Ruský spisovatel Sergej Lukjaněnko je v Čechách známý především jako autor úspěšného cyklu knih o Hlídkách. Nemalou měrou se na raketovém startu Lukjaněnka u nás podílelo také filmové zpracování jeho Noční hlídky, které zaznamenalo nejen v Rusku obrovský úspěch (v návštěvnosti předčilo i Pána prstenů). Čtenáři by ovšem neměla uniknout ani ostatní Lukjaněnkova díla. Nakladatelství Triton a Argo nám přinášejí další v Rusku opěvovaný kousek, a to Labirint otraženij čili Bludiště odrazů.

Představte si virtuální svět neodlišitelný od reality. Svět, do kterého můžete kdykoli vstupovat a v naprosté anonymitě si splnit své nejtajnější tužby. Tímto vysněným světem je Deeptown. Město ve virtuální realitě, kde má každý uživatel svůj virtuální příbytek, může se volně pohybovat po městě a využívat jeho lákavý potenciál. Někdo si zajde do hospody a nad sklenkou rozmlouvá s přáteli, někdo si vytvoří dveře a za nimi prosluněnou pláž či zasněžené hory, kde tráví čas relaxací, a někdo například hraje počítačovou hru, kde neovládá hrdinu, ale hrdinou je on sám. Možnostem se meze nekladou, každý si v Deeptownu plní své sny. Deeptown by neexistoval bez Hlubiny, geniální počítačové aplikace, která vás s pomocí ostatních periferií (helma, kombinéza) dostane do Deeptownu. Zní to hezky, ale má to malý háček. Někdy se stane, že se člověk nemůže z Hlubiny vynořit. Existují ovšem diveři, lidé, kteří Hlubinu mohou opustit kdykoli, a tito lidé jsou schopní takovým nešťastníkům pomoci. Diveři jako Ljoňa (Leonid), hlavní hrdina a vypravěč knihy. Jednoho dne dostane velmi zajímavou nabídku dostat ven z Hlubiny člověka, kterému se přezdívá Smolař. Setkání se Smolařem a jeho snaha dostat jej ven z Hlubiny dovedou Ljoňu k velmi zajímavým objevům, které ho možná navždy změní a s ním i celou Hlubinu.

Bludiště odrazů je cyberpunk jako řemen. Blízká budoucnost, hackeři, mamutí nadnárodní společnosti, zápletka v mírně detektivním duchu, to je Bludiště odrazů. Příběh odehrávající se v depresivní, velmi blízké budoucnosti (zde konkrétně v reáliích Ruska), kde je běžnou společenskou zábavou trávit veškeré volné chvíle ve virtuální realitě a „žít“ zde svůj virtuální život.

Kniha se výborně čte. V ději, který uhání rychle vpřed (čemuž napomáhá i vyprávění v přítomném čase), v podstatě nejsou hluchá místa. Lukjaněnko neustále představuje nové postavy (nebo odhaluje pravou totožnost starých, ta je totiž ve virtuálu skryta), které hlavnímu hrdinovi pomáhají skládat dohromady střípky klíčové otázky, jíž je totožnost Smolaře. Přitom Lukjaněnkovi stačí k načrtnutí jejich uvěřitelného charakteru jen málo – pouhých pár vět.

Kniha je rozdělena do pěti částí. V té první, jakési expozici, autor seznamuje čtenáře s Ljoňou, jeho „prací“ a světem, ve kterém žije, a dále představuje několik vedlejších postav, které později sehrají menší či větší roli. Samotný nosný příběh knihy začíná seznámením s osobou Smolaře v kapitole druhé nazvané Bludiště. Od tohoto místa dostalo vyprávění takový spád, že jsem knihu dokázal odložit až po úplném přečtení. Lukjaněnkovi se přitom i přes toto bláznivé tempo podařilo udržet příběh pevně v rukou, všechny zápletky jsou uspokojivě vyřešeny, vše zapadá přesně na své místo a nikde nezůstane žádná klíčová dějová linie neukončená. Což je dobrá zpráva především proto, že kniha má pokračování (Lživá zrcadla), a hrozilo, že vyprávění bude násilně přerušeno někde uprostřed.

Zajímavosti je, že Bludiště odrazů vyšlo ve dvou verzích. První se objevila na oficiálních stránkách Sergeje Lukjaněnka volně ke stažení. Ta druhá pak byla v knižní podobě vydána o něco později. Rozdíly mezi oběma verzemi jsou minimální, některé chyby byly v knižní verzi opraveny. Další zajímavostí může být fakt, že Sergej Lukjaněnko při psaní Bludiště odrazů neměl internetové připojení.

Bludiště odrazů je zajímavý příběh z blízké budoucnosti, kde je bytí ve virtuální realitě na vrcholu společenského žebříčku. Lukjaněnko se tak českému čtenáři prezentuje jako autor schopný napsat krom fantasy nebo space opery také velmi podařený cyberpunk.

• Sergej Lukjaněnko: Bludiště odrazů
• vydaly: Triton a Argo, Praha 2007
• přeložil: Pavel Weigel
• obálka: Milan Fibiger
• 420 stran / 298 Kč