Ďábel v zeleném, Mark Chadbourn
 |
Mark Chadbourn si velmi dobrou pověst získal trilogií Věk rozvratu, kterou v minulém roce vydalo nakladatelství Polaris. Nabízí v ní jakousi alternativu ke klasické hrdinské fantasy a zároveň velmi originálním způsobem propojuje staré keltské mýty s moderní dobou. Ačkoli vlastní příběh Věku rozvratu byl ukončen, volně na něj navazuje další cyklus Doba temna, jehož první díl Ďábel v zeleném právě představuje opět Polaris.
Moderní svět se zhroutil toho dne, kdy se na Zemi vrátila magie a spolu s ní i tvorové ze starých keltských legend. Na mnoha místech zavládl chaos. Věci, které lidé pokládali za samozřejmé, se náhle staly luxusem, bez něhož se většina z nich musela obejít. Naopak, objevili se tvorové, před nimiž bylo nutné mít se na pozoru. Život se stal nebezpečnějším, hektičtějším, ale o to intenzivnějším. Člověk už totiž nebyl na vrcholu potravního řetězce. Nastala Doba temna.
Nedlouho po událostech popisovaných ve Věku rozvratu se zbytky křesťanských církví shromáždily v salisburské katedrále, která se měla stát posledním útočištěm jejich víry. Církve samotné totiž byly v rozkladu. Je velmi těžké věřit v nějakého imaginárního boha, když po Zemi kráčejí bytosti nadané božskou silou a dělají zázraky téměř na potkání. Salisburská katedrála se měla stát místem, kde se křesťanská víra obrodí a odkud se později opět začne šířit do okolního světa.
Na obranu církve byl ustaven rytířský řád Nových templářů, elitních bojovníků, jejichž úkolem je chránit kněží a bojovat s „ďáblem“ a jeho svody. K nim se přihlásí i Mallory, mladý muž, jenž zdánlivě nevěří vůbec v nic a spoléhá se jen sám na sebe. Jeho prokletím je, že svými postoji a otevřeně ventilovanými názory dokáže spolehlivě popudit většinu autorit. Obzvláště, když těmi autoritami jsou arogantní namyšlenci, zabednění pitomci či fanatici. To se mu mnohokrát vymstí nejen při výcviku, ale zejména později.
Zpočátku jde vše nad očekávání dobře. Dokonce i zavilí fundamentalisté různých odnoží křesťanské církve a sektáři se najednou dokáží shodnout na společném vedení. A když rytíři přinesou do katedrály svatou relikvii nadanou velkou mocí, zdá se, že znovuobnovení církve už nic nemůže zabránit. Pak se ale někde něco hodně pokazí, protože zanedlouho je katedrála obleženou pevností, na jejíž hradby každou noc útočí podivná vojska. A co hůř, ani uvnitř hradeb není bezpečno. Milosrdenství a sebeobětování pozvolna ustupuje fanatismu a tmářství. Středověk se vrací…
Je až překvapivé, jak hodně se Ďábel v zeleném odlišuje od Chadbournovy předchozí trilogie. Ačkoliv využívá obdobná témata, rozhodl se je autor pojmout v odlišném stylu. Pokud tedy čekáte nějaké velké přesuny postav či hledání magických artefaktů, budete vývojem příběhu docela hodně překvapeni. Chadbourn tentokrát zvolil téměř komorní prostředí katedrály a jejího okolí, kde se odehrává většina děje. Neznamená to ale, že se hrdinové nepodívají i jinam, ovšem tyto cesty tvoří jen minoritní (ovšem nikoli svým významem) část textu.
Další změnou je i výběr hlavního hrdiny. Chadbourn tentokrát zvolil Malloryho, který se často prezentuje jako pěkně sobecký parchant myslící jen sám na sebe. Je to rozený individualista a potížista, který dává své názory často najevo, přičemž nešetří břitkou ironií a sarkasmem. Nebojí se ani říznout pěkně „do živého“, ačkoliv si uvědomuje, že za to bude v budoucnu určitě pykat. Mallory nemá zrovna moc přátel a zdá se, že si od ostatních vědomě udržuje odstup.
Sofie Tallentová, jež je druhou centrální postavou příběhu, je jeho naprostý protiklad. Je to příjemná a nesobecká dívka, vždy ochotná podat pomocnou ruku. Na rozdíl o Malloryho se také nesnaží vyhnout odpovědnosti. Své poslání vůdkyně kmene i čarodějky nadané velkou magickou mocí bere nesmírně vážně a má vždy na zřeteli především blaho lidí, ale i blaho země jako takové. Sofie si uvědomuje, že se lidé musí přizpůsobit, pokud mají přežít, a snaží se v nové době najít co nejvíce pozitivního.
Jak už jsem předeslal, většina příběhu se odehrává za hradbami salisburské katedrály, přesto děj nepůsobí ani zdaleka statickým dojmem. Naopak, neustále se tu něco děje a mění. Autor prostřednictvím svých postav rozehrává velmi důmyslnou hru plnou náznaků a jinotajů, kterým se pokouší přijít na kloub zvědavý hlavní hrdina a s ním vlastně i čtenář sám. Napětí příběhu se přitom neustále stupňuje a jeho atmosféra je čím dál temnější a dusivější. Není se tedy co divit, že mnohé postavy reagují na své téměř bezvýchodné postavení apatií nebo bigotností a fanatismem.
V Ďáblu v zeleném Chadbourn vytvořil velmi čtivý a napínavý příběh s věrohodně podanými postavami i dějem. Přidáním hororových prvků a dovedným využitím motivů starých mytologií přitom ještě zvýšil atraktivitu a přitažlivost celé knihy. Ačkoliv to může vyznít jako klišé – Ďábel v zeleném je v jistém smyslu varováním před tím nejhorším, co je člověk schopen udělat svým bližním, stejně jako oslavou toho nejlepšího v něm. Pokud tedy chcete něco originálního a nového ze žánru fantasy, pak vás tato kniha může jen příjemně překvapit. Ovšem doporučil bych ji i ctitelům klasiky (což jsem i já), i oni si tam určitě najdou to své.
- Mark Chadbourn: Ďábel v zeleném
- vydal: Polaris, Frenštát p. R. 2007
- překlad: Josef Hořejší
- obálka: Jan Patrik Krásný
- 390 stran / 259 Kč
