Opět tady máme čas Vánoc. Což je jasným důkazem toho, že čas je relativní. Připadá mi to jako včera, když se člověk pouštěl do první várky cukroví, zapaloval poslední svíčku na adventním věnci, válčil se zabalováním dárků, které sháněl ještě den předtím v narvaném obchodním domě nebo sledoval, jak mu domácí mazlíčci už po páté shazují ozdobený stromeček. Kromě výše uvedených vánočních tradic máme však pro čtenáře Fantasye ještě jednu příjemnou zvyklost, a to již pravidelné rekapitulující články z literárního světa z uplynulého roku. I letos pro Vás naše redakce nachystala tipy na dárky k Vánocům v podobě toho nejlepšího, co vyšlo v roce 2025. Vybírat můžete z 13 kusů (a několika dalších ukrytých v textu). Přejeme příjemné počtení a šťastnou ruku.
Jasně, že Rozcestí krkavců, on snad někdo z kolegů uvedl něco jiného? Starý dobrý nerudný Sapek je zpět v plné síle, a i když je to knížečka na tři krátké večery i s fotrovským usínáním, geekovskou duši pohladí jak kdejaká pentalogie. Geralt je zde mladý, nevycválaný a naivní, ale v jádru už má tu nezlomnou ocel a neomylný morální kompas, pro které ho milujeme. A Sapkowski plně využívá možností prequelu a tropí si báječnou legraci ze sebe, svých postav i různých adaptací. Aneb jít s vidlemi na zaklínače, to opravdu napadne jen naivního hlupáka.
Fascinující jízda paralelní historií, kde Slunce obíhá kolem Země, všechno se skládá nikoli z atomů, ale z pěti prvků (oheň, voda, země, vzduch, aether) a kde jeden dostatečně silný člověk může všem ostatním vtisknout formu, jakou si zamane. Autor monumentálního opusu Led, ověnčeného Cenou Evropské Unie za literaturu, českou Magnesií Literou za překlad či polskou Cenou Janusze A. Zajdela, představuje své ranější dílo Jiné písně, které často připomene literární směr New Weird a mnohým čtenářům může připadat jako akčnější a barvitější brána do díla tohoto možná nejzajímavějšího autora současné polské fantastiky.
V dnešní době už se ve fantasy žánru hledá originální zápletka a svět, které by nestavěly na jiných dílech, velmi těžce, nicméně autorka Knihy Azraelovy ze sebe vymáčkla originality víc než dost. Dílo spadá do čím dál populárnějšího romantasy, kde se fantasy střetává se silnou romantickou linkou, která zde hrála určitě prim, ale ani fantasy prvky nezůstávaly pozadu. Fantasy intergalaktických rozměrů (doslova, protože před velmi dlouhou dobou došlo ke střetu sfér a různých světů) nabízí kromě romantiky i velké množství nadpřirozených bytostí, bitev, krve, ale i sarkastické komedie.
Ve světě devíti říší známých jako Emarion vládnou Dědicové, potomci bohů, zatímco obyčejný lid je postaven na konec potravního řetězce a utiskován mocnými a bohatými. Kromě magie a nebezpečí hrozí i pravděpodobnost občanské války. Hlavní hrdinka Diem je léčitelka, smrtelnice, která se roky snažila potlačovat svoji přirozenou povahu, a po zmizení své matky se ocití na prahu objevení tajemství, které ji navždy změní. Příjemné fantasy vycházející z čistokrevných young adult fantasy, kde romantická linka hraje spíše vedlejší roli.
Ukrajinský spisovatel a dle recenzentů aktuálně jeden z nejlepších autorů LitRPG, Alexej Osadčuk, čtenářům i ve druhém dílu zábavné fantasy série Poslední život uchystal návrat do pozoruhodné literární reality. Reinkarnovaný Šejdíř si v novém světě vede stejně dobře, jako v tom původním, jen ho snad zatím ještě nečeká trpký konec. Na druhou stranu, za magickou hranicí vražedného Stínu se může stát cokoli. Proto se nejen on musí připravit na smrtící nástrahy, dechberoucí scenerie i zákeřné bytosti a možná také kapku dojetí ze síly přátelství.
Jedno doporučení pro romantické duše, které mají rády magii a Anglii na začátku 19. století. Nejedná se o epickou fantasy ságu, ale lehké čtení po náročném dni. Bonusem je pak hlavní hrdinka, která přišla a půlku duše působí neobvykle a její pohled na svět je osvěžující. Autorka dokázala skloubit společenská očekávání dané doby s každodenními problémy a existencí magie. Kniha tak působí na první pohled jako pohádka, ale šetrně se dotýká i hlubších témat, která knize dávají větší hloubku.
Jednou ze sci-fi událostí roku (a ano, ještě o pár kroků před Gazelou a Chřástalem od Margaret Attwoodové) je bezpochyby nové vymazlené vydání Ohně nad Hlubinou, které česky vychází po pětadvaceti letech od toho prvního. Jedno z klíčových děl sci-fi devadesátých let se po právu řadí po bok Pádu Hyperionu od Dana Simmonse, Sněhu a Diamantového věku od Neala Stephensona nebo Knihy posledního soudu od Connie Willisové, tedy dobové kvalitativní špičky. Příběh o rodině se dvěma dětmi, která možná drží v ruce klíč k záchraně galaxie před zkázonosnou umělou inteligencí, ale kterou zajme nelítostná středověká civilizace, slibuje strhující epos o vesmírné válce i přesah k důležitému tématu dneška, tedy AI.
Tak prohraješ časovou válku není běžné sci-fi o cestování časem. Vlastně to není ani běžný román, ale originální dílo, které se ke všem svým stavebním prvkům staví jednoduše po svém. Nepopisuje do detailu každou scénu, nebuduje standardním způsobem vztahy, ani neposkytuje obsáhlý popis fungování světa. Autorské duo vám utrousí právě tolik drobných střípků informací, abyste si za pomoci své fantazie celý obrázek dotvořili sami. Když se pak ocitnete na konci celé té emoční jízdy, uvědomíte si, že netoužíte po ničem jiném než si to celé dát znovu. Protože v hloubi duši cítíte, že jste se jen letmo dotkli povrchu téhle symfonie v literární podobě, která osloví nejen vaši hlavu, ale i duši.
První tři svazky manga série Gachiakuta rozhodně patří mezi to nejoriginálnější, co letos nakladatelství Crew vydalo. Příběh mladého Ruda toužícího po pomstě spojený s prostředím skládky, monster tvořených z odpadků a Čističů se zvláštními schopnostmi je ideální nejen pro milovníky akčních soubojů, ale i umění. Autorka Kei Urana se při tvorbě spojila s graffiti umělcem Hidejošim Andóem – ten stojí nejen za četnými graffiti, ale například i designy tetování. Nic takového jste ještě nečetli.
Vzpomínáte si na scénu Gandalfa, jak si zaujatě pročítá a prochází svitky v Minas Tirith? Přesně takhle se budete cítit při čtení Legend. Propadnete se okem času do dob dávno minulých, kdy každé slůvko dovedlo vykvést v nečekanou slast (nejen) pro oči.
Viktoriánská Anglie plná okultismu a sociálních nespravedlností. Horor o hodnotě soucitu v nelítostném světě, jehož nejděsivější momenty jsou historicky doložené. Postavy na opačné straně spektra, které na čtenáře upřeně zírají jako odraz v zrcadle. Whiteův román není to nejlepší, co kdy budete číst – zakousne se ale tak hluboko, že vám po jeho přečtení zůstanou jizvy.
Pro mě je rozhodně knihou roku Úsvit sklizně od Suzanne Collins, protože tenhle krutý dystopický svět zkrátka miluji a pokaždé se do něj s nadšením vracím. Haymitchův příběh jsem doslova zhltla na jedno posezení, a ještě teď ve mně doznívá jeho temná atmosféra. Collins znovu dokazuje, že umí psát příběhy, které člověka nepustí. A už teď se nemohu dočkat avizované filmové adaptace, která má dorazit 20. 11. 2026 – to čekání bude dlouhé!
První tři svazky manga série Gachiakuta rozhodně patří mezi to nejoriginálnější, co letos nakladatelství Crew vydalo. Příběh mladého Ruda toužícího po pomstě spojený s prostředím skládky, monster tvořených z odpadků a Čističů se zvláštními schopnostmi je ideální nejen pro milovníky akčních soubojů, ale i umění. Autorka Kei Urana se při tvorbě spojila s graffiti umělcem Hidejošim Andóem – ten stojí nejen za četnými graffiti, ale například i designy tetování. Nic takového jste ještě nečetli