Stačil jeden pohledný muž – a život Melisandy Stokesové je rázem naruby. Opustí své zaměstnání, aby mu mohla být nablízku. Přijme od něj nabídku práce – je přece skvělá lingvistka, tak proč by si neporadila s pár překlady starých textů, ne? A tajně sní o tom, že by spolu mohli žít a cestovat…. Ale o cestování do minulosti se Melisandě nezdálo ani v těch nejdivočejších snech!

Ze všeho nejdříve si zkusme zařadit knihu Neala Stephensona a Nicole Gallardové Vzestup a pád agentury DODO (dále si dovolím použít pouze označení DODO) do žánrové škatulky. Ačkoliv se to nezdá, je to řádně obtížný úkol. Řekněme, že kniha je primárně sci-fi – cestování časem, všemožná technická udělátka…. Jenže na druhou stranu jsou tady čarodějnice a s nimi spojená magie, která je cílem celého bádání, takže můžeme nesměle mluvit i o fantasy. Kromě toho obsahuje děj scény z minulosti (aneb něco jako román z alternativní historie) a navrch je celá kniha psána s velkou porcí nadhledu a proložena mnoha podařenými vtípky, čímž do hry vstupuje i humoristická fantastika. Co je však ze všeho nejdůležitější: všechny tyto mnohdy zdánlivě neslučitelné složky společně vytvoří opravdu lahodný literární koktejl, který vám bude chutnat.

Kouzla a magie

Celý příběh začíná tím, že lingvistka a velmi schopná univerzitní profesorka Melisanda Stokesová potká svoji nemesis – Tristana Lyonse. Tenhle proklatě sexy mladík ji osloví s nabídkou práce – skvěle placené a navíc přesně v jejím oboru. Jenže Melisanda by mu odkývala třeba i doživotní mytí nádobí zadarmo; to hlavní na celé věci je, že bude spolupracovat s NÍM. Brzy se sice ukáže, že je Tristan trošku zvláštní – díky své práci ve vojenské rozvědce zní velká část jeho odpovědí téměř na cokoliv: „Přísně tajné! Podléhá utajení. To vám nesmím říct.“. Ale co už, když on je tak hezkej!

Postupně vyplouvá na povrch, že Tristan pracuje pro jakousi supertajnou agenturu jménem DODO (přičemž tato zkratka se stává předmětem mnoha úsměvných spekulativních pokusů o její dešifrování), která se zabývá výzkumem magie. Přesně tak, magie! Ono se to sice nezdá, ale magie doopravdy existovala, a zmizela ze světa dle dochovaných důkazů až někdy kolem roku 1851. Takže zbývá jen maličkost: vrátit se zpátky v čase a zjistit, jak to tenkrát s magií vlastně doopravdy bylo. Teď už asi chápete, proč je to všechno tak supertajné.

Dál už to jde ráz na ráz. Nejprve naše dvojka najde profesora, který je schopen sestavit stroj času. Jen pro zajímavost: stroj času má dost společného se Schrödingerovou kočkou a možná už by dávno existoval, kdyby profesoru Odovi (a jeho manželce, která měla na výzkumu také svůj podíl) nebyl zrušen grant kvůli testování svého stroje na zvířatech. Přesně tohle je ten druh humoru, kterého je plná kniha, laskavého a neskutečně zábavného, poukazujícího na lidskou hloupost a svázanost všeho, do čeho nacpe stát peníze, pravidla a byrokracii.

A nakonec se objeví i čarodějnice, bez níž by stroj času nefungoval. V tomhle technickém zázraku totiž ožívá i rádoby mrtvá magie – a jen čarodějky dokážou přemístit cestovatele do požadovaného časového období a místa. To už je ale trochu složitější příběh, který se prolíná celou knihou, takže vezměte prosím za vděk pouze tímto suchým konstatováním.

Tím je ve své podstatě prvotní tým kompletní a máme za sebou fázi vzestupu agentury DODO.

Každá cesta má svůj cíl

Neala Stephensona bude znát většina čtenářů především jako autora sci-fi s filozofickým přesahem, Nicole Gallardovou pak pravděpodobně vůbec. Spojením těchto dvou autorů vznikla kniha, kde všemožné technologie sice jsou, ale nejsou dominantním prvkem. DODO je velmi živá kniha založená především na vztazích postav, konverzaci a interakci; technika je pouhým prostředkem přemosťujícím čas. Nečekejte tedy typického Stephensona, jinak budete hořce zklamáni.

Nápad ohledně návratu v čase, terénního výzkumu a snaze změnit některé události tak, aby se to odrazilo v budoucnosti, není rozhodně nikterak převratný. Ale že vám cestu musí propočítat čarodějnice podle speciální pomůcky, to už tak běžné není. Zajímavé je i to, že autoři vnímají čas jako vzájemně paralelní vlákna, tudíž pokud chcete dosáhnout změny v budoucnosti, platí jednoduchá rovnice: v čím více vláknech změnu provedete, tím větší máte šanci, že se doopravdy stane. Čas si navíc nenechá výraznější změny líbit, a tak občas jednoduše nelogičnosti vymaže (většinou ráznou explozí většího rozsahu). Jediný problém je, že cesty může řídit jen a pouze čarodějnice, a ta pracující pro DODO je velmi osobitá.

Chvíli tedy trvá, než se podaří cestování v čase „vychytat“, ale postupem času vše šlape jako na drátkách. A počet přísně utajených pracovníků (svázaných slibem mlčenlivosti) přísně utajené agentury se pomalu začíná rozrůstat…

Strmý pád agentury DODO

Fáze vzestupu je provázena nápady, vysvětlováním, rozehráním všech témat a základních myšlenek. Máme tu plně funkční vládní agenturu (byť bez formálních pracovních struktur), která začíná dosahovat úspěchů – a s tím souvisí více peněz, větší dohled a státní regulace. Prvním krokem je příchod nadřízeného, který má mozek zelený jak tráva na jaře. Postupně je každá činnost označena a popsána (přičemž vzniklá zkratka často vyloudí úsměv na čtenářově tváři) a vše musí být dokonale korektní.

STOP! Přesně tohle je to místo, kde se sluší zmínit geniální překlad Richarda Podaného. U všech těch zkratek, termínů a podobných byrokratických skopičin se musel řádně „vyvztekat“. A odvedl opravdu skvělou práci – text působí živě a mnohé překladatelské hříčky mají nápad a vtip!

Do týmu postupně přibývají nové čarodějnice, terénní pracovníci s různou specializací; a občas se zadaří naverbovat pracovníky i v minulosti v rámci některé z cest. Nemějte strach, v postavách se bez problému vyznáte. Nové přírůstky přibývají pozvolna a jsou do příběhu zapracovány opravdu důkladně.

Ale k tomu hlavnímu. Je jasné, že díky nabalování byrokracie, kategorizaci, procesování a bůhvíčemu dalšímu jde celá původně funkční malá jednotka rychle ke dnu. Ztrácí se pod záplavou papírů, hlášení, kódových označení… Prostě peklo. Vše vyvrcholí, když se totálně uvolí morálka některých pracovníků – vznikají skutečně kuriózní situace (nájezd Vikingů na Walmart a s ním související epická sága vás doslova odrovná!) a ukáže se, kdo je skutečným pánem a králem téhle anarchie.

Všechny deníčky světa

Máme tu sedm set stran, do kterých se podařilo nacpat strašnou spoustu událostí – a k tomu zvolilo autorské duo specifickou formu. Aby se vyhnuli sáhodlouhý popisným scénám, které by byly s vysokou pravděpodobností k uzoufání nudné (nemluvě o dalších stozích textu), rozhodli se vše pojmout trochu jinak. Dostanete základní popis příběhu, který je proložen mnoha deníkovými zápisky jednotlivých postav, dopisy, emaily, hlášeními z intranetu… Příběh si na základě toho dokážete jednoduše poskládat sami, vše potřebné se dozvíte. Nebylo cílem příběh zašmodrchat, jen elegantně obejít vyprávění z pohledu mnoha různých postav a pokud možno zestručnit. Děj je soudržný, každá z postav má navíc specifický styl psaní. Speciálním „druhem“ jsou Melisandiny zápisky; tahle dáma totiž občas rychleji píše, než přemýšlí, a pak musí některé nevhodné výrazy škrtat a nahrazovat korektnějšími.

Plynulosti děje pomáhá i fakt, že v hlášeních autoři nepodstatné pasáže vynechávají prostým označením Přísně tajné. Díky tomu má po celou dobu děj tah na bránu, příběh se vyvíjí, posouvá a i přes obrovský stránkový rozsah se nebudete mít prostor nudit – to je na takový knižní monstršpalek heroický výkon.

Trefit podstatu Vzestupu a pádu agentury DODO je poměrně obtížný úkol, protože kniha má několik vzájemně propojených vrstev, které se v závislosti na fází příběhu organicky prolínají. Ale pokud máte rádi sci-fi psanou s velkým nadhledem a unesete i skládání děje ze zápisků z různých zdrojů, a navrch se nebojíte opravdu objemných knih, zaručeně si užijete vzestup i pád supertajné vládní agentury.

• Neal Stephenson, Nicole Gallardová: Vzestup a pád agentury DODO
• Argo, 2019
• Překlad: Richard Podaný
• 700 stran, 498 Kč (v e-shopu Fantasye již za 448 Kč)