Bivoj válečník, Juraj Červenák
Na slovanskou krajinu se snáší soumrak… Z východu se ženou Zličané vedení potomky avarských kočovníků s cílem podrobit si nejednotné, ale přesto hrdé české kmeny. V jejich stopách zůstávají vypálená hradiště s obětními kůly avarských démonů. Svatyně Děvany lehla popelem, posvátný Libušín se obrátil v prach. Zemi pokryl stín křídel běsa Simurga…
Ale není třeba propadat beznaději. Krokovy dcery jsou odhodlány udělat všechno pro to, aby avarskou hrozbu odvrátily a vrátily Slovanům svobodu. Koneckonců na své straně mají i rusalky, pevně rozhodnuté pomstít se za znesvěcení svatyně jejich bohyně, a především udatného Bivoje, jenž se nemůže dočkat, až se jeho sekera Dobromysla nakrmí kočovnickou krví…
Druhá část dvoudílného románu o Bivojovi začíná přesně tam, kde skončil první svazek. V temném momentu, kdy Zličané dobyli slavnou Budeč a jejich vůdce, samozvaný tyran Hordag, třímá v rukou triumf v podobě Bivojovy milenky Kazi, jejíž tělo obývá krutá avarská čarodějka Ašiga. Tím urputněji se však za nimi žene družina Čechů s Bivojem v čele. Jsou odhodláni vyrvat Kazi z rukou nepřátel. Je však jasné, že i kdyby se jim to povedlo, Zličanů je stále ještě ohromné množství a bude třeba povolat posily. Libuše proto vyšle poselství za knížetem severského kmene Lemuzů, mocným čarodějem Přemyslem, s prosbou o pomoc. Jen se seveřany po boku totiž Čechové mají šanci ubránit Levý Hradec, hradiště, jež leží Zličanům v cestě…
První díl, Bivoj Běsobijce, byl pro mnohé Červenákovy čtenáře šok. Po historicky věrné a jen špetkou magie okořeněné trilogii Bohatýr je náhle autor vrhl do příběhu, kde na ně sice čekaly ze Starých pověstí českých dobře známé postavy, ale namíchané do koktejlu čisté fantasy s kouzly a zaklínadly na každé stránce. Červenák navíc knihu postavil na téměř nepřetržité akci, přihodil špetku humoru a nabídl sympatické a dobře prokreslené hrdiny, kteří byli čtenáři blízcí už jen tím, že se chovali trošku jinak než ve zmíněných Jiráskových pověstech. Příběh Bivoje Běsobijce pak ukončil v tom nejnapínavějším momentu, takže byl posléze na svých webových stránkách doslova zavalen dotazy, kdy bude pokračování. Naštěstí je Ďuro k fanouškům milosrdný a druhý díl vydal už po zhruba pěti měsících.
Válečník je psán přesně ve stejném stylu jako Běsobijce. Jen atmosféra od prvního příběhu potemněla, tím pádem ubylo i humoru. Jinak je to ovšem opět zběsile akční jízda plná kouzel, bitek a soubojů, která čtenáře nenechá vydechnout. Ďuro znovu dokazuje, že je mistr vypravěč, a navíc si dokáže umně pohrát s charaktery jednotlivých postav. V prvním dílu hrál první housle Bivoj s Kazi, ve druhém tato dvojice ustupuje mírně do pozadí a pozornost je věnována spíše několika dalším hrdinům. Víc prostoru dostává Libuše, která se konečně projevuje tak, jak se na první dámu vlasti sluší a patří – ukazuje, že si dokáže poradit i v nelehké válečné situaci a umí si prosadit svá rozhodnutí. Jedno z nich je i povolání čaroděje Přemysla. Ten se ale ke slovu dostává až ve druhé části knihy, v závěrečné bitvě by se však bez něj Čechové (ani čtenáři) neobešli. Ale i Kazi a Bivoj výtečně sehrají svou roli, stejně jako skupinka rusalek. Ďuro pronikl i do zličského tábora a nedopustil, aby z Hordaga a Ašigy zůstaly jen černobílé (v tomto případě černé) a ploché postavy hlavních záporáků. Čtenář tak zjišťuje, že nepřátele nepálí jen překvapivě vytrvalý odpor Čechů, ale i vlastní problémy. Pouze Teta ustupuje do pozadí a příběhem se jen mihne.
Kromě hrdinů je samozřejmě velkým kladem knihy i propletení vymyšleného příběhu se slovanskými mýty. Autor si s nimi pohrál po svém (tedy dost netradičně), ale právě to dodává románu kouzlo jedinečnosti. Nejen, že jsou tím postavy příběhu čtenářům bližší, ale navíc tak román baví. A protože zábava je to, o co šlo Ďurovi v tomto díle především, vůbec nevadí, že ve Válečníkovi trošku chybí překvapivé momenty a román, narozdíl od jedničky, přináší jen málo nového. I tak je to totiž čtivá a kvalitní oddechovka, po které s klidným svědomím mohou sáhnout všichni ti, kteří se chtějí u čtení odreagovat. Autorovi se záměr podařilo naplnit na jedničku, teď už se však těšme na Báthoryho a protiturecké války.
- Juraj Červenák: Bivoj válečník
- vydal: Brokilon, Praha 2008
- obálka: Michal Ivan
- 360 stran / 248 Kč