Jen to, že něco nevidíš, ještě neznamená, že to tam NENÍ.
Citát, který jsem si vytáhla, už nevím odkud, se skvěle hodí na charakteristiku snad každé fantasy, ať už klasické, či její odnože – v tomto případě „urban fantasy“. Ale pro mně zcela přesně charakterizuje také vše, čím prochází hlavní hrdinka třetího dílu Vampýrské akademie – dhampýrka Rose Hathawayová.

Vezměme to ale od začátku. Neexistují snad rozdílnější kamarádky, než jsou Lissa a Rose. Jako voda a oheň působí na všechny kolem, nejen svým vzhledem a temperamentem, ale i zcela odlišným společenským postavením, které v hierarchii Morojů (kladných vampýrů) a dhampýrů zastávají. Ohnivá a divoká Rose je navíc strážkyní jemné a půvabné Lissy, poslední princezny z rodu Dragomirů.

Obě mají před sebou maturitní zkoušku, strážci však musí navíc projít i zkouškou praktickou – šestitýdenní terénní praxí, při níž hlídají školou určeného morojského spolužáka. Rose má ale navíc problém – začíná se jí zjevovat duch nejlepšího kamaráda, kterého ztratila v boji se Strigoji (zabijáckými vampýry), což si stále nepřestává vyčítat. Zdá se, že k ní vysílá určitá znamení, ona je ale bohužel nedokáže rozluštit a kromě ní ducha nikdo jiný nevidí. Hrozí snad Rose či někomu z jejích blízkých nebezpečí?
A aby problémů nebylo málo, Rosina láska ke strážci Belikovovi je pořád silnější a dívka má pocit, že ačkoliv Dimitrij se zdá vůči ní velmi rezervovaným, ona už svou lásku nezvládne skrývat. Naproti tomu musí čelit neustálému nadbíhání jistého člena královské rodiny, který jí není právě sympatický a v Akademii sv. Vladimíra požívá dosti podivných výhod.
Po návštěvě královského dvora a soudu s Viktorem Daškovem, úhlavním nepřítelem, který je téměř před rokem málem obě s Lissou připravil o život, nahlíží Rose na svůj možný budoucí život zcela jinak a konečně začne opět přemýšlet o svém předurčení strážce a nebere je tak docela automaticky jako dříve.
Právě tento moment je v knize nejsilnější, protože charakterizuje Rose jako dozrávající osobnost a ne jako nevyrovnanou, občas psychopatickou nervní dorostenku. Motiv zrání nenápadně prolíná celou poslední třetinou knihy, aby nakonec vyvrcholil ve zcela nečekané Rosino rozhodnutí. Z mladé divoženky tady máme pro další pokračování Vampýrské akademie samostatně uvažující ženu, která ví, co chce, a konečně pochopila, že i ona má právo na vlastní život a rozhodování o něm, bez ohledu na to, jak moc to zamíchá jejím osudem a přátelstvím s Lissou.

Autorka se poměrně dobře vcítila do mladých lidí, kteří žijí ve zlaté kleci, a přestože mají významné postavení, jsou ve svém zrání velmi omezení prostorem. Nechybí ani prvky vytváření kast, povýšenost tzv. vyvolených či terorizování mladších a slabších, což dodává životu studentů na uvěřitelnosti. Celý děj je kompaktně propojen vtipnými dialogy. Třetí kniha má stejné schéma, co se týče napětí – oproti první a poslední třetině, které mají rychlý spád a nechybí v nich akce, děj velmi zvolní ve druhé třetině, kde si tentokráte Rose prochází tvrdým obdobím poznávání možných problémů i komplikované budoucnosti. Moderní jazyk je velmi blízký mladým čtenářům, jasně dané charaktery procházejí jen kosmetickými úpravami.
Tragická láska, tajemství, magie, dobrodružství i boj na život a na smrt tvoří skvěle namíchaný koktejl nejen pro dobře napsaný dívčí román. Otevírá také netušené možnosti pro další dobrodružství Rose Hathawayové a jejích přátel a lásek, jež pro nás nakladatelství Domino chystá na počátek září (Krvavý slib) a předvánoční období (Spoutáni magií).

• Richelle Mead: Stínem políbená
• vydalo: Domino, Ostrava, 2010
• přeložila: Katrin Chýlová
• obálka: Marek Šebesta
• 328 stran / 229 Kč

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).