Biosector 1, Vzestup a pád, Peter Dragula
 |
Biosektor aneb Velké sousto
Dvě kosmické stanice zuřivě těží v asteroidech všemocnou substanci, která slouží v podstatě ke všemu – od materiálu pro stavbu lodí, přes palivo až k výbušné náplni bomb. Kromě těžby zběsile vynalézají nové zbraně a lodě, kterými proti sobě útočí. Po vítězství se přeživší přesunují červí dírou do dalšího levelu/dílu.
Kupodivu jsem nepopsal pouze základní zápletku prvního dílu série Biosector, ale také počítačovou hru Homeworld. A patrně také – mně neznámou – on-line strategickou hru Biosector, jejíž autor je i autorem knihy.
Prvním protivníkem lidí jsou roboti, přesněji androidi (roboti s lidskou stavbou těla) s některými biologickými komponety. Při čtení pasáže o „modrém průzoru“ v přilbě robota si nemohu nevzpomenout na oblíbenou Battlestar Galactica, i když tamní roboti mají průzor červený.
Tolik k invenci příběhu. Dalo by se namítnout, že „všechno už tu bylo“, ale i stokrát ohrané téma se dá pojmout tak, že čtenář neodtrhne oči: strhující příběh, hrdinský étos, filozofická hloubka, logicky a detailně promyšlená technika. Tentokrát lze spíše poznamenat, že recenzování je někdy tvrdá řehole, protože ani jednu z těchto ingrediencí nenacházím.
Téma knihy kolísá mezi space operou a katastrofickým příběhem. Kolem třetiny knihy je katastrofická část na polozničené Zemi upozaděna a hlavní příběh se, spolu s hlavním hrdinou, přesouvá na velkou kosmickou stanici v pásu asteroidů, poslední naději proti invazi androidů.
Hlavním hrdinou je Lucas deBold, mladý pilot kosmické stíhačky a naděje lidstva, jak se dozvíme hned v Prologu. Skvělý vůdce, výborný pilot a nemůže chybět ani trauma ze zamordování milenky teroristy. Proč je tento hrdina tak důležitý pro galaktickou válku, se ovšem dozvíme až v příštím díle.
Dalšími důležitými figurami jsou:
Šílení rebelové, kteří pro anarchii udělají cokoli a spojí se
s kýmkoli. Chovají se opravdu jako filozofující anarchisté
z 19. století, jen místo kulaté bomby s hořícím doutnákem mají
poněkud sofistikovanější zbraně hromadného ničení. Obojí mají plány
na svržení vlády, ale žádnou představu, co dělat potom.
Tajná služba, která tradičně sleduje vlastní cíle a neštítí se jakéhokoli podrazu ve jménu „světlých zítřků“. Jen není zřejmé, koho se ty zítřky týkají.
Prezident Země, letec a hrdina poslední války. Podobnost se Dnem nezávislosti je jistě náhodná.
Mimozemšťané číslo 1 – roboti. Jen mimochodem ničí každé nebezpečí, ale jsou tu jen kvůli těžbě superlátky jménem Bio. Jediné postavy bez postranních úmyslů, což je sympatické, ale na napětí to knize nepřidá.
Mimozemšťané číslo 2 a další – alespoň něco se nedozvíte z upoutávek na knize, tak ani já vám toto malé tajemství neprozradím.
Příběh je rozehrán ve velkém stylu – galaktická válka, rasy vyspělejší o tisíce let, tajemné záměry mimozemšťanů s lidskou rasou. Bohužel je to na autora trošku velké sousto a logika dostává těžce na frak. Až příliš se to podobá počítačové hře – všechny výzkumy jsou hotovy za několik dní a za dalších několik dní uvedeny do praxe. Vývoj nové stíhačky trvá v současnosti přes deset let. Tady je křižník z nového materiálu, s novým pohonem a novými zbraněmi hotový za pár týdnů. Nějak se mi tomu nechce věřit.
A takové je to se vším – programování mimozemského robota rozlouskneme za pár dní (zase Den nezávislosti?), zcela novou ekonomiku vybudujeme na počkání a zničení Měsíce je jen malá překážka v cestě lidstva.
Postavy jsou spíše typovými karikaturami než živými lidmi. Záporáci jsou zlí až do morku kostí, kladní hrdinové se předhánějí v sebeobětování. Trošku lépe je propracována pouze psychologie hlavního hrdiny, ale o nějakém vcítění do postavy si nechejte zdát.
V takto postaveném příběhu čtenář jen trpně sleduje pohyby figurek, což neškodí u počítačové hry, ale spolehlivě zabíjí román.
Souhrnně mohu říci, že jako příručka v krabici s počítačovou hrou by mě tato kniha neurazila, ale jinak ji mohu doporučit snad jen skalním příznivcům kosmických military a výše zmíněné hry.
- Peter Dragula: Biosector 1: Vzestup a pád
- vydal: Wales, Praha 2007
- přeložil: Robert Pilch
- obálka: Peter Dragula
- 364 stran / 239 Kč
