Tuzemský nakladatelský trh se už třicet let zuřivě snaží dohnat dluh v nevydaných překladových knihách, které za socialismu neměly šanci vyjít, případně vyšly v devadesátých letech v otřesných překladech. Nakladatelství Argo se na poli fantastiky takto za poslední dva roky s veškerou péčí vrátilo například k Octavii E. Butlerové, Michaelu Swanwickovi, Walteru Johnu Williamsovi nebo Harlanu Ellisonovi. Nyní přišla řada na velikánku science fiction šedesátých až osmdesátých let, píšící pod pseudonymem James Tiptree jr. a je to nepochybně dluh, který jsme jednoduše museli splatit. Připraveni na pořádnou jízdu?

V osamění kolumbijské divočiny pracuje vědec na přípravku, který by otravnému invazivnímu hmyzu zabránil v reprodukci – zatímco svět se pomalu řítí do záhuby, protože hnutí rozzlobených kultistů začíná spřádat plány na vyhlazení všech lidských žen. Nebo jinak: tři astronauti z mise k Merkuru se kvůli sluneční erupci nečekaně propadnou tři sta let do budoucnosti, aby zjistili, že lidskou civilizaci nese na svých bedrech už jen „něžnější pohlaví“. Anebo: naivní dívka s rozlámaným tělem přistoupí na dohodu s hrabivým korporátem, že pro ně bude do konce svých dní řídit živoucího avatara mediální hvězdy. Či dokonce: prvotřídní astronautka z nuzných poměrů zavraždí svého kapitána poté, co ji znásilnil, a otočí svou hvězdnou loď do prázdnoty vesmíru, daleko od lidské civilizace. Ještě dáváte pozor? To byly jen čtyři krátké exkurze do mysli geniální autorky svazku.

Depresivní, avšak průlomové alegorie

Alice B. Sheldonová píšící pod mužským pseudonymem James Tiptree jr. (detaily o jejím fascinujícím i tragickém životě viz rámeček) patřila k tomu typu autorů science fiction, kteří toho nenapsali mnoho, zato jejich díla sbírala literární ceny a všeobecné uznání jako na běžícím pásu. Nepočetnou románovou tvorbu autorky zastiňují především povídky, z nichž řadu shrnuje chytře pojmenovaná sbírka Žena, kterou muži neviděli, jež dorazila na pulty tuzemských knihkupectví na předvánoční trh roku 2022. Je to teprve druhá autorčina kniha v českém překladu po víceméně zapomenutých Teplých světech z roku 2004, nakladatelství Argo se tudíž právě její pomocí snaží splatit dluh vůči této velikánce sci-fi. A že je co splácet.

James Tiptree jr. v pěti bodech

1. Vlastním jménem Alice B. Sheldonová. Od počátku tvorby v roce 1967 až do roku 1977 vystupovala pouze pod mužským pseudonymem a řadu kritiků i čtenářů dlouho úspěšně mátla svým psaním o tradičně mužských tématech a jejich smýšlení. Mezi lety 1974 a 1985 také používala i pseudonym Raccoona Sheldonová.
2. Narodila se v roce 1915 do intelektuální rodiny v Chicagu. Oba rodiče byli mimo jiné spisovateli, částečně i v oboru knih o cestování. S rodiči tak v dětství projela například střední Afriku.
3. V češtině jí vyšly sbírka Teplé světy a nově také Žena, kterou muži neviděli, které obě shrnují její nejslavnější povídky a novely.
4. Za svou tvorbu získala ceny Hugo, Nebula, Locus a World Fantasy Award. Po její smrti nesla její jméno dlouhá léta cena, která upozorňuje na science fiction tvorbu, jež rozebírá témata genderu a role mužů a žen ve společnosti. Od roku 2019 se tato cena jmenuje Otherwise Award.
5. Byla dvakrát vdaná, během svého života však zmínila, že jí přitahovala obě pohlaví. Zemřela roku 1987 vlastní rukou poté, co zastřelila svého muže, který trpěl dlouhodobou závažnou nemocí.

Jak je totiž patrné z krátkého nástinu čtyř vybraných příběhů výše, celkem osmnáct autorčiných povídek, povětšinou z jejího nejsilnějšího období v sedmdesátých letech, představuje radikální vize, které ve své době obdivovali její současníci a pozdější velikáni žánru jako Robert Silverberg, Philip K. Dick či Ursula K. Le Guinová. Pokud to dosud nebylo jasné, sama Sheldonová alias Tiptree po řadu let bojovala s vlastní klinickou depresí, která se podepsala na jedné každé povídce ze sbírky – všechny bez výjimky končí divně, smutně, depresivně, často smrtí hrdinů a místy rovnou vyhynutím celého lidského plémě. Zároveň si ale ve své melancholičnosti uchovávají postavy mnoho naděje, radosti ze života, vtipu i nevýslovné krásy.

Považte: v jednom z příběhů se houževnatá a srdečná kurýrka vydává postapokalyptickým středozápadem USA, aby doručila blíže nespecifikovanou poštu, využívala dobrodiní místních a kochala se krásnou liduprázdnou krajinou. Jen posléze zjišťujeme, že dívka se ve skutečnosti nachází v naší současnosti, prochází nebezpečnými čtvrtěmi Chicaga a mírumilovný svět zítřka je pouze bludem její duševní poruchy. Navzdory počátečnímu optimismu hrdinky se tak Triptree nezapře a i tento příběh končí (nepřekvapivě) smutně.

Třebaže atmosféra povídek může být pro určitou skupinu čtenářů problémem, vězte, že autorka jí mistrně využívá právě k tomu, aby uvažovala o tom, jak může budoucnost lidstva vypadat. Většina z jejích námětů jsou typickou sci-fi hrou na „co by kdyby“, v níž autorka vyzdvihne některý alarmující rys současné společnosti, dovede ho do extrému a nechá postavy, aby se jím brodily až k hořkému konci. Často také za pomoci nečekaných zvratů a složitějšího, na překlad nesmírně náročného jazyka (viz příspěvek překladatele Viktora Janiše na sociálních sítích). A navzdory tomu, že tyto alegorie k dnešním čtenářům promlouvají z takřka půl století vzdálené minulosti, na své naléhavosti a pronikavosti vůbec nic neztratily. Ostatně autorčinými hlavními tématy jsou mezilidská komunikace, role žen a mužů ve společnosti, sexualita i láska, duševní zdraví, vlastní smrtelnost, vykořisťování a zneužívání, limity lidského vnímání a poznání či třeba smysl života – prostě řada velkých otázek, na které dosud nemáme a možná ani nikdy nebudeme mít odpověď.

Odkaz žánrové legendy

Žena, kterou muži neviděli je místy náročné, avšak po všech stránkách výborné čtení, které člověka donutí se zamyslet nad řadou hlubokých témat, na něž v běžném denním provozu nezbývá prostor. Vyžaduje citlivý přístup, opak hltavého binge-readingu, i trochu času na zpětné zamyšlení nad přečteným dílem. Odměnou však čtenářům budou brilantní a často překvapivé vhledy vysoce inteligentní mysli, která se ve svém běžném i literárním životě musela potýkat s řadou omezení, včetně toho, že byla kontroverzní ženou v tehdy značně mužském kolektivu sci-fi autorů. Její odkaz zůstane navždy vepsán v historii žánru a je skvělé, že se z něj konečně také dostal podstatný díl i k českým čtenářům.

• James Tiptree jr.: Žena, kterou muži neviděli
• Argo, 2022
• překlad: Richard Podaný, Viktor Janiš
• obálka: John Picacio
• 504 stran, 788 Kč (v e-shopu Fantasye již za 709 Kč)