GILGUL: Židovská detektivka plná mystiky, David Jan Novotný: Gilgul
 |
Asi každý s nostalgií vzpomíná na tužky značky Koh-i-Noor, kterýma ryl za mladých let do slabikáře. Chaim Baum je přestal mít rád. Není se čemu divit, někdo mu jednu našrouboval do mezioční díry vyvrtané ráží 22'.
Obdobnou etudou zpravidla ústřední románové postavy nezačínají svůj fiktivní život na stránkách knih. Pokud hrdinovi v knize odzvoní umíráček, zpravidla se tak děje spíše v závěru, ale objevují se výjimky a jednou takovou je i román Gilgul. Nezbývá než vyprávět příběh z opačného břehu řeky Styx, i když tahle mytologická symbolika zcela neladí s židovským prostředím, ve kterém se odehrává podstatná část příběhu.
Tradičnější než tento vypravěč bez hlasu, je samotná zápletka. Pokud začíná příběh chladnokrevnou vraždou, devět z desíti literárních kritiků doporučuje sázet na detektivku. A takhle spletitou (tj. s tolika mrtvolami) by nenapsala snad ani Jessica Fletcherová. Lehkost, s jakou pracuje s košatou zápletkou, je jednou z hlavních ctností zkušeného autora. Obdobně si David Jan Novotný pohrává i se slovy, čímž čtenáři vykouzlí na líčku nejeden úsměv a nešetří ani suchým humorem. Zvláště v pasážích odehrávajících se ve vlhkém anglickém počasí. Ono se není čemu divit, že britský humor je poněkud suchý, když tam máte pořád mokrý límec.
Nicméně vraždy a židovský život po životě nejsou jedinou linií Novotného Gilgulu. Pokud se někde něco děje, není tam pouze karlovarská minerální voda, ale jsou tam především novináři. Knihu tak osvěžují úryvky z fiktivních novin, na kterých je možné si prohlédnout překrucování skutečnosti pisálkem honícím se za senzací. Jen tak mimochodem právě z těchto novinových ústřižků se skládá grafika knižní obálky, která je jednoduše esteticky skvostná a zároveň originální. I přestože mnozí balením do novinového papíru opovrhují.
David Jan Novotný v pěti bodech
- Narodil se roku 1947 a je universitním profesorem.
- Působil na FAMU, Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku nebo Literární akademii Josefa Škvoreckého.
- Ale prošel si celou řadou profesí: pracoval na poště, jako kočí a pastevec, závozník v mydlovaru, vrátný ČSA nebo pomocný dělník v tiskárně.
- Napsal takřka na dvě desítky knih. Největšího úspěchu dosáhl pravděpodobně román Sidra Noach, který získal cenu Knižního klubu a nominaci na Magnesiu Literu.
- David Jan Novotný je také scénáristou a podílel se například na filmech Blázni vodníci a podvodníci nebo Jak rodí chlap.
Celá kniha působí jemně oldschoolovým dojmem i díky drobnostem, jakými jsou občasné archaismy, s nimiž se autor občas vytasí – (kdy naposledy někdo slyšel o slovu „vůkol“? Děj je doprovázen nevtíravými úvahami a lehkým filosofováním. Ačkoli tyto části patří na kladně hodnocené stránky knihy a autor jimi nenudí, jsou zároveň asi největší slabinou textu. Přes čtivé zpracování se v poslední čtvrtině knihy vymknou autorovi z kontroly a závěrečná část počtení se postupně proměňuje v ono známé přání, ať už to nějak dopadne.
Gilgul Davida Jana Novotného se nedá než doporučit. Autor je více než zkušený a jeho postupy jsou jak z učebnice Jak napsat dobrý román. Výsledek je čtivý, napínavý, vtipný, nikoli však trapně směšný. Originální mystická linie táhnoucí se celým příběhem a vrcholící na poslední straně je tím, co si opravdu stojí za to přečíst. A to i za cenu toho, že kniha odmítla zaplatit za cca stostránkovou liposukci, která by ji ale udržela pružnější po celý její čtenářský život.
- David Jan Novotný: Gilgul
- Knižní klub, 2013
- obálka: Emil Křižka
- 480 stran, 299 Kč