Rituálem problémy teprve začínají, Jan-Marek Šík, Lenka Šíková: Trojice (Rituál 02)

big_trojice-2zd-487664

Trojice hlavních hrdinek nechala dětské roky za sebou. Nastal čas zvyknout si na dospělost. A protože v té není nic tak snadné, jak si člověk naplánuje, čeká na tři mladé dámy spousta důležitých úkolů, jejichž splnění pomůže odvrátit obrovskou katastrofu.

K dospělosti se váže spousta polopravd a mýtů. Věk například není zárukou moudrosti a zodpovědnosti. A jestli měl v dětských letech někdo blízko k prokrastinaci, pravděpodobně mu tato skvělá vlastnost zůstane i nadále. Vzdor snahám zdánlivě všemocného Soudce proměnit během Rituálu mládež v dospělé jedince a určit jim tu nejlepší kariéru.

Poflakování se u kávy či vína a něčeho dobrého k zakousnutí není výsadou jen nezletilých, jak ostatně dokazují naše hlavní hrdinky. Sice teď místo do školy chodí do něčeho připomínajícího zaměstnání, stejně ale podstupují přemíru různých školení a tréninků. Ovšem většina z toho je zde jen vatou mezi jednotlivými šálky čaje.

Zde se sluší zmínit jednu důležitou pravdu. Tento příběh nemá tři hrdinky. Malena, jakožto členka královniny stráže, funguje spíš jako naprosto stereotypní, přímočarý doplněk party. Pro ni neexistuje žádný problém, který by se nedal zlikvidovat silou. Nebo ještě větší silou. Ingerda je prototypem přemýšlivé úřednice. Co je psáno, to je dáno. A protože hrabat se v archivech není příliš zábavné, ani ona neposkytne příliš mnoho příležitostí k tomu, aby byla považována za důležitou. Nebo někoho, s kým se dá ztotožnit. Pokud nemáte pracovní zkušenosti s prací na úřadě. Mají-li tyto dvě dívky nějakou úlohu v celém příběhu, pak jedině ve spojení s Edrou. Léčitelkou a magicky velice nadanou slečnou, kolem níž se doopravdy něco děje. Nepočítáme-li občasné výpravy s vedlejšími postavami, které ovšem existují hlavně proto, aby se čtenáři dostali k nějakému vysvětlení toho, proč je Edra tak důležitá.

Jan-Marek Šík a Lenka Šíková ve čtyřech bodech

  1. Jan-Marek v současnosti působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
  2. Věnuje se překladům, píše recenze a hraje na basovou kytaru.
  3. Lenka vystudovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity.
  4. Ve volném čase mimo jiné zpívá a hraje na harfu v metalové kapele.

Zatímco v první knize bylo největší záhadou, co se vlastně děje během Rituálu (nepočítáme-li ztracené babiččiny kozy), tentokrát nejde o nic menšího než o záchranu světa před zlem. Zlo je zlé. Mnohem silnější, velice návykové a zlé. Jestli zde existuje nějaká detailnější definice zla, nechává si to autorská dvojice na pokračování. Mnohem zajímavěji vyzní setkání se s ostatními Soudci. Myšlenka magického Santy schopného provést během roku všechnu mládež skrz Rituál je sice lákavá (a ve vztahu k ostatním stereotypům poměrně logická), ale víc mocných mágů působí realističtěji.

Stává se trochu obtížným orientovat se v tom, kdo je jaký Soudce, ale ti noví mají alespoň i jména. Otázkou nicméně zůstává, proč nemá každý Soudce povinnost pořídit si učedníka. Zejména jestli je role Soudce natolik důležitá pro každé civilizované království. A když už se někdo rozhodne najít si nástupce, není pro zlo (možná spíš Zlo) vůbec obtížné snížit budoucí opozici na minimální stavy.

Příběhu by nejspíš pomohlo ubrat na množství postav a soustředit se na to, aby ty nejdůležitější osoby dostaly dostatek prostoru (mimo vysedávání nad koláčky a nápoji). Z pozice čtenáře není příliš snadné sympatizovat s kteroukoli z hrdinek nebo s lidmi z jejich okolí. Zdá se, že autorům se opět povedlo brilantně zpracovat další část lidského života. Zatímco dospívání je plné chaosu a zbytečného tlachání, počátky dospělosti jsou zde znázorněny jako zoufalá snaha dostát své životní roli. Přestože není jasné, jak a kde vlastně začít. Očekávat, že zde bude prostor na nějaký smysluplný děj by bylo v přímém rozporu s krutou realitou adolescence.

Stejně jako v Rituálu, i Trojice pracuje s ohromným množstvím alegorií a metafor a teprve závěr knihy obsahuje něco jako shrnutí opravdového děje. Otázkou je, podaří-li se autorské dvojici udržet tuto laťku i v dalším pokračování. Jedinou opravdovou výtkou tak může být zpracování samotné knihy. Přechod z hardbacku Rituálu na paperback Trojice může dávat ekonomický smysl, nicméně rozhodně nejde o tu nejpovedenější estetickou evoluci.

  • Jan-Marek Šík, Lenka Šíková: Trojice (Rituál 02)
  • Host, 2022
  • Obálka: Braňo Matis
  • 449 Kč (v e-shopu Fantasye již za 404 Kč)
17. listopadu 2022, Tomáš R. Tokoš