Jméno barbara Conana je pro mnohé fanoušky fantasy synonymem hrdiny starého střihu, neohroženého bojovníka, který si s mečem v ruce dokáže poradit s krvelačnými netvory, mocnými čaroději i pouličními intrikány. Ne nadarmo daly Conanovy příběhy vzniknout celému fantasy subžánru – příběhům meče a magie. Ve velkoformátových komiksových adaptacích z dílen francouzských scenáristů a kreslířů se však neprobouzí k životu jen svalnatý bojovník, ale celý jeho svět.

O tom, zda jsou Conanova dobrodružství lesknoucím se diamantem žánru, dávno překonanou klasikou, či svým způsobem obojím, by se jistě dalo sáhodlouze debatovat. Nezpochybnitelným faktem je, že příběhy Roberta E. Howarda vznikaly v odlišném kulturně-společenském prostředí, navíc v období, kdy bylo třeba fantasy coby legitimní žánr teprve etablovat, o vesměs senzacechtivém, silně komerčně orientovaném obsahu časopisu Weird Tales, který se stal Conanovým domovem, ani nemluvě. Srovnávat texty o Conanovi s mnohem komplexněji, moderněji vystavěnými fantasy sériemi současných mistrů Andrzeje Sapkowského či George R. R. Martina se tak zdá nepatřičné, třebaže podobné srovnání zároveň dobře ilustruje, kam se žánr za bezmála století posunul.

Přesto Conanovy příběhy dýchnou na čtenáře něčím, co v příbězích Sapkowského či Martina – pánové prominou – není úplnou samozřejmostí. Dýchnou na něj kouzlem exotických dálek, životem kypících blízkovýchodních měst, horkých písečných dun, slaného mořského vzduchu a zdánlivě neprostupných džunglí. Dýchnou na něj atmosférou Šeherezádiných pohádek z Tisíce a jedné noci, údajně jednoho z Howardových inspiračních zdrojů. A komiksové adaptace Conanových příběhů toho umějí využít.

Conan znovuobjevený

Conan tu byl, je a bude, přesto se zdá, že zrovna prožíváme období znovuobjevování barbara Conana na českém trhu. Bude to znít jako zjednodušení, jako by však Conanovy příběhy byly primárně spjaty především s 90. léty, kdy se československý fantasy fandom ještě formoval. Na čerstvě kapitalistickém trhu se tehdy začaly objevovat první „conanovky” v překladu legendárního Jana Kantůrka, zatímco v televizi běžely seriály jako Herkules a Xena, které se svou podstatou od Conana zase tak nelišily. A zdá se takřka jisté, že je tu a tam na programu doplnilo i promítání filmové adaptace Conana s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli, nespornou akční hvězdou 90. let.

S novým miléniem, příchodem Harryho Pottera a filmového Pána prstenů, vznikem časopisu Pevnost a snad i přeorientováním nakladatelů na jiný typ příběhů jako by se Conan z povědomí české obce trochu vytratil. Ne, nezmizel úplně, dočkali jsme se mj. souborného vydání povídek, komiksů či řady následnických textů českých i zahraničních autorů, přítomnost vlasatého Cimmeřana ale jednoznačně nebyla tak výrazná.

V posledních letech se nicméně Howardův literární svěřenec opět hlásí o slovo a svůj lví podíl na tom má nakladatelství Argo, které nejenže začalo na trh uvádět francouzské komiksové adaptace Conanových dobrodružství, jejichž líbivé obálky lze v knihkupectvích stěží přehlédnout, ale v novém a revidovaném překladu též Howardovy texty. Nastupující čtenářská generace tak má možnost objevit tuto postavu v novém hávu, zatímco ta odrůstající může konfrontovat své léta pěstěné představy o Conanovi s novými adaptacemi i původní předlohou.

Králem i psancem

V pořadí čtvrtý svazek komiksové série Conan z Cimmerie ukrývá pod deskami dva příběhy – povídku Darebáci v domě a adaptaci románu Hodina draka. Ve výrazně kratších Darebácích Conan coby potulná námezdní síla zabředne až po kolena do bahna politických intrik v nejmenovaném městě. Stává se totiž figurkou v boji o moc, který spolu svádí dvojice vlivných občanů, místní navoněný šlechtic a všemi obávaný kněz.

V druhém, mnohem komplexnějším příběhu se Conan už v roli aquilonského krále, jímž se v průběhu let stal, musí vypořádat se vzpourou svých politických rivalů. Aby spiklenci dokázali oblíbence lidu Conana svrhnout z trůnu a zmocnit se jeho království, rozhodnou se k životu probudit sílu nejtemnější, obávaného černého mága Xaltotuna. A ten jim skutečně pomůže Conana a jeho armádu porazit, nikoliv však definitivně zničit. Xaltotun má totiž vlastní plány a malicherné lokální půtky jej ve skutečnosti příliš nezajímají. Conan tak dostane příležitost odrazit se ode dna. Má-li však čaroděje zcela zastavit, musí nejen napnout všechny síly, ale spoléhat také na pomoc spřízněných duší. Vždyť nejde o nic menšího než osud jeho světa.

Jedna kniha, dvě tváře

Jak už je u této série zvykem, i tentokrát nakladatelství každý z příběhů svěřilo odlišnému scenáristovi a kreslíři, přičemž především podmanivá kresba Valentina Séchera z Hodiny draka dělá čest fantasy v komiksovém kabátě. Sécherův temný, jizvami posetý Conan vizuálně připomíná zarostlého herce Jasona Momou, což je pro 21. století vcelku logická volba, a za jeho kresby otevřených krajin, chrámů či hradních komnat by se nestyděli ani vývojáři nejdražších žánrových her. Horší už je to se scénářem. První povídka je přímočarou urban fantasy, v níž toho scenárista Patrice Louinet ani nemohl moc vymyslet, a prostředí lidnatého města (kresba Paola Martinella), v němž se na osud jednotlivce příliš nehledí, dodává příběhu sympaticky nevyzpytatelný rá­mec.

To scenárista Hodiny draka Julien Blondel se musel popasovat s mnohem složitějším úkolem – smáčknout děj zeměpisně rozprsknutý do několika lokací a souběžně sledující několik postav do podoby komiksového média. Jeho adaptace sice obstojí, dějové vynechávky, zkratky a vynucené skoky v čase, po nichž čtenář někdy trochu tápe, ale dávají tušit, že se to možná dalo udělat ještě o ždibec lépe. Naopak stěží mohl Blondel něco vymyslet s řešeními dílčích zápletek à la deus ex machina, které zdědil po Howardovi.

Čtvrtý svazek adaptací Howardových příběhů o barbaru Conanovi z Cimmerie nabízí čtenáři dvě rozdílné tváře tohoto hrdiny: panovníka, který je sražen z královského trůnu a musí se postavit temné magii silnější, než je on sám, a horkokrevného pouličního lupiče, jenž pro ránu nejde daleko, dost si tím ale šlape po štěstí. Oba příběhy se vzájemně vhodně doplňují, neboť čtenáři dovolují v jediném svazku zažít víceméně komorní drama a hned nato příběh hrozící apokalyptické zkázy. Vše se nicméně opírá především o líbivé výtvarné zpracování, které čtenáře doslova bere na pouť Conanovým barvitým světem. A s tím je třeba počítat. Ber, nebo nech být.

• Robert E. Howard: Conan z Cimmerie 4
• Argo, 2022
• Překlad: Richard Podaný
• 168 stran, 788 Kč (v e-shopu Fantasye již za 709 Kč)