Nakladatelství Zoner Press se do vydávání fantasy pustilo sice teprve přednedávnem, ale s o to větší vervou. Vsadilo přitom na australskou spisovatelku Trudi Canavan, jejíž kniha Společenství čarodějů se stala prvním titulem v rámci fantastiky, který toto vydavatelství představilo českým čtenářům. Shodou okolností i druhá kniha ve fantasy edici Zoner Pressu je román Trudi Canavan – Bílá kněžka. Poněkud překvapivě to však není pokračování Společenství čarodějů, ale první díl zcela nového cyklu nazvaného Věk pěti.

Hlavní hrdinkou příběhu je tu Auraya, mladá dívka s magickým darem, vyrůstající na malé vesnici. Ta se seznámí se splétačem snů Leiardem, od něhož se postupně naučí mnohé nejen o magii, ale i o životě. Není to tak úplně bez nebezpečí, protože splétači neuctívají bohy, kteří na oplátku zakazují svým vyznavačům využívat jejich léčitelské schopnosti. V Hanii se dokonce splétači snů stali terčem pronásledování circliánskými kněžími i lůzou a staré nenávisti přetrvávají dodnes. Přesto se Auraya přátelství k Leiardovi nehodlá vzdát, ani když se z ní stane kněžka bohů. O deset let později se však její život změní zcela zásadním způsobem. Bohové ji totiž vyberou jako jednu z Bílých, pěti svých nejmocnějších služebníků.

Spolu s tím jí propůjčí i výjimečné magické schopnosti, které si však dívka musí osvojovat postupně. Nemá však na to mnoho času, protože tajemná sekta pentadriánů, vedená pěticí mocných čarodějů v černém, hodlá zničit Bílé jednou provždy a vykořenit tak circliánskou víru. Aby toho pentadriáni dosáhli, budují ohromnou armádu a připravují nestrašlivější kouzla i nejděsivější bestie. Auraya a její společníci se proto snaží uzavřít spojenectví s okolními zeměmi. A to je také důvod, proč dívka cestuje do Somrey, aby tu pomohla s vyjednáváním. V Somrey ovšem mají silnou pozici i splétači snů, takže země se do spojenectví s circliány moc nežene. Aby překonala staré předsudky, udělá Auraya neslýchanou věc, zvolí si za poradce splétače – Leiarda, což má ovšem zcela netušené následky. Je to od ní jen dobře vypočítaný kalkul, nebo se snaží o něco víc? A co na to řeknou bohové? Čas se krátí a pentadriánská armáda se dává na pochod…

V románu autorka rozehrává spletitou hru plnou intrik, překvapení i zvratů, kde má své místo stejně tak nenávist jako láska, nejistota a touha po moci, upřímná víra i tápání, fanatismus i zdravý rozum. Přivádí na scénu hned několik hlavních postav, mezi které dělí svou pozornost, aby co nejpodrobněji popsala jejich osudy. Ústřední figurou je tu ovšem Auraya, která je přes své mládí, a nebo právě pro ně, plná nečekaných protikladů, z nichž je vztah k Leiardovi asi tím nejkontroverzněj­ším. I mezi circliány se totiž najde spousta fanatiků, o čemž se mohli splétači už mnohokrát přesvědčit na vlastní kůži.

Kupodivu Leiard, přestože je starší a vyspělejší, je na tom v mnoha ohledech podobně jako Auraya. Takže cesta této dvojice je plná otazníků a neustále se na ní objevují další a další nesnáze a překážky. Jednoduchý život však nemá ani třetí z důležitých figur příběhu, čarodějka Emerahl. Ta je neustále na útěku před circliánskými kněžími, protože se obává, že bude odhalena a zabita. Její pouť ji zavádí na ta nejneočekávanější místa, kde nachází úkryt, bezpečí a klid. Jenže Emerahl není zvyklá jen trpně přihlížet, takže její nespoutaná povaha ji vždy znovu a znovu přivádí do problémů a následně i k dalšímu útěku.

V příběhu Trudi Canavan se osudy těchto tří hrdinů a hrdinek v mnoha rovinách doplňují a proplétají, přičemž ovlivňují životy dalších lidí, což dává autorce příležitost ukázat svůj svět jako velmi plastické a komplexní místo. Zatímco Auraya putuje do Somrey či později za kmeny létajících Sijů, s Emerahl se čtenář podívá do městských slumů či mezi spodinu, a Leiard ho zase poučí o splétání snů i léčení. A to je jen zlomek toho, co má čtenář možnost v knize prožít a čeho se může zúčastnit. Jednotlivé postavy přitom působí velmi živě a přirozeně, což zase podporuje věrohodnost celého světa a potažmo i samotného příběhu.

Ačkoliv děj se zpočátku soustřeďuje spíše na politiku a intriky, stranou nezůstává ani magie, kterou se musí hlavní hrdinka naučit používat. Příběh se sice rozjíždí v poněkud pomalejším tempu, ale valí se s neúprosností rozjetého parního válce. Dříve nebo později vtáhne čtenáře do děje a přiměje ho prožívat ho spolu s hrdiny. Vše samozřejmě vrcholí ve finále, kde se zúročí všechno, co se hlavní hrdinka naučila. Bílá kněžka sice nenabízí nic objevného a novátorského a staví spíše na klasických schématech, přináší však dobře napsaný příběh, kterému vypravěčský talent Trudi Canavan vdechl skutečný život. Ctitelé klasické fantasy jím rozhodně nebudou zklamáni. Jsem zvědavý, kam autorka své postavy zavede v dalších dílech trilogie.

• Trudi Canavan: Bílá kněžka
• překlad: Jana Tučníková
• obálka: Silentium
• vydal: Zoner Press, Brno 2009
• 688 stran / 369 Kč