrahů a násilníků. Chápu, že se tím jen prohloubí pochmurnost děje a vyjasní charakter postav, ale je toho mnoho.
Na druhou stranu, pro příznivce hororu je to to pravé. Autor se skvěle vypořádal s mnohdy (u začínajících spisovatelů) strastiplnými pokusy přiblížit jiné dimenze a časové roviny. Těch se v knize vyskytuje dost a výborně podtrhují, a vlastně i vysvětlují samotný příběh. Samozřejmě, nejzajímavější je nápad, jakým Hill podobnou „duchařinu“ zpracoval. Není to jen o poltergeistovi, který vám ničí život, je to i dokonale ztvárněné téma pomsty a nenávisti. A Hill pak překvapil především výbornými dějovými zvraty. Vytvořil příběh, který se nežene kupředu po předem vyznačené cestě, ale různě se kroutí a mění, až v závěru všechno vypadá jinak. A to, že je román tak kvalitní, zapřičiňují i skvěle propracované jednotlivé scény. Zvláště pak ta poslední, která v sobě skloubila jak až snové prvky, tak i pěknou dávku krve a násilí.
Prostě, tak jako kdysi Stephen King řekl o Clivu Barkerovi, že je budoucností hororu, obdobně bychom mohli mluvit i o Joe Hilllovi, nebo pod jakým jménem bude psát do budoucna. A pokud trochu změní názor na happyend v temných hororech, budu se na další jeho výtvory těšit.
- Joe Hill: Černá krabice
- vydal: Beta, Praha 2007
- přeložila: Adéla Bartlová
- obálka: Tomáš Kropáček
- 256 stran / 249 Kč
