A řekl Roman Bureš: Jdi a rozvrať nacistickou říši, Roman Bureš: Říše

Bureš Roman: Říše (PŘEDOBJEDNÁVKA)

Hvězda tuzemského autora fantastiky Romana Bureše stoupá stále výš. Nejpozději v novince Říše, která se bude nepřekvapivě věnovat autorovým oblíbeným nacistům, již se objevili už například v loňském Inferiu. Rozdíl ovšem tentokrát spočívá v tom, že se místo fantasy románu jedná o alternativní historii.

Co kdyby Heydrich nikdy atentátu nepodlehl a Hitler ještě navíc vyhrál válku? Populární téma zpracovalo už mnoho spisovatelů, a to i v žánru alternativní historie – vzpomeňme třeba na kdysi vychvalovaný Spěšný vlak Ch.24 nebo antologii Ve stínu Říše, kam ostatně Roman Bureš sám přispěl. Přesto se kladenský spisovatel rozhodl podívat do alternativní historie v novince Říše znovu, a to hned dvakrát.

Jeho aktuální kniha má totiž dvě volně propojené části. V té první sledujeme obyčejného náctiletého kluka ze zaostalé ruské vesnice desítky let po konci války, kterak si ho díky jeho nadpřirozeným schopnostem telekineze vyhlédnou americké jednotky SEALs. Po pomalejším rozjezdu se příběh zlomí v akční jízdu, kde se postavy střídají jako na běžícím pásu a všechno spěje ke grandióznímu finále.

Naopak následující část se vrací do období, kdy nacisté pořád ještě upevňovali svou vládu nad světem a rozehrává osudy páru těžce zkoušených rodáků z Lidic, rasově čistého učitele ve středním věku, který se zamiluje do o mnoho let mladší „nečisté“ dívky. Oproti části první je zde tempo pomalejší a místo akce nebo větších zvratů se Bureš soustředí na melancholii a utrpení života v nacistickém poválečném zřízení.

Alternativní dějiny, jak se patří

Podle svých slov měl Roman Bureš Říši rozepsanou už od raných počátků své autorské kariéry a na textu je skutečně místy znát jistá rozpačitost, kterou v jeho pozdějších knihách již nenalézáme, stejně jako množství času, které musel před letošním vydáním strávit na vylepšování někdejších nápadů a rukopisu. Výsledkem je kniha, které čtenáři v internetových recenzích ne vždy přijdou na chuť, protože se jim nemusí zalíbit první akční polovina, či naopak přímočařejší, ale za to mrazivější polovina druhá.

Roman Bureš v pěti bodech

  1. Rodák z Kladna, v jehož okolí dodnes s rodinou žije.
  2. Počátky jeho literární kariéry se datují do roku 2011, kdy začal postupně psát povídky.
  3. Jeho dosud nejrozsáhlejším dílem je sci-fi trilogie Propast času, jež pojednává o vysokoškolačce Toně, která zjistí, že za jihočeskými humny se objevila anomálie časoprostoru a vedle sebe tu existují římští legionáři i tanky z druhé světové.
  4. Kromě fantastických románů píše i historickou fikci z dob antiky, kam patří knihy Legionář, Zuřící lev a Leon.
  5. Mezi jeho vášně patří kromě psaní i cestování, antika a bojové sporty.

Na Říši je však podstatné spíše to, co se skrývá mezi oběma polovinami svazku, mezi řádky o nadpřirozeném mladíkovi i o osudem stíhaném protektorátním páru. Jde především o příběhy toho, jak dokážou velké dějiny semlít ty nejobyčejnější lidi a vymáčknout z nich nemožné. Byť v odlišných rovinách příběhu trpí (a smějí se) různé typy lidí jinak, vždy jde o bravurně podané postavy, které si zaslouží čtenářskou pozornost.

Velkou roli v prožívání příběhu navíc hraje i skutečnost, že si autor dává pozor, aby utrousil právě tolik detailů o tom, jak vlastně vítězná nacistická mašinérie funguje, aby se čtenáři do jeho světa hravě začetli, ale zároveň si mohli spoustu detailů domýšlet, protože je autor dostatečně nevysvětlí. A navíc – situace po nevyhnutelné smrti prvního führera připomene dny heydrichiády, po několik desítkách let existence Třetí říše se zase vynořují nápadné paralely se zřízením sovětským, a ještě k tomu autor do své alternativní historie zajímavě roubuje i skutečné události jako karibskou krizi či ropné šoky ze 70. let.

Mrazit v zádech dokáže i dnes

Burešova Říše je zdánlivě velmi přístupná kniha o populárním tématu, která místy tratí na tom, že ji autor začal psát již kdysi dávno a místo plynoucího románu ji nechronologicky rozdělil na dvě volně propojené poloviny. Právě díky tomu ale naopak vynikne skutečnost, že nejde o knihu o jednotlivých postavách či událostech, nýbrž o obří a patřičně děsivé mašinérii, kterou jsou lidé schopni rozjet, když jim alternativní historie dá tu možnost. Čtenáři by tedy k Říši měli přistupovat opatrně, pokud jde o jejich očekávání, ale lačně, pokud jde o zážitek, jaké by to vlastně mohlo v těch neveselých časech hákového kříže vypadat. Mrazit v zádech totiž důsledky nacistické ideologie dokážou i dnes.

  • Roman Bureš: Říše
  • Epocha, 2020
  • obálka: Žaneta Kortusová
  • 400 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)
9. září, Jan Nohovec