Apokalypsa v podání přeživší Trojice, Sarah Lotzová: Trojice
 |
Uplynulo již více než deset let od největšího teroristického útoku v dějinách Spojených států, a přesto se lidstvo stále nemůže cítit úplně v bezpečí. O pravdivosti tohoto výroku se všichni mohli přesvědčit 21. ledna 2012. Na první pohled ničím zajímavý den – až do chvíle, kdy se nezávisle na sobě zřítí čtyři letadla. Jde opět o teroristy, nebo se jedná jen o tragickou náhodu? A mohl tyto katastrofy někdo přežít? Na to odpovídá Sarah Lotzová ve svém katastrofickém románu Trojice.
Ačkoliv vám jméno této autorky asi moc neřekne, jedná se o ostřílenou spisovatelku, která publikuje již dlouhá léta, akorát pod různými pseudonymy. Namátkou je to S. L. Grey, Lily Herneová nebo Helena S. Paigeová. Trojice je však první knihou, kterou tato scénáristka a prozaička vydává pod svým pravým jménem.
Během jednoho jediného dne se krátce po sobě zřítí čtyři různá letadla. Tento den vstoupí do dějin jako Černý čtvrtek. Šance na přežití někoho z více než tisíce cestujících je prakticky nulová, přesto se tak stane. Tři malé děti, i přes veškerá fakta a logiku, přežijí. Malý Bobby z floridského letadla, holčička Jess z letadla, které skončilo ve vodách Atlantského oceánu a malý Hiro, který přežil havárii v Japonsku.
Jak je možné, že tato “Trojice” přežila a co může za pád letadel? To je jen pár otázek, na které chce veřejnost znát odpověď. Vyšetřování se rozbíhá na plné obrátky, a i když se podaří najít uspokojivé odpovědi, najdou se i tací, kteří i přes důkazy hledají v haváriích možnou konspiraci. Mezi nimi je nejhlasitěji slyšet fanatický reverend Vorhees, jenž hlásá, že čtyři letadla znázorňují čtyři jezdce apokalypsy, znamení blížícího se konce světa. Je možné, že se úřady snaží něco utajit? A pokud ano, tak proč? A co když má reverend pravdu a konec se blíží?
Sarah Lotzová v pěti bodech
- Scénáristka a prozaička žijící v jihoafrickém Kapském městě.
- Trojice je první knihou, která vychází pod jejím pravým jménem.
- Kromě Trojice publikovala řadu románů pod několika pseudonymy.
- Mimo jiné píše horory, zombie příběhy pro mládež nebo erotické romány.
- Na psaní spolupracuje Louisem Greenbergem, dcerou Savannah, Helen Moffettovou a Paige Nickovou.
Trojice není psána úplně klasickým stylem, oproti ostatním thrillerům a jim podobným knihám se totiž autorka vydala směrem literatury faktu, a tak používá výstřižky z novin, rozhovory s jednotlivými účastníky, maily nebo zvukové nahrávky. Díky tomu získává celý příběh daleko znepokojivější nádech, než kdyby tuto knihu autorka zpracovala klasicky.
Originální zpracování samotné knihy ovšem není jediným lákadlem tohoto románu. Trojice si drží velmi slušné tempo a dokáže své čtenáře doslova přikovat ke čtení. Navíc nepůsobí prvoplánově a nesnaží se šokovat za každou cenu. I když se autorka občas pohybuje na velmi tenkém ledě, vždy se jí daří celý příběh ukočírovat a udržet v mezích normy.
Odměnou čtenářům je samotný závěr, který nechává čistě na nich, jak si samotnou knihu vyložit. Je sice možné, že se někomu neurčitý konec zamlouvat nebude, ovšem zde to naprosto sedí.
I když Trojice nabízí na první pohled vcelku otřepaný příběh ve stylu “Co by, kdyby?”, autorce se podařilo využít jeho potenciál naplno a vyždímat z něj ještě něco málo navíc. Skvěle dávkované napětí se mísí s neustálými pocity nejistoty, jak se situace vyvine dál, a dává také velmi zajímavý pohled na to, co by se stalo, kdyby se náboženským fanatikům a konspiračním teoretikům dostalo více prostoru a lidé by je začali ve větší míře poslouchat.
Trojice je bezpochyby mrazivý thriller, který dokáže čtenářům nabídnout opravdu zajímavý příběh plný strachu, emocí a beznaděje. Navíc si zde přijdou na své i příznivci UFO, náboženství a vůbec všichni příznivci konspiračních teorií. Není proč knihu nedoporučit.
- Sarah Lotzová: Trojice
- Knižní klub, 2014
- překlad: Martin Pokorný
- 472 stran, 399 Kč