Konspirační satira jako ze žurnálu. K čemu se přiznají ilumináti?, Jan Pohunek: Přiznání iluminátů

Jan Pohunek: Přiznání Iluminátů

Pamatujete ještě na fenomén přiznání? Přiznání holek, kluků, studentů všemožných univerzit, Pražáků… Tehdejší vlny využil Jan Pohunek, jemuž už kdysi vyšla humoristická kniha Temní ilumináti, a založil si facebookovou stránku Přiznání iluminátů, kde začal glosovat (nejen) současné dění z pohledu člena temného uskupení, které ovládá svět. Nyní vyšly facebookové příspěvky sebrané v malém paperbacku a je to geniální počtení.

V den voleb se definitivně rozhodlo o směřování vaší země na mnoho let dopředu. Naše geomantická divize při HAARPu totiž podpořila návrh na změnu pohybu euroasijské tektonické desky víc na jihovýchod. Potřebujeme zvýšit počet drastických zemětřesení v Indii. (str. 271)

Pokud už jste někdy zabrousili na tmavomodré sociální síti na stránku Přiznání iluminátů, asi už víte, co od stejnojmenné knihy čekat. Bohatý souhrn krátkých textů, z nichž některé mají jen pár vět, jiné pár stránek, vždy ale představují neuvěřitelnou směs originálních nápadů, které staví světové i domácí dění na hlavu, v duchu typicky škodolibého českého humoru. Pokud jste se někdy v koutku duše pochechtávali nad homeopatií, siderickými kyvadélky nebo třeba vražedným zářením mikrovlnek, Jan Pohunek vás vezme na pekelnou jízdu.

Barevný podzim je nesmysl, listy jsou ve skutečnosti šedé. Jen vždycky touhle dobou přidáváme do chemtrails špetku LSD. (str. 44)

Pod pestrobarevnou obálkou (která by naneštěstí slušela spíše nějakému dobrodružství pro čtenáře od 6 let) se skrývá přes deset oddílů, do nichž autor seskupil své příspěvky podle převládajícího tématu – od dennodenních strastí řadového ilumináta přes temné praktiky iluminátského Velmistra po blízká setkání s mimozemšťany či trable s potomky, kteří na letních táborech omylem vyvolávají krvelačnou duši Boženy Němcové.

Jan Pohunek v pěti bodech

  1. Narodil se v Praze v roce 1981.
  2. Vystudoval archeologii a etnologii, pracuje jako kurátor sbírek v pražském Národopisném muzeu.
  3. Zabývá se současným folklorem, mimo jiné trampskými pověstmi, jimž věnoval řadu odborných i popularizačních článků.
  4. Psát začínal na počátku milénia pro literární soutěž Trapsavec a debutoval v roce 2008 knihou Polomené světy.
  5. Tématu iluminátů se věnuje i jeho předchozí humoristická kniha Temní ilumináti (2010).

Někdy jsou příspěvky obecné, jindy naopak jdou na dřeň současného českého člověka a jeho reality – konečně se třeba dozvíte, proč musí každou první středu v měsíci probíhat zkouška sirén nebo proč přesně ilumináti zorganizovali přesun brněnského nádraží o kilometr vedle. A dojde i na světové události, třeba na bližší detaily útoku na Charlie Hebdo. Kromě jednotlivých příspěvků navíc autor mezi oddíly rozesel i jednotící příběh, který sice působí trochu samoúčelně, i tak ovšem oplývá autorovým typickým humorem a originalitou.

To je pořád řečí kolem voleb. Vy jste schopní strávit hodiny debatami o tom, komu ten váš statistický nevýznamný hlas, jeden z několika miliónů, hodit. Zato my musíme rozhodnout, kdo z těch pošahaných magorů to opravdu vyhraje. Strašné dilema. (str. 269)

Sebrané knižní vydání Přiznání iluminátů trochu naráží na opačný problém než jeho webová verze – zatímco ve zrychleném online prostředí má člověk málokdy čas na čtení příspěvku delšího než odstavec, na papíře má naopak sklon delší texty vyhledávat, zatímco pointa kratších často zanikne, protože je na čtenáře kniha chrlí kulometnou palbou. Svazek je tak třeba číst v krátkých intenzivních intervalech, aby člověk dokázal krátkometrážní texty vstřebat. To ale nakonec tolik nevadí.

Když jsem se rozváděl, nechal jsem svou ženu sledovat Hubbleovým teleskopem. (str. 81)

Maloformátové knize s pastelovou obálkou možná hrozí, že se na knihkupeckém trhu ztratí. To by ale neměla. Autorův pronikavý, ale chvílemi také vyloženě laskavý a hravý humor, který si v dnešní post-faktické době dělá srandu z věcí, o nichž konspirují početné zástupy lidí, je působivou ukázkou toho, jak si v české kotlině pořád ještě dokážeme sami ze sebe dělat nehoráznou p*del. Kandidáta na knihu letošního roku bychom tedy měli. Teď jen, aby vrtkavá ruka skutečných iluminátů nestopila náklad kamsi do Velmistrovy nádrže s piraňami.

  • Jan Pohunek: Přiznání iluminátů
  • Straky na vrbě, 2018
  • Obálka: Michaela Hertlíková
  • 304 stran, 195 Kč (v e-shopu Fantasye již za 176 Kč)
21. dubna 2018, Jan Nohovec