Warning: Variable passed to each() is not an array or object in /home/html/fantasya.cz/public_html/functions/functions_forum.php on line 36
Bartimaeova trilogie – Umět vycházet se sarkastickými démony není / je legrace ~ Fantasya.cz ~ Články


       
Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Bartimaeova trilogie – Umět vycházet se sarkastickými démony není / je legrace, Jonathan Stroud

stroud-amulet-samarkandu

V současném Londýně vládnou mágové. Nemají téměř žádnou moc, a proto si k řešení jakýchkoli problémů povolávají démony z onoho světa, již jako otroci většinou nemají na výběr a přání mágů musí plnit až do propuštění z okovů.

Bartimaeus je démon, džin, jehož si povolá dvanáctiletý učeň Nathaniel, aby ukradl Amulet Samarkandu mágovi Simonu Lovelaceovi. Avšak onen amulet není jen bezvýznamnou bižuterií. Zdánlivě prostý a nevýznamný úkol se brzy rozroste v mnohem větší a překvapivější problémy a nesourodá (a z jedné strany zcela nedobrovolná) ústřední dvojce bude mít co dělat nejen se správními orgány, ale i s mágem usilujícím o státní převrat.

Impulsem pro krádež amuletu je Nathanielovo zesměšnění jmenovaným mágem. Dvanáctiletý kouzelník si postaví hlavu, začne se učit složitá kouzla a pískne si na mocného a velmi starého démona Bartimaea. Ten si samozřejmě nenechá nic líbit, své moci si je dokonale vědom, jeho ego přetéká každou místností, ve které se objeví, na všechno má co říct, je nesnesitelně sarkastický a oslovení démon bere jako urážku. Když si ho navíc povolá naivní dítě, to by bylo, aby se Bartimaeus pořádně neozval.

„Jsem Bartimaeus! Neuznávám žádného pána. Takže já na oplátku přikazuju odpovědět tobě, kluku. Kdo jsi, že ses odvážil mě povolat?“ (Amulet Samarkandu, str. 9)

stroud-golemovo-oko
Děj zní (ale jen zní) téměř pohádkově. Mladičký kouzelnický učeň a neustále gradující trable. Ale mágové vládnoucí zemi jsou pokrytečtí, sami o sobě si až příliš myslí a postupem času vyplouvá na povrch, že situace v Anglii zrovna pohádková není.

Jonathan Stroud vypráví příběh z několika úhlů pohledu. Tím nejzábavnějším je bezpochyby ten Bartimaeův. Autor používá ich-formu, a proto si čtenář do sytosti užije Bartimaeovy jízlivosti a ironičnosti. Dočká se neustálých urážek, poučování i peprných komentářů, jež stojí minimálně za úsměv.

Amulet Samarkandu je ovšem teprve seznámením se s oběma hlavními postavami. V Golemově oku se objeví nové problémy. V ulicích Londýna pobíhá zběsilý golem a nikdo neví, jak ho zastavit. Snad jen ten, kdo ho ovládá. K osvědčené ústřední dvojici se přidá nová, ne zrovna přátelská, postava – Kitty – mladá plebejka, členka Odboje organizující útoky proti mágům.

Druhý díl bude možná pro českého čtenáře ještě atraktivnější, protože kvůli odhalení pravdy o golemovi se Nathaniel s Bartimaeovým doprovodem vydá do Prahy. S tou už má Bartimaeus své zkušenosti. Sázel se s Tychem Brahem, stavěl Kamenný most a vůbec se v Praze a její magické historii docela vyzná. Pohled na Staré Město očima démona potěší.

„Mířili jsme od řeky hlouběji do srdce Starého Města, kde ghetto střežilo nejhlubší tajemství Prahy.“ (Golemovo oko, str. 240)

stroud-ptolemaiova-brana
Závěrečnou částí trilogie je Ptolemaiova brána. Bartimaeus má už všeho po krk a dlouhá služba ho unavuje. Situace mezi mágy, démony a Odbojem se stále více vyhrocuje. Je na čase všechno pořádně rozvířit a následně kompletně urovnat. Jonathan Stroud má také poslední šanci do poslední kapky vyždímat veškerý potenciál příběhu a postav, který nahromadil v předešlých knihách.

Konečně se o Bartimaeovi čtenář dozví něco nevychloubačného a upřímného. Retrospektivní zážitky z jeho minulosti jsou příjemným a nutným kořením současných událostí a konečně vyjde najevo, proč na sebe Bartimaeus (když už musí zvolit lidský vzhled) bere podobu malého Egypťana. I Kitty už přestane bavit jen provokovat mágy a změní přístup. A z Nathaniela se stává zaneprázdněný a ješitný mág.

„Teď mu mohlo být plus minus sedmnáct a za muže se dal prohlásit jen tak tak. Když jste se dívali zezadu. Zdálky. Za hodně tmavé noci.“ (Ptolemaiova brána, str. 42)

Závěr trilogie je dle dychtivého očekávání přemýšlivější a emotivnější než první dva díly. Nikdo samozřejmě nebude Bartimaeova osobitého humoru ušetřen, ale vedle něj nabídne Bartimaeus mnohem víc.

Bartimaeova trilogie:

  • The Amulet of Samarkand (2003; č. Amulet Samarkandu, Euromedia Group – Knižní klub, 2005)
  • The Golem´s Eye (2004; č. Golemovo oko, Euromedia Group – Knižní klub, 2005)
  • Ptolemy´s Gate (2005; č. Ptolemaiova brána, Euromedia Group – Knižní klub, 2006)

Jonathan Stroud se narodil v Anglii v roce 1970. Ke čtení knih a psaní vlastních příběhů tíhl už jako malý chlapec. Často experimentoval s různými styly, od komiksu přes poezii až po divadelní hry. Po vystudování anglické literatury na University of York začal v Londýně pracovat jako editor dětských knížek. V roce 1999 vydal svou první novelu Buried Fire a náhle přesně věděl, že se chce věnovat jen psaní. Proto v roce 2001 jako editor skončil a začal pracovat na Amuletu Samarkandu. „Dostal jsem nápad na Amulet Samarkandu v říjnu roku 2001, když jsem pěšky šel domů v dešti,“ říká Stroud. V současnosti žije Jonathan Stroud v St. Albans a manželkou, dvěma dětmi, morčaty a kočkou.

Díky osobitému humoru a mnoha odkazům na minulost je celá trilogie atraktivní i pro čtenáře starší patnácti let, a nezáleží na tom, do jaké věkové kategorie Jonathan Stroud mířil. Příběhy všech knih mají žádoucí spád i akci, ačkoli první díl se kvůli vysvětlení situace musí nejprve rozjet. Děj často přeskakuje z přítomnosti do minulosti a zpět a díky tomu si čtenář pomalu skládá celou mozaiku příběhu. Její scelení trvá přes dvanáct set stran a s každou další stránkou to stojí víc a víc za to.

25. listopadu 2011, Sabina Dudová

Diskuze k článku

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).