Dokonalý obchod, Alex Drescher
 |
Mezi elfy a vlkodlaky Alex Drescher přinesl vymoženosti, jako jsou internet, obilná burza či nelegální pěstírna marihuany. Na první pohled docela divoká směsice. V takovém světě královský prokurátor Klopp Yggredd řeší tři opravdu zapeklité případy.
Hlavní hrdina je S´an, potomek národa bojovníků, kteří se po porážce ve válce stali nejvěrnějšími královými služebníky. V kritických chvílích mu pomáhají vlastnosti, díky nimž příslušníci jeho národa dokáží získat energii, ale také vzbuzují v lidech strach, jinak se však i přes odlišný vzhled chová úplně jako člověk. Všechny jeho případy se (zpočátku) odehrávají v rovině detektivky. Detektiv, zde královský prokurátor, je přitom přesně ten správný drsný chlapík, který sice občas udělá něco, co není právě legální, ale řídí se neochvějným smyslem pro spravedlnost, dovede být vtipný a neváhá sám sebe ironicky shodit. Spolehl jsem se na s´anské smysly a pokračoval v běhu. Veden oněmi skvělými s´anskými smysly jsem asi po pěti minutách spadl do strže, kterou vlkodlak zřejmě ladně přeskočil.
V prvním příběhu Citlivá záležitost s hororovým nádechem objasňuje záhadná zmizení karavan v královském pohraničí. Druhý, nejrozsáhlejší příběh jej tak trochu v roli Jamese Bonda vrhá do osamělého boje proti zlu, kterému chybí krůček k rozvrácení celého království. Poslední kousek Právo volby přivádí Yggredda do zapadlé končiny hemžící se vlkodlaky, kteří nejsou, čím se zdají být.
Ingrediencí je ve třech poměrně krátkých příbězích tolik, že by se z nich dala splácat vskutku nestravitelná slátanina. Alex Drescher ovšem uvařil krmi, ze které vám špatně nebude a na některých kouscích si docela pošmáknete.
Podařilo se mu to především díky dvěma věcem: Tou první je nabitý děj, tou druhou jeho zpracování.
Všechny příběhy začínají takřka jako tradiční detektivka a dají se rozdělit na dvě části. V té první se stane záhadný zločin a Klopp Yggredd je pověřen jeho vyšetřením. Nastolenou záhadu postupně objasní, čímž končí pomyslná první část, ovšem nikoli případ. Odhalení identity pachatele ještě neznamená jeho dopadení. Děj většinou vypráví sám „detektiv“, tedy prokurátor. Občasné opuštění ich-formy informuje čtenáře o událostech, u kterých Yggredd nebyl. Příběh se však drží jedné linie, a tak napětí neztrácí ani poté, co je vysvětleno tajemství obestírající zločin. Čtenáře čeká vygradované finále.
Vymyslet napínavý příběh a zručně ho převyprávět ovšem umí kdekdo. Co Drechsera posouvá o třídu výš, je především styl plný lakonických hlášek a nápaditého černého humoru. Některé hrdinovy suché poznámky nechají vzpomenout i na vybrané kousky z dílny Raymonda Chandlera a dalších klasiků drsné školy americké detektivky. V některých zemích hostitelé prý přivedou hostu navečer svoji dceru, nebo alespoň manželku.Tady o tom zvyku bohužel nikdy neslyšeli. Kdyby ano, nevyšetřoval bych tu já, ale Gerd osobně.
Při četbě některých knih čtenář záhy dojde k poznání, že se autor v líčení násilí přímo vyžívá. Nevím, jak autor, ale v příbězích Kloppa Yggredda se v podobných scénách může vyžívat čtenář. Místo naturalistického popisu v nich vládne černý humor. Poslední píď čepele mu se zapraštěním otevřela hrudní koš a proměnila ho v anatomický atlas. Některé scény jsou podány tak, že si je prostě nemůžete nepřečíst ještě jednou.
Další zdroj humoru přináší přenesení moderních vynálezů (vlnové zrcadlo = internet) do středověkého světa. Když jsem mu vyjmenoval, kam všude chci spojit a co všechno zjistit, zbledl. Nevím, jestli jsem mu dobře rozuměl, ale když se odpojoval, mumlal si něco jako: Zasrané paušály. Rušivě nepůsobí ani hrubší výrazy, z nichž některé (např. „ludry“) asi čtenáři nepocházející ze severovýchodních oblastí České republiky moc často neslýchají.
Hutnost příběhů přináší jeden paradox: Objevuje se v nich tolik motivů a prvků, že někdy působí až přeplácaně. Spíše si však čtenář říká, že autor marnotratně plýtvá nápady, které by mohly vydat na samostatnou povídku. I nejdelší, titulní případ má v sobě nahuštěno tolik událostí a zvratů, že až volá po větším prostoru. Válka lidí s elfy, boj o osud světa… z toho by se dala vytvořit trojdílná sága. Na druhou stranu: Udržely by si ještě rozšířené příběhy svůj spád? Nespočívá jejich půvab právě v hutnosti malé formy?
V nejsilnějších místech je sice autor jako vypravěč neodolatelný, ale bez slabších míst jeho příběhy nejsou. I když to vypadá, že má nápadů na rozdávání, někdy i jemu dojdou. Například ve všech případech se hlavní hrdina dostane ze šlamastyky stejným způsobem, v největší krizi využije svých s´anských schopností k získání energie. Ve třetím případě už to působí jako nechtěný stereotyp, jako by autor dovedl děj do velkého finále a pak mu došla fantazie, nebo potřeboval příběh rychle ukončit.
Přes drobné výtky jsou Yggreddovy příběhy veskrze příjemným čtením. Na poli fantasy se objevil nový slibný autor.
- Alex Drescher: Dokonalý obchod
- vydal: Leonardo, Ostrava 2007
- obálka: Thomas Thiemayer
- 272 stran / 219 Kč
