Kolo času 5: Oheň z nebes je stejně dobrý jako čtyřka. Nebo ne?, Robert Jordan: Oheň z nebes (Kolo času 5)
 |
Čtvrtý díl, Stín se šíří, byla bezpochyby dosud nejlepší kniha z celé série Kolo času. Očekávání u pátého dílu série tak zůstávají minimálně stejně velká. Naplní Robert Jordan přání svých fanoušků?
Pátý díl z dvanácti. Už to samo o sobě mluví za vše. Je takřka nemožné, aby dosud zůstal nějaký čtenář, který by si nenašel vážný důvod číst sérii Kolo času i nadále – ať už to jsou pestrobarevné postavy, do detailů prokreslený svět, klasická zápletka dobra bojujícího se zlem ve světě plném magie, nebo cokoli jiného. A právě proto si čtenáři, kteří dospěli až sem, Oheň z nebes tak jako tak koupí a budou ho tak jako tak zbožňovat. Navíc pomáhá, že český nakladatel sérii plánuje i nadále vydávat tempem tři knihy ročně, a tudíž ani rychločtenáři nikdy tak úplně nezapomenou, o co vlastně v téhle nekonečné sáze jde.
Oheň z nebes fanoušky s nejvyšší pravděpodobností potěší stejným způsobem jako Stín se šíří. Jordan tu totiž plynule navazuje tam, kde ve čtvrtém díle přestal. Rand putuje společně s Asmodeanem a pouštním národem v patách náčelníka zběhlých Aielů zpátky do civilizovaného světa. I tentokrát mladík řeší své neurovnané vztahy s Aviendhou a dále zjišťuje, co to znamená vládnout jedinou Silou a jak panovat lidem, kteří byli po tisíciletí svobodní.
Na opačné straně světa Nyneiva a Elain opět putují napříč mapou, i když tentokrát tak úplně netuší, kam by se vlastně měly vydat, a proto chvílemi berou zavděk vším, co se najde po ruce. I cirkusem, kde se královská dědička dá na provazochodectví. Třetí a poslední dějovou linku představuje Min společně s utišenou Siuan Sanče a Leanou, které se snaží najít své místo ve světě, v němž se Věž zcela očividně rozštěpila na frakce. O Perrinovi tentokrát bohužel padnou v celé knize dohromady asi tři slova.
Velmi složitý plán na zmatení nepřítele
Oheň z nebes si čtenáři zamilují právě proto, že se v něm vlastně nic nového neděje a charaktery poslušně pokračují v nastavených dějových liniích. Jistě, všechny zápletky i podzápletky se svým způsobem pohnou, či dokonce vyřeší. A i ten nejpomalejší čtenář si ve chvíli, kdy bude číst první velkolepou bitvu celé ságy, uvědomí, že jsme se konečně naplno přesunuli z fáze „my jsme jen kluci a holky z venkova a nechceme zachraňovat žádný svět“ do fáze, kdy se ten svět skutečně bude vědomě zachraňovat. A to ve velkém stylu.
Bohužel, valná většina zvratů se stále dá spolehlivě předvídat o několik kapitol dopředu a ty, které se tušit nedají, naznačují, že autor má buď nějaký velký a velmi komplikovaný plán, jak postavy dovést do cíle, anebo si konečně nakreslil myšlenkovou mapu a zjistil, že jeho svět a zápletky se mu pod rukama začínají rozpadat, a tak se snaží zachránit, co se dá.
Robert Jordan v pěti bodech
- Narodil se v roce 1948 v Jižní Karolíně a zde i v roce 2007 zemřel.
- Jméno Robert Jordan je pseudonym, jeho pravé jméno zní James Oliver Rigney, Jr.
- Psal také jako Reagan O’Neal, mimo jiné i romány o Conanovi.
- Právě jako Robert Jordan stvořil rozsáhlou sérii Kolo času, která se řadí k jedněm z nejslavnějších „nekonečných“ ság epické fantasy.
- Kolo času je dokonce tak rozsáhlé, že ho autor nestihl před smrtí uzavřít a poslední tři knihy (z nichž ta závěrečná vyšla v USA v roce 2013) za něj dokončil spisovatel Brandon Sanderson.
Výsledkem je to, že se tu začínají objevovat dějové zvraty, které ani v nejmenším nedávají smysl. Na druhou stranu jsou to právě ony, co příběh často posouvá dál a udržuje čtenáře v napětí, kam se budou osudy jednotlivých hrdinů ubírat. Zatímco příběhové linky obou dámských skupin poměrně nudí, na pasáže s Randem, Matem, Aviendhou a ostatními se každý bude vyloženě těšit. A dojde samozřejmě i na třaskavě výbušné akční finále.
Kolo času tká a čtenáři sedají na lep
Přirozeně, čtenáři, kteří mají Jordana rádi, si způsob, jakým autor píše, zamilují (nebo ho budou nadále nenávidět). Nejde ani tak o neustálé budování fiktivního světa, které zřejmě nemá na vývoj zápletky větší vliv, ale spíš o to, že Jordan neustále opakuje stejné motivy ad absurdum – a leckdy takto opakuje i logické chyby. Muži nechápou ženy, ženy nechápou muže, Zaprodanci jsou strašně chytří a silní, a přitom se už poněkolikáté nechají přemoci bandou sotva odrostlých děcek. Nyneiva se k tomu tahá za cop a všude jsou samé necudné šaty, ze kterých lezou ženské přednosti všemi směry. Aes Sedai zase dychtí všemu jen vládnout a Mat se chce trhnout od Randa, ale nemůže.
A to je vlastně ten důvod, proč se na lep Kola času stále chytají noví a noví čtenáři. Oheň z nebes je stejně jako celá série skvělá fantasy pohádka se smrští archetypálních charakterů a zažitých postupů žánrové literatury, třebaže tu a tam přijde i s něčím novým a originálním. Kolo času nabízí vtipná i napínavá dobrodružství hlavních hrdinů jako příjemné odvedení čtenářovy pozornosti od reálného, studeného a nepřívětivého podzimního světa, třebaže trable protagonistů dávají asi stejně smyslu jako život ve skutečném světě. Svým způsobem je vlastně Robert Jordan bůh.
- Robert Jordan: Oheň z nebes (Kolo času 5)
- Fantom Print, 2013
- překlad: Dana Krejčová
- obálka: Matt Stawicki
- 544 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 349 Kč)